Family Mikaelson

18.kapitola

          Pohled Elis

Když jsem to vykřikla, vražedně se na mě podíval.

"Já nejsem tvůj otec!" zařval na mě a rychle se ke mě přemístil. Rozvázal mě a chytil mě pod krkem, následně mě vyzvedl do vzduchu a hodil se mnou o zeď.  Bouchla jsem se hlavou o zeď a já cítila jak mi tam něco křuplo. Sesypala jsem se na zem a chytla se za hlavu, ucítila jsem krev.

Jestli jsem si myslela, že sporýšová voda je bolestná tak jsem se spletla. Tohle je největší utrpení, jaké jsem kdy zažila. Mikael ke mě pomalým tempem přišel.

"Bez tebe se budu muset obejít, sbohem." zašeptal a třískl se mnou o zeď mnohem větší silou než před tím.

Pamatuji si jak se otevřeli dveře a nějaká postava Mikaela odhodila. Pak jsem viděla jen tmu.

••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••
'Maminko, půjdeš se mnou prosím k jezeru?' zeptala jsem se mámi.
'Teď nemůžu, běž za tatínkem.' usmála se na mě. Rychle jsem se rozběhla před dům kde byl táta s bratry.
'Tatínku!' vykřikla jsem a skočila mu do náruče.
'Zlatíčko, děje se něco?' zeptal se mě s úsměvem.
'Půjdeš se mnou k jezeru?' zeptala jsem se ho s úsměvem.
'To víš, že půjdu.' usmál se na nás. Nik nás pozoroval a zamračil se.
'Půjdu s vámi.' řekl a usmál se na mě.
Táta se na něj podíval ale ni neřekl. Bylo to celkem divné.
Seskočila jsem z tatínkovi náruče a běžela napřed.
'Vím co ji chceš udělat, a nedovolím ti to.' slyšela jsem Nika jak říká tátovi.

•••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••

'Niku? O čem jste mluvili s tatínkem?' zeptala jsem se bratra o 2 dny později, když mě ukládal do postele.
' Až vyrosteš, řeknu ti to. A teď už spi.' políbil mě na čelo a pořádně přikryl.

•••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••••

'Jak už víte, jsou tu vlkodlaci.' začala mluvit máma po večeři. 'A jelikož nedávno zemřel Henry.' na chvíli se odmlčela. Henry byl moje dvojče ale zabili ho vlkodlaci. 'Takže nechci přijít o další dítě, mám plán.' usmála se a z jejího úsměvu šlo poznat, že se nejedná o něco dobrého.
'Bude první ,lépe řečeno původní, upíři. Budete nesmrtelní, nic vás nezabije, bude silnější než lidi i vlkodlaci.' vydechla a já hned začala kroutit hlavou. Už podle názvu se mi to nelíbilo, upír, muselo to být něco ošklivé, něco co není v souladu z přírodou.
' Teď každý povinně vypijete pohárek před vámi. Nebojte ni se vám nestane, jenom chci aby jste cítili chuť posledního čaje ode mne.' řekla ale já ji nevěřila. Bylo to poprvé co jsem ji nevěřila.
První to vypil Finn, když se mi nic nestalo vypil to i Kol a pak i Rebeka, Elijah a Nik. Všichni čekali na mě. Opatrně jsem vzala pohárek do ruky a ochutnala pití uvnitř. Chutnalo to hnusně dodala jsem si odvahy a vypila to celí.
Pak táta šel za mnou, chytil mi hlavu a prudce škubl. Naposledy jsem viděla vyděšený pohled Nika.