Osudové Střetnutí - EDDSWORLD (nedokončeno)

20.- Vítej doma

Pohled třetí osoby :

"JAK SIS TOHO MOHL NEVŠIMNOUT?!"

Budovou se rozléhal mohutný řev policejního šerifa. Byl sklamán, rozrušen, zdrcen, zaskočen, ale hlavně silně rozčílen.
Právě si vyléval svou zlost na jednoho ze zaměstnaných můžů, kteří pracovali na této policejní stanici.

Muži, na kterého zrovna křičel, bylo něco kolem třiceti let. Měl oříškové vlasy a vousy lemující jeho tvář stejného odstínu hnědé.
Tvář doplňovaly oči s tmavě zelenými duhovkami, které byly částečně hnědé. Při pohledu na ně na světle se však zdály až žluté.
Jeho tělo pokrývala pracovní uniforma skládající se z černých kalhot a bledě modré košile, ke které nosíval různě barevné kravaty (po vetšinu času různé odstíny modré a šedé) . Většinou záleželo na jeho náladě či příležitosti, kam zrovna šel.

Měl poměrně vysoké postavení a však měl ještě dosti nadřízených a jeden z nich zrovna na něj řval.
On si jeho višilování moc nevšímal a klidně leč provokativně odpověděl :

"Všichni jsme jenom lidi... Chybičky se stávají."

Šerifa to vůbec nezaskočilo. Z jeho výrazu na tváři poznal, že řekne jeden z těch jeho žvástů o tom, že chybovat je lidské.

Krapet se uklidnil, pohlédl svému podřízenému do očí a s vážným výrazem pravil :

" Jenže tohle není 'CHYBIČKA'! Tohle je chyba nesmírných rozměrů!
Hledali jsme ho tak dlouho! A ty ho necháš jen tak odejít bez toho aniž by jsi pořádně zkontroloval jeho identitu a ověřil si tak že je HLEDANÝ!!"
Poslední slovo šerif vykřikl z plných plic. Jeho podřízeného to ale nevyděsilo a stále měl na tváři ten výraz lhostejnosti.

Na chvíli se oba odmlčeli. Zavládlo ticho. Ticho, které po chvíli přerušil šerif, když viděl, že se podřízený policajt Greg chystá něco říci.

"Víš ty vůbec kolik zabil lidí?"
Jeho hlas byl nyní mnohem tišší nežli před tím, ale vážnost v něm stále přetrvávala.

"Nevím... Kolik?"

"To já sice taky nevím, ale nějaké určitě." byl onou otázkou zaskočen a tak v odpověď jen něco plácl. Greg mu věnoval zmatený pohled.

"Tak vy z obyčejného zločince děláte rovnou vraha, jo?" zvedl hrnek ze stolu a napil se své ranní kávy,která byla již vlažná a téměř studená.

"Kéž by byl Larsson jen obyčejný zločinec." šerif obrátil oči v sloup a čekal, zda na to něco Greg řekne.
Místo něho se však ozval jiný policajt vcházející do místnosti, kde zrovna byli.
"Cože?! Larsson?! On žije?!"

"Jo.. A je na svobodě." řekl šerif a hodil po Gregorovi vražedný pohled.
Ten jen protočil očima.

"A co provedl tak strašného, že je tak 'obávaný' a hledaný ?"

"Nemám čas ti to vysvětlovat. Počti si jeho záznamy." šerif mu hodil poměrně tlustou složku na stůl a se slovy : "Pátrání po něm povedeš ty." odešel.

Greg si povzdychnul. Věděl, že jestli ještě něco zvorá, vyrazí ho. To si zkrátka nemohl dovolit.

Otevřel složku s velkým nápisem na přední straně 'Tord Larsson' a začal ji pročítat.

**********************************

Tordův pohled :

Děsně jsem se nudil. Edd s Tomem byli na nákupu.. Takže jsem neměl koho provokovat, abych se nějak zabavil a Matt byl zavřený ve svém pokoji.
Tak jsem se rozhodl že se alespoň porozhlédnu po domě.