„Miluje tě" „A teď tu o Popelce"

Sirius

„Tak co se děje?" zeptala se Jess, když jsme došli do komnaty nejvyšší potřeby, „Lex je tam teď úplně sama."

„Potřebuju vaši pomoc," začal jsem, „jde o to, že jsem se bavil s Lily a já, no. Chci Hope říct, co k ní cítím," odmlčel jsem se.

„A jak ti s tím máme pomoct?" ušklíbla se Lottie.

„Nepřerušuj mě a dozvíš se to. Nechci, aby to bylo obyčejné. Chci něco velkého. Tak nás s Lily napadlo, že bychom to udělali na Silvestra. Že bych jí před půlnocí vzal na astronomku, tam by byla připravená třeba nějaká "večeře" a připravili bychom na půlnoc nějaký ohňostroj. Prostě něco velkého. A ještě potřebuju do Prasinek. Chtěl bych jí ještě něco koupit a nějaké věci na přípravu toho celého budeme taky muset sehnat," dokončil jsem svůj monolog. Chtěl jsem jí dokázat, že ji opravdu miluju. Že jsem se opravdu změnil jen kvůli ní. Že je pro mě vážně ona ta jediná. Že jinou nechci.

„Páni," vydechla Lottie, „ty ji vážně miluješ."

„Jo. Miluju," usmál jsem se na ni.

„Lottie, jsi skvělá organizátorka. Vezmeš si to na starost?" usmála se na jmenovanou Lily.

„Moc ráda. Chcete začít už teď?" zeptala se Lottie a já s Lily jsme přikývli, „fajn. Takže někdo musí být s Lex. Vy jste Poberti, takže vy se nějak dostanete do Prasinek. Je mi jedno jak. Teda, tři čtvrtiny z vás. Jess a Lily, vy zajistíte výzdobu astronomky, takže by asi bylo dobré, kdybyste šly s klukama a jelikož někdo musí být s Lex tak nepůjdou teda všichni Poberi, ale byla bych ráda, kdybys ty, Reme, trávil s Lex čas. Ale nemyslím si, že to musíme řešit hned. Stačí, když to třeba 29. nebo 30. nakoupíte a nachystat to můžeme třeba až potom 31. přes den. A ještě se budeme muset domluvit se skřítkama na to jídlo a tak. Takže teď máme třeba čtyři dny, kdy to nemusíme řešit ještě."

„Dobře, tak do Prasinek zajdeme v pondělí a nachystáme to pak až ve středu přes den. za skřítkama zajdu v úterý a na všem se s nima domluvím. Děkuju vám za všechno. Vážím si toho. Vážně," usmál jsem se na ně vděčně. Byl jsem rád, že mi pomůžou. Že mě v tom nenechají samotného. Chtěl jsem, aby to bylo dokonalé. A to bych sám nedokázal. Lottie měla skvělé organizátorské schopnosti a uměla všem přesně říct, kdy a kde budou.

„Tak asi můžeme jít," ozvala se Lily po chvíli ticha.

„Jo jasně," usmál se na ni James, „vy běžte, já chci ještě o něčem mluvit s Tichošlápkem."

„Taky zůstaneme," přidali se Náměsíčník s Červíčkem.

„Dobře. My půjdeme najít Lex," usmála se na nás Jess.

„Jo. Dost pochybuju, že celou dobu sedí ve společence," ušklíbla se Lottie.

„Tak," začal James, když holky odešly, „konečně ses rozhoupal. Už jsem si myslel, že se budete trápit navždy. Budete krásný pár. Chápeš to, Náměsíčníku? Sirius se konečně rozhodl být šťastný. Stejně nechápu, že ještě nejste spolu. Vždyť jste se líbali. Dvakrát. Pochopíš to, Náměsíčník? Líbali se dvakrát, ale pořád spolu nejsou," zakroutil Dvanácterák hlavou hlavou.

„A co já?" zeptal se Červíček.

„Ty nechápeš nic, takže nemám důvod se ptát, jestli tohle chápeš. A navíc, tobě vztahy neříkají vůbec nic," odpověděl Dvanácterák a uchechtl se.

„Promiň, Péťo, ale Dvanácterák má v tomhle pravdu," zasmál jsem se.

„No jo no," pokrčil nakonec rameny Červíček. V tu chvíli mi došlo, že se vlastně může cokoliv podělat. Že mě může odmítnout. Že mi nebude věřit, že s Emily nic nemám.bylo tolik věcí, kvůli kterým mohlo tohle dopadnout špatně.

„Děje se něco?" vytrhl mě Náměsíčník z mých myšlenek.

„Já jen. Co když-co když se to podělá? Co když to nevyjde? Co když si bude myslet, že mám něco s Emily?"

„Počkej, počkej, počkej. Proč by si měla myslet, že máš něco s Emily?" zeptal se James zmateně.

„Viděla, jak mě políbila na tom plese," vysvětlil jsem.

„Tak fajn. Teď mě poslouchej, Tichošlápku. Nic se nepodělá. Řekneš jí, co cítíš a konečně budete spolu. Věř mi. Vy k sobě prostě patříte. A Emily? Je to kráva. Stačí, když to Lex kdyžtak vysvětlíš. Dopadne to dobře. Uvidíš," usmál se na mě Dvanácterák povzbudivě a Náměsíčník s Červíčkem kývli.

„Myslíš?" zeptal jsem se nejistě.

„Já to vím. Bude to dobrý. Neboj," usmál se na mě Dvanácterák znova. Ještě chvíli jsme si povídali, než jsme vyrazili najít holky.

Blíží se to zlatíčka a ač mě to mrzí, pomalinku se blíží i konec toho to příběhu. Jasně, ještě budeme muset něco udělat s Lottie a Remem, ale jinak? Pokusím se vymyslet ještě nějakou zápletku, tak uvidíme. Třeba se mi to nakonec povede ještě natáhnout.

Love you all❤️Barča