45. Catherine-Koa Hood.

2K 208 11
                                    

CALUM'S P.O.V.

Odvezl jsem Grace do nemocnice. Zatím co jí dělali vyšetření, tak já seděl na židličce v čekárně a nervózně jsem poklepával nohou, mnul jsem si obličej a koukal na bílou stěnu s obrázkem miminka před sebou. 

Bál jsem se, že se jim cokoliv stane. Bál jsem se, že už Grace nikdy neuvidím, nebo že se prckovi něco stane. Já vím, že na tohle by se nemělo myslet, ale v téhle situaci nemyslím na nic jiného. 

,,Pane Hoode?" vyrušil mě dívčí hlas z mého až moc pesimistického přemýšlení. Zvedl jsem pohled a spatřil jsem mile usmívající se dívku s dlouhými hnědými vlasy. 

Nejspíš to byla sestřička, protože na sobě měla modrý obleček co nosí sestřičky v seriálech, na které Grace často koukala. Kývl jsem. Byl jsem až moc nervózní na to, abych něco říkal. 

,,Vaše paní je teď na operačním sále." usmála se. Jak se sakra v téhle chvíli může usmívat, když já jsem k smrti vyděšený?! 

,,Co-cože?" šeptl jsem. Celý jsem se chvěl a třásl se mi hlas. Moje myšlenky zase směřovaly k tomu nejhoršímu. 

,,Nebojte se, muselo dojít k předčasnému porodu. Všechno vypadá v pořádku." usmívala se a sedla vedle mě na plastovou židličku a desku s papíry si položila na stehna.

,,Jdu se optat na jména pro miminko." vzala propisku a cvakla s ní.

,,Um, no, kdyby to byla holčička, um tak by to byla Catherine. A um, chlapeček. Asi David." zasekával jsem se. O tomhle jsme s Grace ještě nemluvili, takže jsem si nebyl jistý.

,,Asi?" zasmála se. 

,,No, ještě jsme o tom nemluvili. Přišlo nám to ještě brzo." zamrmlal jsem a koukal si na ruce.

Odešla a já dál seděl a koukal před sebe. Přišlo mi to jako věčnost. Hlavou mi pořád pobíhali depresivní myšlenky, až do chvíle, než z velkých dveří vyšel doktor. Nedalo mi to a musel jsem jít k němu. 

,,Pan Hood?" zeptal se a já kývl. Jakmile se doktor začal usmívat tak mi spadl obří kámen ze srdce. Bilo jako o závod a já se začal uculovat. 

,,Obě jsou v pořádku." usmál se na mě a potřásl mi rukou.

,,Obě? Takže.." pokračoval bych, ale přerušil mě. 

,,Máte dceru." usmál se. Měl jsem chuť ho obejmout.

,,A-a můžu je vidět?" zeptal jsem se a doktor přikývl. Vedl mě dlouhou chodbou až ke konci pokoje.

,,Byla to náročná operace, takže vaše paní leží na jednotce intenzivní péče. Ale vaše dcera leží tamhle." řekl a zavedl mě k prosklenému oknu, přes které jsem mohl vidět do místnosti plné přístrojů. Ležela tam v inkubátoru a spinkala, byla tak maličká. Na hlavě měla malé černé vlásky a bylo okolo ní spousty hadiček. 

Opřel jsem se čelem o sklo a zavřel jsem oči. Šťastně jsem se zasmál.

Ten večer jsem odešel domů, byl jsem celý šťastný z toho že mám dceru, že jsem to musel jít s ostatními zapít. Samozřejmě, že hned po tom, jak jsem dojel domů jsem musel obvolat hned mámu, tátu a Mali.

,,Takže na Caluma!" vyjekl Michael. ,,Na to, že se jeho spermie dostaly tak daleko!" křikl přes celý bar. Byl už dost opitý a Ash s Lukem na tom nebyli jinak. 

Zasmál jsem se. Michael mě chytil okolo ramen a pěstí mě podrbal na hlavě. 

,,Tak co taťko, jak se cítíš?" zeptal se mě Luke a kopl do sebe dalšího panáka. 

,,Úžasně!" odpověděl jsem a taky se napil ze sklenice s tekutinou, která dráždila moje chuťové buňky. 

,,A její celé jméno?" zeptal se netrpělivě Ash.

,,Catherine-Koa Hood." uculil jsem se.

,,To je nádherný. My s Bonnie chceme pojmenovat naše dítě Crystal." zasmál se Michael.

,,To je taky hezký jméno." usmál jsem se. Domů z hospody jsem se dostal až v 5 ráno, nebyl jsem ani tak opilý, měl jsem v sobě sotva dva panáky. Trošku jsem se prospal, najedl se a těsně před polednem jsem vyjel do nemocnice. 

Nebyl jsem si jistý, jestli je Grace už vzhůru nebo ne, ale i tak jsem ji chtěl vidět. A chtěl jsem zkontrolovat i malou. Koupil jsem oblíbené květiny Grace a šel k ní do pokoje. Zaťukal jsem na postarší dveře a vešel. Ležela na posteli, vypadala dost vyčerpaně a odpočívala. 

,,Ahoj lásko." usmál jsem se a položil květiny vedle ní na stolek. 

,,Ahoj." zachraptěla a koukla na mě mírně otevřenýma očima. 

,,Jak ti je?" sedl jsem si na židličku vedle ní a chytil ji za ruku, která byla mírně studená. Hladil jsem její hřbet a usmíval se. 

,,Cítím se vyčerpaná." šeptla a mírně se pousmála. 

,,Ani nevím, co se nám narodilo." zamrmlala a zavřela oči. 

,,Narodila se nám holčička." řekl jsem. ,,Pojmenoval jsem ji Catherine." uculil jsem se. 

,,To je hezký." zamumlala a zase usnula. Vstal jsem a dal jí pusu na čelo, odešel jsem z pokoje a šel jsem zkontrolovat Katie, která ležela v inkubátoru a mírně cukala nožičkami. 

Celý tohle mě nutilo se usmívat. Věděl jsem, že jsem konečně našel v životě štěstí. 

Mám rodinu, mám to po čem lidé touží, můj ideální růžový život s Grace a Katie.

5 seconds of teachers Kde žijí příběhy. Začni objevovat