Ten Pravý (druhý díl)

Část 13 Lorelai: Zase jednou na nákupech

,,Jednu jedinou otázečku," stoupne si přede mě Diana, která se rozhlíží po Kingswoodském nákupním centru. Klobouk, který si narazila na černou paruku, jí krásně ladí k tričku a moderním džínům. Takový obyčejný styl. Pro Dianu trochu až moc obyčejný, ale není špatný. 

,,Jsem jedno ucho," podívám se do jedné výlohy s šaty, které připoutají moji pozornost. Jsou kanárkově žluté bez ramínek a svou délkou dosahují až na zem. Diana si toho všimne a s odporem se ušklíbne. Pokrčím rameny a rozhlížím se dál, nikdy nedám dopustit na její dobrý vkus.

,,Vážně si myslíš, že ti říká pravdu?" všimla jsem si, že je Diana vůči Derekovi hodně zaujatá. Nevím, jestli je to nedůvěřivostí, kterou jsem v ní za tu dobu vybudovala, nebo je to pouze jejím přirozeným instinktem.

,,Zapomněla jsi základní pravidlo?"

Projde kolem nás rodinka s velice hlučnou dcerou, která se zastaví přesně u té výlohy se žlutými šaty. Začne pištět na celé kolo, že tyhle šaty jsou dokonalé a princeznovské. Prostě je chci, ozve se její pisklavý hlas a přilepí se rukama na výlohu - hltá je pohledem. Už chápu, proč se Dianě ty šaty nelíbí - jsou moc okaté.

Diana přiláká moji pozornost její pohotovou odpovědí ,,nikdy nenechávej zbraň nabitou, když si jí dáváš za opasek?"

,,Ne... ale ocením, když už to znovu neuděláš. Nevím, jak bych doktorovi vysvětlovala další díru v tvým zadku. Vyděsila jsi mě k smrti, když se zbraň sama od sebe spustila," zašklebím se.

Chvíli přemýšlí a pak pokrčí rameny. 

,,... důvěřuj ale prověřuj," podám jí telefon s denními zprávami z Ruska. Ještě, že má telefon automatický překladač, protože Dí ještě není na takové úrovni, aby mohla číst noviny v ruštině. 

Carský rod Ljubimov pořádá každoroční maškarní ples na počest narozenin nejstaršího syna Sergeje, který tento rok oslaví 47 narozeniny. 

,,Myslela jsem, že nejsi dvakrát plesový typ," vrátí mi telefon a zamíříme k prvnímu obchodu, který nám padne do oka. Je plný nechutně načančaných šatů různých barev, střihů a velikostí. Normálně bych do takového obchodu ani nepáchla, ale tak trochu nemám na výběr. Rozhlédnu se kolem, abych se ujistila, kde jsou umístěny kamery a přitáhnu si kšilt k hlavě. 

Dianě se rozzáří oči. Vím, že bylo pro ni utrpení nosit teplý kabát s kulichem na hlavě, který není od žádného módního návrháře, proto si tuto situaci vyloženě užívá. Nechci jí brát její chvíli, proto jí následuji a celou nakupovací akci nechám na ní. 

,,To jsi myslela správně. Plesy zrovna nevyhledávám, ale..." zvednu jeden kousek, pověšený na ramínku a Diana znechuceně vykulí oči, takže ho vrátím zpět. ,,...pokud si zrekapitulujeme, co víme, tak se nutně potřebujeme dostat do archivu carského rodu a tenhle ples se přímo nabízí k naší akci. V archivu jsou veškeré informace o organizacích, které působí v Rusku. Takže..."

,,... by tam mohla být zmínka o Lapis a našem novém možném potenciálním kamarádíčkovi s krví George Pristona. Mám pravdu?" 

Přikývnu.

,,No, každopádně to je pro tebe perfektní příležitost," otřese se při pohledu na fosforově fialové šaty, které by nejraději zapálila plamenometem ,,konečně poznáš své příbuzné."

Ruka se mi zastaví na jedné látce, ,,hm," dodám trochu sklesle.

,,Proč mám pocit, že tvé nadšení je úplně stejné, jako když jsem tě tenkrát zatáhla na party do Alfa omegy?"