Ten Pravý (druhý díl)

Část 51 Tyler: Crazy maniak

Pokud by někoho zajímalo, co jsem poslouchala při psaní této kapitoly: Tormented - Epic Intense Hybrid Horror Music Mix 

---------

Dianin vyděšený hlas mi projede každou částí mého těla.

Zamrazí mě na hrudi a v ruce se mi vmžiku sekundy objeví můj bojový nůž.

Mé instinkty se ozvou okamžitě. Bez váhání se rozběhnu směrem k ní. Několik členů mě pohotově následuje se zbraní v ruce. Poznám mezi nimi i Aarona, z jehož silného dýchání poznám, že ho Dianin hlas vyděsil mnohem víc než mě. Když konečně dorazíme ke konci skupiny, kde se nahromadili i ostatní členové, zasáhne mě kovový zápach krve. Jsem na zápach krve zvyklý, ale toto - je to jakoby mě obklopovaly stěny, pokryté čerstvou krví.

Ve tmě pořádně nic nevidím, ale když předběhnu několik našich členů, okamžitě se mi dostane do očí mužská postava v černém plášti. Několikrát zamrkám, abych si na tmu zvykl a viděl lépe. První, co mě zasáhne, je jeho pronikavý pohled. Pohled šelmy.

Pak se mi zjeví v plné kráse...

... S3...

Na sucho polknu když si plně uvědomím, že před námi stojí právě on. S jeho existencí jsem sice počítal, ale nenapadlo mě, že se s ním setkáme takto brzy. V hloubi duše jsem doufal, že ho možná sežrali žraloci v oceánu. Ale ne. Je tady. Muž v černém plášti, jehož hlavní zálibou je sekání hlav a sbírání vlasů svých nepřátel.

Pohled mi spadne k Dianě.

Diana klečí před ním na zemi, čelem k nám, s dlouhým nožem přiloženým na jejím krku. V očích se jí zrcadlí strach. Pošuk za jejími zády v druhé ruce svírá ten podivný copánek z minule a konejšivě si jím projíždí po obličeji a přitom nás ostražitě sleduje. Z Dianiných krvavých ran v obličeji poznám, že se pokusila dostat z jeho dosahu, ale neúspěšně. Jedno oko má nateklé, že jím sotva dokáže vidět. Také mi neujde, že se podivně nahýbá na pravou stranu k zemi. Když zaostřím pohled, zahlédnu, jak jí z ruky přes kabát prosakuje krev. Je vážně zraněná. Vedle ní leží asi deset mužů z anglické a německé jednotky, jejichž hlavy, ruce a nohy jsou odděleny od zbytku těla. Je tma takže nedokáži celou scenérii vidět v plném světle, ale ze zápachu dokáži usoudit, že je možná dobře, že nic nevidíme. Musí to být hrůzostrašná podívaná.

Pošuk se pohne. 

Kolem Dianina krku se kromě čepele objeví i jeho druhá ruka, kterou jí jemně sjede k bradě a slastně jí provázkem vlasů polechtá po tváři „dokonalé..." Přiblíží se k ní ještě blíž a do ucha jí něco pošeptá, ale nejsem dost blízko, abych věděl co. Jediné, co se dostane k mým uším je poslední část jeho věty „... moje sbírka bude dokonalá..." 

Ostatní členové se nebojácně rozmístí do půlkruhu a vytáhnou střelné zbraně. Někteří vypadají vyděšeně a znechuceně, ale žádný z nich ani o krok neustoupí. Všichni byli o S3 informování, ale nikdo z nich neměl tu čest potkat ho osobně. Možná, že ho někteří tenkrát zahlédli krátce na palubě, ale...

„Hej pošuku... okamžitě jí pusť," ozve se Aaron vedle mě a vidím, jak zatíná obě pěsti. Aaron je v boji ten klidnější, proto mě jeho aktivita dost překvapí. Zuřivost z něj přímo sálá. Je nasranej - hodně nasranej.

„... hned ti ji vrátím ... neboj... jenom..." přitiskne nůž těsněji k Dianinýmu krku. Aaron vedle mě sebou škubne. Pohotově ho chytnu za rameno a zavrtím hlavou, aby si uvědomil, že není čas na emotivní výlevy. Před námi je S3. Jeden ze tří nejlepších zabijáků, který kdy chodil po této zemi. Pár vteřin se se mnou pře, ale nakonec několikrát přikývne na důkaz pochopení. Ruku však nechá zatnutou.