Family Mikaelson

65.kapitola

pohled Nika

Elis se chovala nějak divně, nechci aby si myslela, že jsem ji vyměnil za Lusi. Jo, Lusi je roztomilá holčička a mám ji rád ale Elis je moje sestra, moje krev a ji bych nikdy nevyměnil. Musím ji nějak přesvědčit, že jsem nikoho nevyměnil ale nevím jak.

Teď si uvědomuji, že jsem s Elis nestrávil moc času. Od té doby co jsme se přistěhovali do Mystic Falls tak jsem furt s Elenou nebo něco řeším. Možná bych si měl někdy udělat čas a jít s ní někam ven nebo ji někam vzít.

"Rebeko? Sestřičko, mohla by jsi na chvilku pohlídat Lusi, musím si něco zařídit." zeptal jsem se Becky a podal ji malou Lusi.

Šel jsem k pokoji Elis a zaťukal na dveře. Nikdo se neozýval, pootevřel jsem dveře a nakoukl dovnitř. Pokoj byl prázdný.

"Elis?!" zavolal jsem ale nikdo se neozval. Kde může být? Napadlo mě jen jedno místo, doufám, že tam bude. Musí tam být.

Potichu jsem otevřel dveře a vešel do pokoje, dveře jsem opět tiše zavřel a kouknu se na postel. Byly tam obě, dvě osoby, který nechci nikdy ztratit. Nevím co bych dělal, kdyby se jim něco stalo. Sednul jsem si na kraj postele a chytl Elenu za ruku. Mám o ni šílený strach. Co když se neprobudí? Nevím co bych pak dělal. Nejhorší je, že ani nevím co se ji stalo a ani jak ji pomoc. Na zítra jsem pozval čarodějky, snad mi pomůžou zjistit co je s Elenou.

"Niku? Co tady děláš?" zeptal se mě rozespalí hlásek mé malé sestry.

"Nechtěl jsem tě vzbudit." omluvil jsem se a pohladil ji volnou rukou po tváři.

"To je dobrý, a co tu děláš?" zopakovala svoji otázku a významně na mě pohlédla. Vážně se změnila, její vlasy jsou delší a je trochu vyšší. Ale to se mi jen zdá, je upír nemůže se změnit.

"Hledal jsem tě, chci ti jen říct, že jsem tě nevyměnil, jsi má sestra a mám tě rád. Nechci aby jsi si tohle myslela." zašeptal jsem smutně. Bože co se to se mnou děje? Před rokem jsem byl ten zlí upír bez citů a teď je ze mě nějaká desetiletá holčička s city.

"Mám tě ráda Niku." zašeptala a objala mě, přes Elenu to šlo trochu těžce ale dokázal to i tak.

"Uděláme si dneska den jen pro sebe, co na to říkáš. Zajdeme třeba na hřiště nebo do parku." navrhnul jsem a doufal, že bude souhlasit.

"A co Elena? Co když se probere a my tady zrovna nebudeme?" zeptala se mě a chytla Eleně druhou ruku. Měla pravdu, chtěl bych tu být až se probudí.

"Máš pravdu, tak si budeme u tebe v pokoji hrát." navrhnul jsem a Elis nadšeně souhlasila.

"Tak jo, pojď." zatáhla mě za ruku a vedla mě do svého pokoje, který byl hned vedle.

"S čím si budeme hrát nejdříve? Jo, už vím, chci si hrát na princeznu. Já budu princezna a ty můj sluha." vykřikla nadšeně a ze skříně si vytáhla princeznovské šaty a hned se do nich převlékla.

"Jsou trochu těsné ale asi to bude tím, že už je mám dlouho, musíme koupit nové." řekla Elis, když si je oblékla. Pomohl jsem ji je zapnou a měla pravdu, byly nějaké jiné. 

"Jo, koupíme je i s Elenou, ona je na takové věci lepší než já." usmál jsem se a Elis za zarazila.

"Ale půjdeme bez mimina, ji tam nechci." řekla a dupla si, aha, tak proto.

"Jo, slibuji, Lusi necháme doma:" slíbil jsem ji a ona mě objala.

"Fajn, tak si jdeme hrát. Pojď jdeme do mého princeznovského hradu." zatáhla mě za ruku a vedla mě do rohu pokoje, kde měla menší zámek, který jsem ji koupil k vánocům.

*

"Už jsem unavený, odpočineme si." vydechl jsem a lehl si na její postel. Za celý den, jsme si stihli hrát na Zoo, na školu, na rodinu, stihli jsme si dát s jejími plyšáky čajoví dýchánek a taky jsme si hráli na letadlo a jsem úplně u unavený.

"Dobře ale pak musíme hrát ještě na honču." vykřikla nadšeně a svalila se vedle mě. Jak to, že se ještě neunavila.

"Dobře, jdeme na svačinu, celí den jsme nic nejedli a já už mám hlad." zavelel jsem a s ní v náruči jsem došel do kuchyně. Nikde nikdo nebyl, tak jsem předpokládal že Rebeka je s Lusi venku, Elijah šel taky pryč a Fin je někde s tou svoji přítelkyní. Jenom by mě zajímalo, kde je asi Kol.

"Tak, co by jsi chtěla na jídlo?" zeptal jsem se Elis a otevřel ledničku. Byla skoro prázdná. "Změna plánů, jdeme nakoupit a pak se stavíme na pizzu." řekl jsem rychle.

"Ale co Elena, co když se probere?" zeptala se Elis najednou, měla pravdu.

"Tu chvilku to vydrží, vrátíme se brzo." řekl jsem po chvilce přemýšlení.

"Tak jo, jdu se převléknout, venku je teplo." vykřikla Elis a utíkala do pokoje.

Šel jsem do sklepa a z ledničky si vzal sáček krve, dlouho jsem nepil a měl jsem celkem žízeň a tak jsem vypil rovnou tři naráz a ještě jeden vzal Elis, je přeci taky napůl upír.

"Už jsem." slyšel jsem jak křičí. Přemístil jsem se k ní a krev ji nalil do jejího modrého hrníčku.

"Napij se, dlouho jsi ji neměla." podal jsem ji to a ona se hned napila. Krev, kterou měla v ústech okamžitě vyplivla.

"Fuj, je to hnusní, to pít nebudu." zašklebila se a šla ji vylít do dřezu. Co to s ní je? Když jsem ji dal vždycky krev tak ho hned vypila a chtěla ještě další a teď? Teď ji normálně vylívá.

Otevřela ledničku a vzala si poslední džus a napila se. Odkdy ona pije džus?

"No co, měla jsem žízeň" pokrčila rameny a šla se obout, zakroutil jsem hlavou a šel k ní. Je to vážně divný.

Nastoupili jsme do auta a jeli směr nákupní centrum. Musím koupit nějaké jídlo a rovnou můžu koupit Elis nějakou novou hračku. No, platit za to nebudu, stačí když ho ovládnu, nebudu přeci utrácet peníze když to můžu mít zadarmo.

Zaparkoval jsem před Supermarketem a vešel s Elis dovnitř. Posadil jsem ji do vozíku a jel nakupovat potraviny. No tohle, původní upír kupuje jídlo jako člověk.

Elis mi ukazoval co všechno musím koupit takže vozík byl skoro hned plný.

"Ještě nemáme džus, prosím." zaškemrala a já jsem vzal rovnou dva džusy aby byla spokojená.

Tašky plné nákupu jsem dal do kufru a pěšky jsme došli do pizzerie.

"Dobrý den, co si přejete?" zeptal se nás mladý číšník.

"Já si dám minerálku a šunkovou pizzu." řekl jsem a on si to zapsal.

"A vaše dcera?"

"Já chci colu a taky šunkovou a máte tu i zmrzliny? Jo, tak chci ještě jahodovou a melounovou, prosím." usmála se a číšník kývl a odešel.

"Myslel si, že jsem tvá dcera." zašeptala se smíchem. "Bylo by fajn, kdyby jsi byl můj táta Niku." dodala šeptem.