Vendetta [J.B.]

32.Chapter

Jason

Tak moment, abychom si to shrnuli.. Vážně Hope právě řekla že se společně vykoupeme? Jakože my dva.. spolu. Nazí. Nepřeslechl jsem se? Dejte mi chvilku, musím to zpracovat. Pořád tomu totiž nějak nemůžu uvěřit.

"Určitě?" Zeptal jsem se s nadějí v očích abych se ujistil, že to myslí vážně a uvnitř doufal, že opravdu myslí.

"Jo," Zamrmlala a upřeně na mě hleděla. Potlačil jsem v sobě touhu nadšeně vypísknout.

"Dobře," Místo toho jsem přikývl zatímco se mé rty pomalu roztahovaly do úsměvu. Hope se trochu začervenala a vydala se ke koupelně. Šel jsem za ní.

Právě udělala první krok k tomu, abychom se posunuli někam dál a je jenom na mě abych to neposral.

Snažil jsem se působit klidně, ale pravda je, že uvnitř bych nejradši lítal tři metry do vzduchu. Byl jsem z toho více než nadšený. Kdyby mi to nebylo trapné, tak bych si i při chůzi poskakoval.Uvidím Hope nahou!!!

Bože.. Už jenom při pomyšlení na její tělo které je přitisknutém k mému cítím jak tvrdnu. Ale musím se uklidnit, protože bych opravdu nechtěl nic pokazit svojí zbrklostí. Vím, že je ještě panna, takže na ni musím jít se vším pomalu. Opravdu pomalu.

Zavřel jsem za námi dveře a podíval se na Hope, která stála u umyvadla čelem ke mě. Dívala se na mě a čekala co udělám. Nejspíš nevěděla jak začít, takže to bude na mě, jak jsem předpokládal. Nic na tom není, všechno ji postupně naučím. Pro začátek chci aby byla v mé přítomnosti, když budeme oba nazí, v klidu a necítila se nepříjemně.

Přišel jsem k ní a přitáhl si ji za boky k sobě a následně si na prst namotal pramen jejích vlasů.

"Tákže," Začal jsem v lehkostí v hlase pro uvolnění napětí, jelikož jsem z ní cítil určitou nervozitu. Což je pochopitelné.

"Dáme si sprchu, nebo vanu?" Naklonil jsem hlavu bokem a upokojivě se na ni pousmál.

"Vanu," Odpověděla mi s úsměvem. Bylo poznat, že se trochu uvolnila. Pořád z ní ale vyzařovalo hodně nejistoty. Musím ji nějak uklidnit.

Políbil jsem Hope na nos a vydal se k vaně, do které jsem nalil spoustu pěny a pak otočil kohoutkem. Hope na mě čekala a přešlapovala z jedné nohy na druhou. Byla poměrně nesvá.

Vrátil jsem se zpátky k ní, do té samé pozice jako před tím. Držel jsem ji za boky u sebe a ona měla dlaně položené na mojí hrudi. Sklonil jsem se k jejím rtům a věnoval jí dlouhý polibek před tím, než se do něčeho pustíme. Potřebuju jí ukázat, že se nemá čeho bát.

Chytl jsem lem jejího trika a přetáhl jí ho přes hlavu. Ona udělala to samé s mým. Potom jsme si vzájemně začali rozepínat kalhoty. Skopl jsem ze sebe ty své a Hope následně také. Zůstali jsme tam stát naproti sobě pouze ve spodním prádle a jeden druhého si prohlíželi, i přes to, že jsme se takhle už víceméně viděli.

Všechno hezky postupně, žádný spěch. Nejdříve ať se trochu okouká a není z toho nervózní. Opravdu ji nechci stresovat.  

Hope vklouzla do mého objetí a hlavu mi položila na hruď. Opřel jsem si bradu o její temeno a hladil ji po vlasech. Myslím že ji to uklidňovalo podle reakce jejího těla. Značně se uvolnila. Takhle se cítila v bezpečí. Pousmál jsem se. 

Poslední dobou začínám být vůči ní poměrně ochranářský. Chci aby věděla, že když je se mnou, nemusí se ničeho bát.

"Nervózní?" Šeptl jsem jí do ucha a dál se s ní mazlil.