Family Mikaelson

43.kapitola

       Pohled Klause

Pohled na Elenu mě ničil, musel jsem to udělat. Teď je v bezpečí.

"Jsi domů, svůj úkol jsi splnila." řekl jsem té dívce, nepamatuji si její jméno, a šel do svého pokoje. Cestou jsem si utřel rty do ruky a pořádně třísknul dveřmi.

"Do hajzlu!" zařval jsem a rozbil vázu, která byla na komodě. Posral jsem to ale teď bude v bezpečí. Chyběla mi, strašně moc.

"Niku? Kde je Elena?" zeptala se mě mala Elis. Sakra, co teď?

"Ona, jela za svým bratrem do Mystic Falls, chce být chvíli s ním pak se někdy vrátí." řekl jsem nakonec a vzal ji do náruče.

"Ona odjela? Bez rozloučení?" zeptala se mě smutně.

"Nebuď smutná, máš ještě nás." smažil jsem se ji utěšit.

"Ale já chci Elenu." vykřikla a seskočila mi z náruče a utekla pryč.

Sakra. Neuvědomil jsem si, že ublížím i Elis. Kdybych to věděl tak to neudělám. Jsem debil.

"Co jsi udělal Eleně?" zeptal se mě Kol a bez pozvání vešel do mého pokoje.

"Co tě to zajímá? Je to moje věc, nemyslíš?" vyštěkl jsem na něj a šel k oknu.

"Jsi sobec Niklausi, myslíš jen na sebe ale vůbec tě nezajímá, že ubližuješ i nám. My máme Elenu rádi a víš co? Já ji lituji, lituji, že se zamilovala do takového debila jako jsi ty!" křičel a pak odešel nezapomněl pořádně třísknou dveřmi.

Ona je do mě zamilovaná? Jasně, že je, jinak vy s tebou nechodila a neplakala by, když tě viděla z jinou. Jsem ale debil. Musím ji najít a všechno ji vysvětlit.