Vendetta [J.B.]

8.Chapter

Takže čágo šílenci!:P Jak se máte ušáci?:3 Já se mám úplně super, protože se pomalu blížíme k tisícům reads:33 Wohou to je úplně mega:)) Děláte mi radost kulíšci :D Co říkáte na Hope a Joshuu?:P Hope bude éro trošku si myslim:D Jinak teda ještě chci říct, že Joshua se tam bude objevovat zatím jenom občas a vůbec né pravidelně:) Takže tak.. Napište mi nějaký hezký komentář, jak jsem super(hahaha):D:D a užijte si část! Zatím kulíšci:3 Pac a pusu:* #I❤myreaders -Car☠

Hope

Asi po deseti minutách jsme s Beccou dorazili před klub a rychle vyběhli ven z auta. A dovnitř jsme se vřítili jako tajfun. Víte, nikdy jsem nad tím nepřemýšlela, ale pravda je, že my dvě jsme vážně střelený. Neskutečným způsobem. Jít okolo psychiatr, tak nás okamžitě sebere a zavře do ústavu. No co, kdo v sedmnácti nebyl praštěný vemeno..

"Takže," začala Rebecca a svou ruku zavěsila do té mé. Se zájmem jsem nadzvedla obočí a svůj pohled přesměrovala k ní. To jsem zvědavá co to bude tentokrát.

"jenom ti chci připomenout, abys nezapomínala na ochranu." Důležitě se na mě se zdviženým ukazováčkem podívala a já ji zabila pohledem. Zákeřně se zazubila a poté se začala smát.

"Ty seš blbá." Potřepala jsem se smíchem hlavou a žďuchla ji loktem pod žebra.

"Hlavně do sebe nic nelej ať nemusíme domů pěšky." Připomenula jsem jí a ona jakože na oko zklamaně přikývla. Čemuž jsem se zase musela zasmát a pak jsme se společně posadili k baru.

Slyšeli jste někdy takový to, že smích vám prodlužuje život? Jop, tak to jsem v tom případě nesmrtelná. Ježiši to by byla sranda tady strašit až do konce světa. Chochochó, třeba bych se dočkala i toho, kdy budou vynalezeny nějaký chytrý věcičky. A Horst by je pak mohl prodávat v teleshoppingu.

Já jsem dneska nějaká chytrá a to jsem ještě nic nepila. To bude nejspíš tím šokem co jsem zažila před halou. Jo, rozhodně. Nepochybuju o tom. Ale vracet se k tomu nebudeme jelikož to bylo sakra děsivý. Ale nejspíš budu jenom paranoidní. Teda aspoň doufám.

Protože jestli ne, tak mám na krku nějakýho šílenýho stalkera. Ups.

"Haló? Země volá Hope." Zamávala mi rukou před obličejem Becc a tím mě taky vytrhla z přemýšlení. Ale notak, teď to zrovna bylo zajímavý. Mozek se začínal rozjíždět a ty mu to takhle kazíš. To si říkáš kamarádka?  

"Lituji, ale volaný účastník momentálně není dostupný. Prosím, zkuste to za pár minut." Provokativně jsem se usmála a brčkem si ucucla ze svého džusu. Protočila nade mnou oči a hlavu mi obrátila ke skupince kluků.

"Co myslíš? Kterýho?" Hravě pohodila obočím a já se ďábelsky zakřenila. Sjela jsem je všechny pohledem a zastavila se u kluka, který stál úplně veprostřed.

"Tamten." Ukázala jsem směrem na něj a Becca si zkousla spodní ret.

 "Úplně s tebou souhlasím." Zasmála se a uznale mě poplácala po rameni. "Pojď jdeme za nima." Hbitě seskočila z barové stoličky a už mě tahala k těm klukům. Pravděpodobně to budou nějací čtvrťáci od nás ze školy.

"Když já nevím.. " Zamyšleně jsem se zamračila a znovu si je prohlédla.

"Hope notak! Sama tam nepůjdu." Hodila na mě štěněcí oči a pokusila se mě ukecat.

"To zvládneš Becc. Seš hezká, vtipná, milá, máš dobrej zadek a sbalíš na koho si ukážeš." Povzbudivě jsem na ni mrkla a pohodlněji se uvelebila na barové stoličce. Nejdu nikam.

"Tak to teda dík. " Ušklíbla se. "Myslím to vážně. Já tady budu dělat osamělou krásku na baru a ty se utíkej bavit. Běž." Řekla jsem a ona konečně přikývla.

"A nebude ti vadit když teda půjdu?" Ještě se mě ujistila. "Nebude, utíkej!" Zasmála jsem se a ukázala jí, že držím palce.

"Dobře, tak já jdu." Nadšeně vypískla a rozešla se směrem k nim.

S úsměvem jsem nad ní potřepala hlavou a opět si upila ze svého džusu. Nechápejte to špatně, normálně jí samotnou chodit nenechávám, ale dneska jsem se rozhodla jí dát trochu svobody. A to možná právě vyznělo divně. No, i tak to ale nic nemění na tom, že jí budu z povzdálí hlídat. A jestli se k ní ten kluk bude nějak hodně podezřele lísat, tak tam vlítnu.   

Jedním okem jsem pokukovala po Rebecce a všimla si, že se nejspíš dobře baví. Usmála jsem se nad tím a dál se věnovala svému pití.

"Bože, to je moje písnička." Vydechla jsem, když začala hrát má oblíbená skladba. Seskočila jsem ze židličky a šla na parket.

Začala jsem se různě vlnit a poskakovat do rytmu hudby a užíval si ten pocit svobody. Několikrát jsem si prohrábla své dlouhé vlasy a s rukama nad hlavou se zatočila dokola. Cítila jsem se úplně skvěle. Jednoduše, prostě jsem se bavila. Neřešila jsem co bude zítra, co bude pozítří, ale to co dělám právě teď. A právě teď si můžu dělat co chci. A to se mi líbí.

Tancovala jsem už poměrně delší dobu a v tom, se na mém pase objevili dvě potetované ruce. Ze zvědavosti jsem se otočila k tomu klukovi tak, abych mu viděla do tváře. Přede mnou stál kluk s krásnýma karamelovýma očima, které mě hned uchvátily. Jeho hnědé vlasy byly vyčesané nahoru a okolo krku měl stříbrný řetízek. Pod jeho bílým trikem s výstřihem do V se mu rýsovala vypracovaná hruď a můj pohled také na sekundu padnul na jeho plné rty. Musím říct, že tenhle by se líbil i mě. A vůbec by mě nezajímalo kolik mu je, i když je mi jasné že bude asi o něco starší než já.

Sklonil se blíž ke mě a to způsobilo, že mě do nosu udeřila jeho vůně, která byla hodně výrazná. Pěkný. "Jsem Jason." Řekl dostatečně hlasitě abych ho slyšela.

"Hope." Usmála jsem se na něj a on mi úsměv opětoval. Bože, sladší úsměv jsem snad v životě neviděla. Začala hrát pomalá hudba a to mi naprosto vyhovovalo. Ploužák s klukem s andělskou tváří? Co víc si přát.

"Já vím." Řekl tajemně a za pas si mě přitáhl blíž k sobě, čemuž jsem se nebránila.

"Ty mě znáš?" Nechápavě jsem se zamračila a nakrčila obočí. Jaktože on mě zná a já jeho ne?! To není fér.

"Znám tvýho bratra." Usmál se a společně jsme se pomalu točili dokolečka. Chápavě jsem přikývla.

"Ale neříkej mu. Chystám se ho brzo navštívit a má to být překvapení." Mrknul na mě a já se pousmála.

"Neboj. Budu mlčet." Zasmála jsem a dál se kolíbala v rytmu hudby.

"Dobře." Usmál se a olízl si spodní ret. "Jsi tu sama?" Zeptal se a já zavrtěla hlavou.

"Ne, s kamarádkou." Řekla jsem a porozhlédla se kolem. "Která je nevím kde." Mykla jsem nezaujatě rameny, když jsem ji pohledem nemohla najít. Jason se zasmál u udělal semnou malou otočku.

Klidně bych takhle s ním vydržela tancovat celý večer. Ale hudba skončila a my se od sebe pomalu odtáhli. "Ještě se uvidíme." Usmál se a pak se naklonil k mému uchu. "Sladká Hope." šeptl a potom zmizel.

Hm, zvláštní. Měla bych najít Beccu.