Nevinnost sama ✔️

26.

V ten samý moment měl ale Wade úplně jiný problém. Právě se za ním stavila Nella a Neil Brennerovy, aby si domluvili detaily na zítřejší živé vysílání Zločinu na stopě. Neřekl jim, že ví, co se stalo mezi ním a Andreou. Jen se zabijácky koukal na Neila a pozoroval jeho zašitou tvář. V duchu Andreu pochválil. Ano, mohl by ho okamžitě zatknout, ale bylo by to jen napadení. Z toho by se vykroutil. Potřeboval toho víc, pokud chtěl, aby tento zmetek skončil do konce života za mřížemi.
„Já nechci říct, že byl můj otec ve všem nevinný, ale určitě neznásilňoval a nezabíjel. O jeho obchodech nic nevím, ale pokud se ničím provinil, tak hlavně tím,“ začala hájit i kritizovat otce Nella.
„Prosím tě, ty máš co říkat, však jsi vždycky byla tatínkova holčička,“ odfrknul si Neil a opřel se o židli jako ten největší frajer. Zkoumal Wada pohledem. Nenáviděl ho za to, že mu ukradl Andreu.
„A tobě to vadilo, protože jsi byl až na druhém místě, že?“
„Jo, úplně mi to trhalo žíly,“ ukázal na své zápěstí, přičemž si nešlo nevšimnou tetování na kloubech prstů.
„Zajímavé tetování. Má nějaký význam?“ soustředil svůj zrak na obrázky Wade.
„Ne, jen mládenecká blbost,“ mávl rukou Neil, „nechápu proč jste se rozhodli otevírat zase otcův příběh. Je to stará záležitost.“
„Protože se našlo jeho tělo a stále nemáme vraha,“ odpověděl Wade.
„A neznamená to náhodou, že je policie tak trochu neschopná?“ opřel se lokty o stůl a přiblížil se k Wadovi. Mezi nimi to jiskřilo nenávistí. V myšlenkách se zabíjeli tím nejhorším způsobem, ale nedali na sobě nic znát.
„O vyšetřování se s vámi nemůžu bavit a ani nemám v plánu ho rozebírat v pořadu. Spíš bych chtěl lidem přiblížit vašeho otce jako takového,“ vyhnul se úplně tomu, co právě Neil řekl.
„To je totální hovadina!“ Neil bouchnul do stolu, až sebou Nella trhla. „Odcházím. Jdeš se mnou, ségra?“ podíval se na ni. Nella nejistě kývla a se strachem v očích se podívala na Wada. Ten, jako by v ní viděl stejnou oběť jako je Andrea. Nemohl si pomoct, ale když se Neil vzdálil, nenápadně jí podsunul svou vizitku.
„Kdybyste cokoliv potřebovala, zavolejte mi. Klidně i v noci.“ Nella si vizitku vzala a hned si ji schovala do kabelky. Poté  rychle odešla za bratrem, který ji chytil silně za paži a táhl za sebou. Wade jasně viděl, jak se mu chtěla vykroutit.

****
„Wade! Wade!“ Andrea křičela jeho jméno a silou mu bouchala do dveří. Domů se dostala až druhý den, kvůli noční bouři byly všechny linky zrušeny.
„Jsi blázen? Vždyť vzbudíš celej barák!“ vyletěla Mikaela.
„Mik, jsem ráda, že jsi tu. Kde je Wade!“ rychle k ní přeběhla a chytila ji za paže.
„Holka, ty mě děsíš,“ prohlédla si její vážný a hrůzou nasáklý obličej.
„Mikaelo, prosím, řekni mi pravdu. Četla jsi ten můj deník?“ hlas jí trochu změknul. Mikaela koukala do země a neměla se k odpovědi. Jak by také mohla. Styděla se, že narušila kamarádčino soukromí. „Mikaelo, sakra odpověz mi!“ zařvala na ni. Na tohle neměla čas. Pokud si to přečetla, je i ona v nebezpečí.
„Jo, a musím ti říct, že tě neodsuzuju a je mi líto, že se ti to nepodařilo,“ přiznala se. Andrea na ni jen koukala. Pak ji silně objala a pošeptala: „Zamkni se a nikomu neotevírej. Nikomu nevěř, pokud to nebudu já nebo Wade. A když jsme u toho, nevíš, kde je?“
„Ve studiu, máte přeci mít ten živý vstup. Jak to, že tam nejsi. Právě na to koukám v televizi!“
„Sakra!“ zaklela a utíkala zase ven. „Udělej, co jsem řekla!“ stihla ještě zařvat, než zmizela venku.

Při cestě do studia se neřídila dopravními předpisy ani jednou. Wade byl v ohrožení života. Pokud je v Neilově blízkosti, může to dopadnou jakkoliv. Nevěděla, čeho je Neile schopen, ale doufala, že v přímém přenosu si nic nedovolí. Zaparkovala skoro u vchodu a rychle běžela přímo k živému vstupu. Vběhla do své pracovny, kde za ní zastupoval Mike. Ten se jí tak leknul, že vykřikl jako ženská a chytil se za srdce.
„Málem jsem se z tebe posral,“ vydechoval. „Jak to, že jsi tady, já myslel, že budeš zařizovat pohřeb?“ Andrea mu neodpověděla, jen koukala na prázdné studio.
„Kde jsou?“
„Už je konec. Právě běží titulky. Pokud hledáš Wada, tak je u sebe v šatně.“
„Jo, děkuju,“ řekla za chodu. Seběhla schody dolů a rychlou chůzí šla rovnou za Wadem. Neustále se rozhlížela kolem sebe, zda ji Neil není v patách. Už chyběl jen kousek a bude u Wada. Jen malý milimetr. Už viděla jeho dveře, už chytila za kliku a prudce otevřela a
A zůstala stát s pusou dokořán jako opařená. Wade… její Wade je tam v těsné blízkosti s cizí ženou. Objímá ji a ona jeho jako by k sobě odjakživa patřili. Hladil ji po zádech a čichal k jejím vlasům. Něco v ní právě explodovalo a spustilo v ní pocit, který ještě neznala. Pocit, který se jí nelíbil. Měla chuť té ženě vytrhat všechny vlasy, nedařilo se jí dýchat a srdce jí bušilo jako o závod. Měla na Wada strašný vztek.
„Andreo, co tady děláš?“ jakmile ji Wade zbystřil, odpoutal se od ženy a zmateně koukal z ní na Andreu.
„Potřebovala jsem,“ těžce polkla, protože její hlas zněl najednou tak cize, „potřebovala jsem s tebou o něčem mluvit. Ale to počká, než si to tu doděláš!“ naštvaná práskla dveřmi a celá ruda si to kráčela zpět k autu. Nač se namáhala, aby ho varovala. On si našel jinou náhradu a že to byla zrovna Nella, ji naštvalo snad ještě víc. Moc dobře věděla, co je ta žena zač. Vždycky si šla za tím, co chtěla a nikdy neprohrála. Přesně jako její otec. Byla jeho věrnou kopií a kdyby jen to. Ona se v něm viděla. Chtěla být jako on a to v každém směru.
„Andreo,“ náhle ji Wade chytil za paži a prudce ji k sobě otočil. „Přísahám, že o nic nešlo. Je to celé úplně jinak,“ koukal se na ni tak upřímně.
„Dej mi pokoj, Wade! Všechno jsem viděla!“
„A co jsi viděla?“ ta otázka byla dobrá. Co vlastně viděla. Objímal cizí ženu. To viděla a to jí stačilo k tomu, aby na něj byla naštvaná.
„Nedělej, že to nic neznamená. Bože, Nella?“ zavrčela to jméno, jako by nikdy nebyly kamarádky.
„Ano, Nella Brennerová. Byla tu a ještě předtím jsem s ní i s jejím bratrem měl schůzku. Ona je na tom stejně jako ty, Andreo. Její bratr ji týrá. Nenechá ji být a nutí ji ke špatným věcem. To on je za všechno zodpovědný. Vsadím se, že i on zabil svého otce. Jen potřebuju důkazy a ona mi je dá. Je na naší straně!“ snažil se jí to ze všech sil vysvětlit, ale Andrea mu nevěřila. Podívala se za něho, kde byla Nella a pozorovala je se zklíčeným obličejem. Nevydržela to a šla za ní.
„Bavíš se dobře?“ stoupla si přímo před ní.
„Nevím, o co ti jde,“ pozvedla hrdě bradu.
„Děláš mi tu do přítele, hraješ si na chudinku týranou svým bratrem, ale zapomněla jsi, že tě znám. Pokud by tu měl někdy někdo někoho týrat, tak jsi to ty. Vždycky jsi byla všeho schopná. Šla sis tvrdě za svým, i kdyby to mělo druhým ublížit.“
„Jo, a na to jsi přišla kdy, ty chudinko. Po tom, co jsi byla moje nejlepší kamarádka, nebo potom, co jsi se na mě vykašlala?“ naklonila hlavu na stranu při své otázce.
„To, že jsem s vámi ukončila kontakt, bylo to nejlepší, co jsem mohla udělat, protože až potom jsem zjistila, co je vaše rodina zač.“
„Moji rodinu si neber do tý svý špinavý pusy. Kdyby nebylo mě, nikdo by si tě ani nevšiml. Jsi a bylas vždycky jen nula!“ odplivla si vedle ní, jako by byla Andrea jen obyčejný odpad.
„Ty a ten tvůj povedenej bratr jste mi zabili rodiče a já se vám za to pomstím, to přísahám. I kdyby mě to mělo stát život,“ chytila ji silně za zápěstí a otočila ho hřbetem vzhůru, aby zjistila, zda má i ona ono tetování, ale žádné tam nebylo. To jí celkem zmátlo. Byla si jistá, že ho bude mít také.
„Au, Wade, ona mě napadla,“ pokrčila se v kolenou a začala hrát, jak moc ji Andrea ublížila. „Au, zlomila jsi mi ruku!“
„Andreo!“ vykřikl Wade.
„Ani jsem se jí nedotkla,“ bránila se.
„Wade, odvez mě prosím do nemocnice, mám to určitě zlomené,“ ukázala mu ruku, kterou si držela tou druhou. Do očí se jí nahrnuly slzy.
„Ne, tohle zlomené není, stačí si na to dát obklad a bude to dobrý. Ještě se ti ozvu, ahoj,“ chytil Andreu za paži a táhnul ji ven.
„Nech mě na pokoji, Wade. Nic jsem jí neudělala!“ trhala sebou, ale Wade jí pustil až venku.
„Nech toho! Věřím ti. Vím, že jsi ji tu ruku nezlomila. Nejsem debil. Mě rohlíkem neopije, ale zas věřím jí, když mi říká, jak se k ní bratr chová. Jen s její pomocí se můžeme pohnout dál.“
„Ale hovno!“ řekla tvrdě. Už měla dost toho, jak se jí Brenerovy snaží ničit život. Wade nad jejím slovem povytáhl obočí. „Doma jsem něco zjistila, ale tedy ti to říkat nebudu.“

*****

Odjeli tedy k Andree domů, kde společně seděli na gauči a ona mu odvyprávěla to, co se dozvěděla a jak to celé bylo. Taky ho varovala, že je v nebezpečí. On i všichni ostatní, co četli její deník. Proto se rozhodli poslat Mikaelu s malou Hannou pryč. Nic jí neřekli, jen to, že bude lepší, když se teď bude zdržovat mimo New York. Odjela tedy ke své sestře do Yersie
„Jsi ve vážném nebezpečí, Wade a já vím, že v tom jede Neil. Možná máš pravdu s Nelou, ale já jí prostě nevěřím.“
„O mě se neboj. Spíš si dělám starosti o tebe. Potřebujeme posily. Bojím se, že tohle samy nezvládneme a taky se bojím toho, že se dál nehneme bez toho, abychom řekli pravdu i o tobě. Potřebujeme další důkazy, abychom toho zmetka dostali,“ prudce vstal a začal chodit sem tam. Měl hlavu jak pátrací balon. Musel si vybrat. Buď nahlásí Andreu a dá lidem ze svého okrsku přečíst její deník, kde je přiznání toho, jak zabila Brennera, i když ho vlastně nezabila, a nebo v tom budou sami. Zajel si rukama do vlasů a zaklonil hlavu. V tom ho vyrušil mobil. Sáhnul do kapsy a přijmuj hovor.
„Morena,“ představil se.
„Wade, pomoz mi prosím,“ ozval se uplakaný hlas Nelli. Wade dal hlasitý odposlech. „On mě zabije,“ z pozadí šla slyšet rána a Nella vykřikla. „Pane Bože! To všechno můj bratr. To on zabil otce, to on znásilnil Andreu. Nevěděla jsem to a je mi to líto. Prosím pomoz mi. Jsem u sebe doma,“ najednou začala mluvit rychleji a Wade věděl, že jsem o minuty.
„Hned jsem tam!“
„Ne, zabije tě!“zamítla Andrea.
„Neboj, zavolám posily. Nepojedu tam sám. Ty se zamkni a nikomu neotevírej,“ políbil jí v rychlosti na čelo a utíkal za Nellou, dokud ještě žije. Andrea ho poslechla. Zamkla za sebou dveře a posadila se na gauč. Nervozita by se v ní dala krájet. Vůbec netušila, co má dělat. Jedním si však byla jistá. Nebude jen tak sedět. Vstala a šla si do ložnice pro mikinu.
„Ahoj zlato!“ mezi dveřmi se objevil Neil a slizky se na ni usmíval. Andrea se zarazila. Nestihla se ani nadechnout, když ji skolila k zemi silná rána do hlavy a ona s bolestí padla k zemi, kde nad sebou viděla rozmazaný obličej a hlavou jí proletěla myšlenka. Neměl by náhodou napadat Nellu?