38. Daddy

2.5K 226 11
                                    

,,Mluvila jsem s doktorem." řekla po chvilce, když jsem si sedl a zapnul si fotbal v televizi.

,,A?" nazdvihl jsem obočí.

,,Máme tam být kolem dvanácté hodiny."  řekla a usrkla si z čaje. Nervozita z ní doslova vyzařovala. Mírně se jí klepaly ruce a koukala do prázdna, nemusel jsem ani hádat a věděl jsem nad čím přemýšlí. Natáhl jsem k ní ruku a lehce jí pohladil po tváři.

,,Bojím se." šeptla. A je to tady. 

,,Bojím se toho, že to nebude tvoje a my dva budeme vychovávat, pro tebe doslova cizí dítě." hlas se jí třásl a oči jí slzely. 

Vzal jsem čaj z jejích rozklepaných rukou a položil ho na stůl. Posadil jsem si ji na klín a spravil jí hnědé, hebké vlasy za ucho. 

,,I kdyby to nebylo moje, tak už teď to dítě miluju." šeptl jsem a ona se lehce usmála, šlo vidět, že se jí ulevilo. Chytla mě za líce a její rty tvrdě přirazila na ty moje. Začali jsme se vášnivě líbat. 

,,Miluju tě, moc tě miluju." šeptala mezi polibky. Za líce si mě přitahovala k sobě. Položil jsem svoje velké dlaně na její boky a hladil jsem jí po nich. 

Opřela se mi o čelo a se zavřenýma očima vydechovala. Usmál jsem se a taky jsem zavřel oči. Seděli jsme v tichu, opíraly si čela o sebe, hladil jsem  ji po bocích, zatím co ona mě po lících. 

,,Nemáš hlad?" zeptala se a odmlčela se. ,,Taťko." 

,,Jasně, že má taťka hlad." uculil jsem se. Začínalo se mi líbit oslovení táta. Zvedla se ze mě a šla do kuchyně, šel jsem postupně za ní. 

,,Co takhle, hranolky a kuře." řekla mi a začala všechno chystat. ,,S čokoládou." dodala. 

,,Vážně? S čokoládou?" nazdvihl jsem obočí a nechápavě jsem na ni koukal. 

,,Jsem těhotná Calume, mám chutě." řekla a pokrčila obočí. Dal jsem ruce do obranného gesta. 

,,Už mlčím." řekl jsem a odešel do obýváku. Ze skříně jsem vytáhl moji starou kytaru a začal jsem ji ladit. Po chvilce jsem začal hrát a pobrukovat si melodii jedné písničky co jsem napsal.

 Another day, of painted walls and football on the TV
No one sees me
I fade away, lost inside a memory of someone's life
It wasn't mine

I was already missing before the night I left
Just me and my shadow and all of my regrets
Who am I? Who am I when I don't know myself?
Who am I? Who am I? Invisible

Wasted days, dreaming of the times I know I can't get back
It seems I just lost track
Looking on as all of life's colours seem to fade to grey
I just walked away

I was already missing before the night I left
Just me and your shadow and all of my regrets
Who am I? Who am I when I don't know myself?
Who am I? Who am I? Invisible

Who am I? Who am I when I don't know myself?
Who am I? Who am I? Invisible
Who am I? Who am I when I don't know myself?
Who am I? Who am I? Invisible

Another day, the walls are built to keep me safe
I can't escape, it's too late  

Zpíval jsem. Když jsem se podíval směrem, kde se nacházela kuchyň, stála tam a koukala s lehkým úsměvem na mě. Měla zastrčenou utěrku za legínami a v ruce držela obracečku.

,,Je to až moc depresivní." šeptla. Měla pravdu, vlastně ani nevím proč jsem zpíval zrovna tohle. Konečně se cítím šťastný a zpívám o tom, že nevím kdo jsem, a o odcházení, a o něčem na co jsem myslel, když jsem Grace u sebe neměl.

,,Já vím." odvětil jsem a odložil kytaru. 

,,No nic, radši jdu se sebou něco udělat a ty kontroluj hranolky v troubě a kuřecí steak na pánvi." ukázala na mě a podala mi obracečku.

S lehkým úsměvem jsem si ji vzal a ona odběhla. Šel jsem dodělat jídlo. 

GRACE'S P.O.V.

Jen co jsem se zavřela do koupelny, jsem si ledovou vodou opláchla obličej. Opřela jsem se o umyvadlo a koukala jsem na svůj odraz. 

Vlasy jsem si dala do neforemného drdolu a natáhla jsem se po pleťové masce, kterou jsem pomocí speciální žíněnky, začala nanášet na obličej. 

Jakmile jsem měla obličej celý zelený, umyla jsem žíněnku a uklidila ji. Cítila jsem se uvolněněji, než jsem čekala. 

Pousmála jsem se na sebe a svlékla se. Zalezla jsem si do napuštěné vany plné pěny a relaxovala jsem, snažila jsem se si vyčistit hlavu. Hladila jsem si, už trošku vypouklé bříško a lehce jsem se usmívala. Cítila jsem se uvolněně, do chvíle než někdo zaklepal a vešel do koupelny.

,,Přišel jsem ti říct že je jíd... proboha co to máš na obličeji?" řekl se smíchem v hlase. 

,,Trhni si Calume." zamumlala jsem a opřela se o vanu. Zavřela jsem oči a nahlas jsem vydechla. 

,,Můžu se k tobě přidat?" zeptal se. 

,,Ne, protože už jdu ven." zvedla jsem se. Kapičky vody mi tekly po těle, lehce mě obírala husí kůže, protože do koupelny profukoval, skrz otevřené dveře, lehký vánek. 

,,Tohle mi nesmíš dělat." zamumlal a kousl se do rtu. Protočila jsem očima a obmotala se ručníkem. Vylezla jsem a vypustila vanu. Než jsem se stihla vzpamatovat, už jsem byla v jeho náručí a nesl mě do ložnice. 

,,Calume pusť!" vyjekla jsem. 

Položil mě opatrně na postel a nalehl nade mě. Držela jsem si ručník u hrudníku a koukala jsem mu do očí. 

,,Tohle nesmíme." šeptla jsem. 

,,Ale já chci." chytil mi ruce a držel mi je vedle hlavy. Sklonil se k mému krku a foukl. Obrala mě husí kůže.

Lehce se rty otřel o můj krk, přičemž jsem přivřela slastí víčka. Začal mi ho líbat a lehce sát, netvořil cucfleky, spíš malé narudlé flíčky, které po chvilce zmizely. 

Jeho velké dlaně začaly pomalu klouzat po mém pase. Chytil ručník a strhl mi ho a přeměřil si mě pohledem. 

,,Calume, t-tohle nemůžeš." tlačila jsem mu do hrudi, když měl znovu přilepené rty na mém krku. 

,,Ale já chci." zamumlal a lehce mi skousl kůžičku. Chytil moje prsa do rukou a mnul je. Kousla jsem se do rtu, abych předešla vzdychům, které se draly z mého hrdla. Nebudu lhát, bylo to příjemné, a já zase chtěla cítit ten dokonalý pocit rozkoše, jenže jsem nemohla. 

Proč? Ne proto, že bych byla těhotná, teď by to nějak nevadilo, ale pro to, že jdu za dvě hodiny na vyšetření. 

,,SAKRA NECH TOHO!" zařvala jsem a prudce jsem ho odstrčila. ,,Hráblo ti?!" zeptala jsem se vynervovaně. 

,,Gracei klid." utěšoval mě a opatrně mi chytil dlaně. 

,,Promiň já, ujelo mi to." řekl mi a zvedl se, podal mi spodní prádlo a jeho tričko. Oblékla jsem a koukala na něj. Udělal pár kroků a klekl si přede mě. 

,,Nech mě jen něco udělat. Prosím, věř mi." 





5 seconds of teachers Kde žijí příběhy. Začni objevovat