„Miluje tě" „A teď tu o Popelce"

Alex

Ráno jsem se probudila kupodivu jako první. Už se mi nechtělo spát, tak jsem se převlékla, nalíčila a šla jsem se projít. Nakonec jsem jako vždy skončila na astronomce. Bylo to moje oblíbené místo, společně se sovincem. Do sovince ale chodila víc lidí, tak jsem tam tolik nechodila. Bylo mi jasné, že mě holky budou hledat, ale stejně jsem se rozhodla dojít až na snídani. Pořád jsem přemýšlela nad včerejším rozhovorem s Lily. Měla pravdu, ač jsem si to nechtěla přiznat. Když mluvila o tom, jak bych měla Blackovi odpustit, přišlo mi, že se hrozně podobá Jamesovi. Hodili se k sobě. Tak moc. James byl skvělý kluk, ale v přítomnosti Lily se choval jako idiot. Měla jsem v plánu s ním po vyučování promluvit. Chtěla jsem mu pomoct. Miloval ji celým svým srdcem, jen to dával najevo hodně špatným způsobem.

Po pár minutách jsem se rozhodla jít se nasnídat. Bylo mi jasné, že holky už tam budou. A nemýlila jsem se. Když jsem přišla měly zase kecy o tom, že se o mě bály a tak. Tak jsem jim vše vysvětlila, najedly jsme se a šly jsme na první hodinu OPČM tohoto roku-bohužel se zmijozelem.

„Dobrý den třído," vešel do prázdné třídy náš nový učitel obrany, „jmenuji se Thomas Cooper a tento rok vás budu učit obranu proti černé magii. Jak jistě víte, v pondělí jsem zde bohužel nemohl být přítomen, ale od příštího týdne budeme mít hodiny i v pondělí odpoledne. Jistě se divíte, proč tady nejsou lavice. To kvůli tomu, že dnes budeme zkoušet patronovo zaklínadlo. Kdo mi řekne, co to patronus je?" přihlásili jsme se já, Lily, James, Remus a Black. Patrona jsem uměla vyčarovat od pátého ročníku.

„Ano slečno Whitová?" vyvolal mě profesor.

„Patronovo zaklínadlo je jedno z nejmocnějších ochranných kouzel, která jsou kouzelníkům známa. Používá se hlavně na ochranu před mozkomory. Úplný patron má podobu zvířete a lze ho využít jako doručovatele zpráv mezi čaroději. Když je člověk zvěromág, jeho patron má většinou podobu zvířete, ve které se mění. Podobu patrona ovlivňuje také láska. Když se zamilujeme, náš patron se může změnit a získat podobu stejného zvířete jako má člověk, kterého milujeme. Jelikož je patron jedno z nejtěžších kouzel a k jeho vykouzlení potřebujeme hodně silnou vzpomínku, je mnoho kouzelníků, kteří dokážou vyčarovat pouze neúplného patrona, který není tak silný, ale přesto funguje jako silný štít," dokončila jsem svůj monolog.

„Skvěle slečno Whitová. Připisuji nebelvíru deset bodů za váš přesný popis patrona," pochválil mě profesor Cooper, „tak teď se rozestavte, najděte vaši nejšťastnější vzpomínku a zkuste vyčarovat patrona."

Zavřela jsem oči a hledala jsem tu nejšťastnější vzpomínku. Bez toho abych si to uvědomila, jsem myslela na tmavovlasého chlapce s bouřkovýma očima. Na dobu, kdy jsme se ještě bavili. Zvedla jsem hůlku, pronesla „expecto patronum," a z mé hůlky vylétla krásná fenka. Když jsem otevřela oči uviděla jsem něco, co mě zarazilo. Moje fenka šťastně poskakovala společně s velkým psem. Vypadali hrozně šťastné a mě napadl jediný člověk, kterému by ten patron mohl patřit. Sirius Black. To znamená, že ho opravdu pořád miluju, pomyslela jsem si. Rychle jsem zatřepala hlavou, abych tu myšlenku dostala z hlavy, díky čemuž jsem se přestala soustředit na svého patrona, který okamžitě zmizel. Ještě jednou jsem se podívala na místo, kde byl pes a následně se koukla na jeho majitele. Zmateně se rozhlížel po třídě a hledal člověka, kterému fenka patří. Po chvíli jsem si všimla něčeho ještě divnějšího. Patron Lily měl podobu laně a vesele poskakoval kolem Jamesova jelena, ale radši jsem to nechala být. Kromě nás čtyř dokázali vyčarovat plného patrona Remus, Jess, Lottie a dvě holky z nebelvíru. Myslím, že se jmenovaly Hannah a Sofie? Asi jo. Z myšlenek mě dostal až profesor, kterýms všechny pochválil a poslal na další hodinu. Dějiny.

Celé dějiny jsem opět přemýšlela nad včerejším rozhovorem s Lily a obranou. Vrtalo mi to hlavou a měla jsem pocit, že se z toho zblázním. Bylo přece nemožné, abych ho pořád milovala. Je sice pravda, že mi to s nikým nevyšlo někdy jsem měla pocit, že na všech hledám chyby, které Sirius nemá, ale nebylo přece možné, abych ho přes to všechno milovala. To jsem si myslela, ale v tuhle chvíli jsem byla zmatená. A to hodně. Black se choval úplně jinak než před prázdninami a byl na mě milý, i když jsem na něj byla hnusná. Hodně hnusná. Ale já se prostě bála. Bála jsem se, že mě znova zklame. Že mi znova ublíží. A v neposlední řadě jsem se bála, že se znova zamiluju.

Zbytek dne se hrozně táhl. Po obědě jsem Jamese odtáhla do KNP. Musela jsem splnit slib, který jsem dala Lily a po dnešní obraně jsem byla rozhodnuta, dát je dohromady.

„Tak co potřebuješ?" zeptal se James.

„Chci mluvit o Lily Jamie. Už to nezvládá jasný? Nenávidí tě za to, jak se chováš. Za to, jak na ni věčně pokřikuješ. Za to, jak ji pořád zveš na rande. Musíš přestat. Vždyť máš poslední rok na to, abys jí dokázal, že ji miluješ a abys jí ukázal, jaký opravdu jsi. Jen mě prosím poslechni."

„Tak fajn. Co mám teda dělat?" povzdechl si.

„Nepokřikuj na ni, nezvi ji pořád na rande a neříkej jí Evansová, Evansko, Lilynko, Lilečku a podobně. Nesnáší to. Občas ji na pozdrav a říkej jí Lily. Musí tě mít první ráda jako kamaráda. Až se dostaneš do téhle fáze, řeknu ti, jak jí pozvat na první rande," usmála jsem se na něj.

„A to jako zabere?" zeptal se pochybovačně.

„Rozhodně to bude mít lepší účinek než to pokřikování. Věř mi."

„Dobře, děkuju. Víš, já ji opravdu miluju," sklopil hlavu.

„Já vím Jimmy. Já vím," objala jsem ho.

„A teď mi řekni, co to bylo včera s tou Lily."

„Jamie, řekla jsem později. To znamená, že ti to jednou řeknu, ale teď to nebude. Nejsem připravená, o tom s tebou mluvit."

„Dobře, ale slib mi, že když budeš cokoli potřebovat, přijdeš za mnou," usmál se.

„Slibuju," oplatila jsem mu úsměv. Nemohla jsem mu říct, o čem jsme se s Lily bavily. Souhlasil by s Lily. A ne kvůli lásce. V tomhle by s ní souhlasil, i kdyby ji nenáviděl.

Povídali jsme si až do večeře, na kterou jsme se potom vydali spolu. S holkama jsme po večeři šli ještě do společenky, kde jsme si další dvě hodiny povídaly a až potom jsme šly spát.

Před chvílí jsem omylem zveřejnila podruhé pátou kapitolu, heh. Každopádně šestá kapitola je na světě. Doufám, že se líbí. Děkuju za všechny komentáře a votes. Užijte si večer.