Alex

1.6K 76 6
                                    

„Půjdeme zítra do Prasinek?" otočila jsem se na holky. Obědvali jsme a já jsem si povídala se Siriusem. Bavili jsme se o Vánocích a mi došlo, že nemám nakoupené dárky.

„Jasně. Úplně bych na to zapomněla. Nemám jediný dárek," usmála se na mě Lily.

„Taky nic nemám," ozvala se i Lottie.

„Myslím, že nikdo z nás," povzdychl si James.

Odpoledne měla Lily naplánované s Jamesem, Lottie s Remem a Jess s Edwardem. Takže jsem si musela buď najít něco sama nebo se Siriusem. Přes to, že to mezi náma už bylo dobrý, byla jsem v jeho přítomnosti malinko nesvá. Nedávala jsem to najevo, ale hluboko uvnitř jsem byla pořád rozhozená. Musela jsem přemýšlet nad tím, co mi řekli Tyler a Lily. Bála jsem se tomu uvěřit. Tak moc jsem se bála, že bych potom byla zklamaná.

Když jsme ve Velké síni zbyli jen my dva se Siriusem, zvedla jsem se, že půjdu taky. Viděla jsem, jak na nás Melanie a Tyler koukají, tak jsem na ně vyplázla jazyk.

„Hope," zavolal na mě Sirius, když jsem vyšla z Velké síně, tak jsem se otočila a počkala, co z něho vypadne, „nechtěla bys strávit odpoledne se mnou? Zajít třeba k jezeru nebo tak?" usmál se na mě.

„Jasně," usmála jsem se, „půjdu ráda." Bylo to, jakoby mi něco nedovolovalo říct ne. Prostě jsem ho nedokázala odmítnout.

„Už bychom měli jít na večeři," řekl najednou Sirius. Zrovna jsme byli u jezera a koulovali se. Celé odpoledne jsme strávili spolu a já jsem si to neskutečně moc užila. Nakonec jsem byla ráda, že jsem řekla ano. Vůbec jsem nemyslela na předešlý večer ani na slova Tylera a Lily. Jen jsem si celou dobu užívala Siriusovu přítomnost.

„Jo jasně," usmála jsem se na něj. Jen mi úsměv oplatil, došel ke mně, chytil mě za ruku a společně jsme se vydali do hradu. Z jeho gesta jsem byla první zaražená, ale pak jsem jen pokrčila rameny a s úsměvem na rtech šla po jeho boku. Když jsme ruku v ruce došli do Velké síně, všimla jsem si, jak mě od Havraspárského stolu propaluje pohledem tak holka, která políbila Siriuse.

„Viděla jsi to, že?" zeptal se Sirius, když zjistil, kam koukám. Jen jsem přikývla.

„Jmenuje se Emily. Minulý rok jsem s ní chvíli chodil. Včera jsem chtěl jít za tebou, ale ona mě nenechala. Je příšerná. Vážně jsem nechtěl, aby mě-,"

„Siriusi," přerušila jsem ho, „nemusíš mi to vysvětlovat. Nic mezi náma není. Můžeš si dělat co chceš."

„Ale já to nechtěl. Chci ti to vysvětlit."

„Jindy, dobře? Teď se jdeme najíst," odtáhla jsem ho za ostatníma.

Další den jsme byli dopoledne všichni spolu a odpoledne jsme šly s holkama do Prasinek. Kluci šli taky, ale po pár minutách se od nás oddělili.

„Máte pro kluky všechno?" zeptala jsem se po dvou hodinách nákupů. Já jsem ještě neměla nic. Měla jsem v plánu dát všem fotoalbum. Musela jsem si je jen vyzvednout. Chtěla jsem, aby ode mě dostali něco na památku. Pro každého jsem měla trochu jiné. Spousta fotek byla stejných, ale bylo tam i hodně takových, kde byl jen člověk, pro kterého album bylo a já nebo tam prostě někdo z nás osmi chyběl. Jedno jsem nechala dokonce udělat i sobě. Taky jsem chtěla něco jako vzpomínku. Vzpomínku na nás, na Bradavice. Něco, co by mi připomínalo, že tady jsou lidi, kteří mě nikdy neopustí. Pro Lils, Lottie a Jess jsem potom měla ještě takové ty náramky pro nejlepší kamarádky, které si dávají mudlové.

„Jo, ale ty jsi nic nekupovala," řekla Lottie zmateně.

„Musím to jen vyzvednout, takže se od vás oddělím. Sejdeme se až U Tří košťat. I s klukama," usmála jsem se a odešla. Všechno jsem měla sehnané poměrně rychle. Když jsem nakoukla do svého fotoalba, uviděla jsem sebe s Lily, jak jí nesu na zádech a u toho se smějeme. Na hýbajícím se obrázku byl zachycen i moment, kdy jsem ztratila rovnováhu a začala padat. Bylo to v prvním ročníku. Dělaly jsme hlouposti a Lottie nás u toho fotila.

„Ahoj," pozdravila jsem kluky, když jsem došla ke Třem košťatům.

„Ahoj. Kde máš zbytek?" zeptal se James.

„Byla jsem ještě pro dárky pro holky, tak jsem se od nich odpojila. Nemusíš se bát, Jimmy. Láska tvého života tady určitě brzo bude," ušklíbla jsem se.

„Ale teď je to doopravdy láska mého života," namítl James.

„Já vím. A jsem za vás hrozně šťastná. Hrozně vám to spolu sluší," usmála jsem se.

„Taky vám to bude slušet, až se jeden z vás konečně rozhoupe k tomu, něco udělat," ozval se za mnou hlas Lily.

„Neboj, intenzivně nad tvými i Tylerovými slovy uvažuju."

„A na co jsi přišla?" zvedla Lily obočí.

„Po Novém Roce mu to řeknu," usmála jsem se a Lily mě nadšeně objala.

Blíží se to lásky🔥

Love you all❤️Barča

„Miluje tě" „A teď tu o Popelce"Kde žijí příběhy. Začni objevovat