Vendetta [J.B.]

7.Chapter

Čaute šnečíci!:P Psali jsme čtvrtletku z matiky.. No hele moc to nevidim:DD A nejlepší byl ten spokojenej výraz učitele když jsem to odevzdala, prej: "To nebylo těžký, že ne?" :D:D:D Né, vůbec:DDD Btw: Jak válčíte vy?:D A že jsou spolu Jason se Sam kjůůt?:33 Já bych řekla že jo:D Ale připadám si jako strašnej barbar z toho že s ní chrápu a pak si jdu vesele někoho zavraždit:D :D Myslíte si, že to jednou Sam zjistí?:P -Car☠

Vynervovaně jsem pochodoval  sem a tam a popotahoval si za vlasy. Čekal jsem, až se mi někdo konečně ozve. Buď policajti, že našli Kate, nebo někdo kdo za ní bude chtít výkupný. Ale pořád se nic nedělo. Začíná mi  z toho šibat. Sakra! Mám o ní tak strašnej strach!

Konečně mi v kapse zavibroval mobil a na displeji se rozsvítilo skryté číslo. Roztřesenýma rukama jsem to rychle zvedl a přiložil si mobil k uchu.

"Kde je?" Vyhrkl jsem okamžitě, aniž bych čekal na odezvu z druhé strany.

Kdosi se zasmál a potom řekl ."Tam kde ji chci mít."

"Ať chceš cokoliv tak to dostaneš. Hlavně jí neubližuj." Vychrlil jsem zoufale a volnou rukou si projel vlasy. V mých uší se opět rozezněl smích z druhé strany.

"Jasone, Jasone.. Nabídka je to lákavá. Ale problém je v tom, že to co chci už dávno mám." Řekl tajemně a moje hrdlo se rázem sevřelo.

"Jestli se jí něco stane, tak tě zabiju rozumíš?!" Zařval jsem do mobilu a hlasitě dýchal.  V hlavě se mi prohánělo tolik  zlých představ o tom co s ní právě je a to mě nervovalo ještě víc.

"Jestli se jí něco stane? Tím si buď jistej. A hezký to nebude." Řekl a zavěsil.

Trhl jsem sebou a prudce rozevřel oči. Těžce jsem oddechoval a prsty si vjel do vlasů. Proč se mi tohle kurva děje. Proč se mi to pořád vrací. Do hajzlu! Nenávidím to. Nechci to zažívat znova a znova. Jednou to sakra stačilo.

Natáhl jsem se pro hodinky, abych zjistil kolik je. Ale musel jsem to udělat opatrně, jelikož mi na hrudi ležela Sam a já ji nechtěl probudit. Zamžoural jsem očima na ty malé ručičky, které ukazovaly 02:41.

Vydechl jsem přebytečný vzduch a přitáhl si Sam blíž k sobě. Jako kdybych se potřeboval ujistit že tady nejsem sám. Lehce se pomrvila a víc se ke mě přitiskla. Palcem jsem ji hladil po rameni a svoji tvář zabořil k ní do vlasů. Vdechoval jsem její vůni a to mě svým způsobem uklidňovalo. Vtiskl jsem jí pusu na čelo a pevně ji u sebe držel. Dneska mi pomohla, za to jsem jí vděčnej.

Zbytečně se nevyptává a věci rychle chápe. To je jedna z jejích dobrejch vlastností. Neublížil bych jí. Je to skvělá holka. Přes tyhle všechny sračky ve kterej jsem momentálně namočenej, s ní mám pocit, že je to v pohodě. Že nad tím nemusím přemýšlet. Pomáhá mi to. Aspoň se pak trochu uvolnim.

Joshua

"Včera pozdě v noci byl v restauraci Paparazzi 22-ti letý Diego Rodríguez nalezen mrtev." Zaujatě jsem sledoval televizi a nervózně u toho poklepával nohou.

"Policie se vzhledem k poraněním, které se na těle oběti nacházela domnívá, že by tato vražda mohla úzce souviset s vraždou Noela Thompsona, který byl zavražděn včera." Promnul jsem si spánky a přidal zvuk.

Aby bylo jasno, tohle se mi vůbec nelíbí. Někdo tady začíná systematicky vyvražďovat moje kámoše. To že už společně neobchodujeme s drogama a holkama, tak jako dřív ještě neznamená, že z tohohle nemám dobrej pocit. Od mafie jsem dal pracky pryč když naši zemřeli. Musel jsem se postarat o Hope. Je to moje malá sestřička. Nikdy bych nedopustil aby se jí něco stalo.