Osudové Střetnutí - EDDSWORLD (nedokončeno)

33.- You smartass

Paulův pohled :

Jelikož jsme ztratili klíče od brány a pokus o získání kyseliny, která by nám pomohla ji otevřít nedopadnul nejlépe, vydali jsme se do svářečské a konstruktérské dílny.

Nemělo cenu klepat, byl tam velký ruch a dveře byly vyztužené... Takže.. Ehm.. Tyhle se už vykopnout nedaly.
Vešli jsme tedy dovnitř. Byla to taková, dalo by se říci hala. Zkrátka obrovská místnost s vysokým stropem. Bylo zde přes deset lidí. Všichni v pracovních oděvech a nářadím v rukou.

"Um.. Pardon, můžu se jen zeptat?" řekl nejistě Pat, když kolem nás prošel jeden ze zaměstnánců.

"Ale jistě " obrátil se naň tázaný muž a vyčkával dotazu.

"Mohli bychom si půjčit nějaký řezák? Nebo tak něco?"

"Na co to potřebujete?" optal se mladík.

"Do toho ti nic není!" vyštěkl jsem a založil si ruce na hrudi.

"Pardon, já jen. Já jen, že potřebuji vědět druh materiálu, abych mohl vyhovět vaší prosbě. Podle toho pak vyberu vhodný nářadí a tak.. Um.."

"Já myslím že to je ocel, nebo tak něco..." vypadlo nakonec z Patryka.
Člen dílny nám pokynul, abychom na chvíli počkali a zmizel někde mezi lidmi. Za pár minut se opět objevil před námi a v rukou svíral jaké si udělátko s koutoučem a k tomu přinesl i ochranné brýle.

" Tady to je. Ty brýle jsou důležité, při řezání lítají jiskry"

"To víš, že jo ty chytrej. Dej to sem" řekl jsem a vytrhnul mu to vše z rukou. Zaskočilo ho to, ale nic neřekl.
Pokynul jsem Patrykovi, který mu ještě tiše poděkoval, omluvil se za mě a šlo se.

Při cestě po chodbě směrem ven z budovy, mi Pat začal zas vše výtýkat:
"Myslel jsem, že se už konečně přestaneš chovat jako totální debil, ale to jsem byl asi hodně naivní..."

"Hele! Tentokrát jsem neprovedl nic strašného!"

"Vždyť jsi mu to vyrval z ruky a ani nepoděkoval a když nám chtěl pomoc, tak jsi ho akorát seřval."

"O co ti jde? Tohle je armáda. Tady jde slušné chování stranou. Jak si myslíš, že bychom vyhráli v bitvách kdyby jsme pořád prosili, děkovali a omlouvali se... 'Mohl bys mi prosím podat tu munici? Děkuji. Jejda, promiň, neporanil jsem tě?'
Dopadlo by to KATASTROFÁLNĚ! "

Pat jen protočil očima a neobtěžoval se ani odpovědět. Po chvíli jsme došli k bráně.
" Jsi si jistý, že to sami vzvládneme? Já jen, že to potrvá hodně dlouho... "

" Hmm... Máš pravdu, potřebujeme někoho zotročit "

"C-Co?! Tak jsem to nemyslel!"

"Um, hej ty!" houknul jsem na kolemjdoucího "ty jsi z konstrérské dílny, že. Nemusíš odpovídat... Potřebuji, aby jsi sem přivedl asi tak 3 lidi od vás" muž se už dal na odchod, ale já na něj ještě houknul: "a ať si přinese každý tohle udělátko" přikývl a šel.

"Vidíš Pate? Máme vše zařízené" úšklíbnul jsem se a zalovil v kapsách za účelem najít cigarety a zapalovač. Patryk se na mě díval vražedným pohledem, ale to mi bylo v danou chvíli úplně jedno.

"Já jen nechápu, jak s čistým svědomím můžeš nechat ostatní řešit problémy za tebe "

"Co je na tom tak těžkého pochopit? Prostě se mi nechce makat. A navíc jsme zástupci leadera a teď, když tu není, máme plnou moc" řekl jsem dal si cigaretu do pusy a posléze se pokoušel si ji zapálit.

"Ty jsi vážně líný idiot"

"Říkej si co chceš, ale otroci jsou tady" odbyl jsem ho a vydal se naproti partě zaměstnanců.

"Okay, takže začneme. Objevil se zde defekt u hlavní brány, a tutíž nelze otevřít, tak VY máte za úkol to prostě otevřít. Je mi jedno jakým způsobem" pokynul jsem jim k práci a odešel zpět vedle Pata. Nebyl z toho nadšený.
Podíval jsem se na své zaprášené černé hodinky.
"Ani ne za hodinu bude oběd..."

Patryk se bez jediného slova odebral k oné partě a pravil: "připravte si sem věci, teď máte pauzu. Začněte s tím až po obědě"
Šel směrem zpět, ale nezastavil se u mě, jen prošel kolem. Vydal jsem se za ním a bok po boku jsme šli chodbou vedoucí k našim pokojům.