,,Calume sakra vstávej! Zaspali jsme!" třepala jsem s ním ze strany na stranu. Neprobouzel se, buď je mrtvý, nebo má prostě jen tvrdé spaní. Máme jen několik málo minut a cesta k Michaelovi trvá zhruba deset minut. ,,Sakra vstávej ty idiote!" zařvala jsem na něj, když jsem stála uprostřed pokoje a převlékala se do legin a staré tátovi košile, kterou používám na malování.
,,Komu říkáš idiote?! Trochu úcty k tvému učiteli!" zařval na mě. Teď si hraje na učitele, ale když se mnou spí tak je mu to jedno.
,,Tak sorry pane učiteli, ale u Michaela máme být za deset minut a jen to trvá cesta!" vřískali jsme na sebe hned po ránu, sousedi museli mýt radost.
Cal na mě vyvalil oči a podíval se na hodiny. Pak si oddechl a začal se smát, lehl na postel a koukal do stropu. ,,Zapomněl jsem ti říct, že jsem líný přenastavit hodiny, tak jdou o hodinu dopředu." řekl skrz smích, byl celý rudý a z očí mu tekly slzy. Kdybych na něj nebyla naštvaná, tak by mi přišel i roztomilý. Uraženě jsem odešla do kuchyně, udělat si kafe.
Sedla jsem si k oknu a koukala ven, bylo tam moc lidí, a každý někam spěchal. Ať už do práce, nebo zaspali do školy, každý spěchal. Proč? Protože času je málo. A já tu v klidu sedím, popíjím kafe, zatím co bych měla mít hodinu matematiky. Cal ještě nejspíš spal, pěkně mě vytočil hnedka po ránu.
Sedla jsem si k televizi a zapnula ji. Dávali Spongeboba, tuhle blbost zrovna dvakrát nemusím, ale na teleshopping nebo španělské telenovely se mi dívat nechce. Teleshopping, vychválí ti produkt, ty si ho koupíš a do týdne je stejně po něm. Rozbije se. Telenovela, není díl, kde by hlavní postava nebrečela a neskákali tam po sobě jak veverky.
Uslyšela jsem cvaknutí dveří a podívala se trošku doleva. Probodla jsem ho pohledem a upila si z hrnku kávy. ,,Lásko?" šeptl.
,,Nemluv na mě." prskla jsem na něj a koukala, jak si Patrik hraje s bublifukem.
,,No tak, nebuď naštvaná." sedl si vedle mě a ruku přehodil přes moje rameno. Naštvaně jsem se zvedla, dala prázdný hrnek do myčky a šla se zkulturnit do koupelny. Po půl hodině jsem vylezla, prohrábla si vlasy a šla do kuchyně, odkud se šířila dokonalá vůně. Opřela jsem se o futra a sledovala Caluma jak se vrtí u sporáku na tóny Chloe od Emblem3. Přišla jsem potichu k němu a objala ho okolo pasu. Trošku sebou cukl a pak dál v klidu vařil, zavřela jsem oči a nasávala jeho dokonalou vůni z trička. ,,Co to bude, až to bude pane kuchaři?" zeptala jsem se ho.
,,Omeleta." uchechtl se. ,,Pokud to nepřipálím." dodal. ,,Už nejsi naštvaná?" položil pánev a otočil se na mě.
,,Ne, už ani tak moc ne, jen mě štve, že jsem se ztrapnila. Zrovna před tebou." zamumlala jsem a podívala se na zem. Pocítila jsem, jak se jeho rty otřely o moje čelo a jeho ruce se obmotaly okolo mého pasu. Opřela jsem se o jeho hruď a vnímala, jak mě hladí a škrábe na zádech.
,,Takových trapasů ještě bude." uchechtl se a pohladil mě po vlasech.
,,Cítíš to taky?" zbystřila jsem smysly, když jsem ucítila něco spáleného.
,,Sakra!" Prudce se otočil a obrátil omeletu na pánvi. Z jedné části, to vypadalo chutně, ale z druhé to připomínalo spálené kuře na oslavě strýčka Harryho. Cal si povzdechl a zase se otočil ke mě. ,,No hold, nevybrala sis kuchaře." pokrčil rameny a smutně se na mě podíval.
,,To nevadí, hele jdi se nachystat k Michaelovi a já to dodělám, ano?" usmála jsem se na něj. Jen mi dal pusu na tvář a odešel. Začala jsem vařit, to co tvořil Calum jsem vyhodila do koše, a začala zcela od začátku.
ČTEŠ
5 seconds of teachers
Fanfiction,,Historie je nejlepší učitelkou s obzvlášť nepozornými žáky."-Ashton ,,Profesionální sport? Nikdy! Připravil by amatéry o živobytí."-Calum ,,Umění je zvláštní a krásné tím, že se v něm nedá klamat."-Michael ,,V matematice nejde ani tak o to věci...
