Shhh

51. Nemoc

O týden později...

"Justine, říkám ti,že mi je fajn" řekla jsem do mobilu a sedla si zpátky na svou postel i se svým horkým zeleným čajem. "Jen jsem nastydlá" dodala jsem a uslyšla jsem jen jeho povzdychnutí. "Už jsem tě neviděl týden." řekl vážně a já se mezitím napila čaje.

"Nechci abys to chytil" vysvětlila jsem. "Máš přeci to focení do Calvin Klein" dodala jsem naprosto vážně. "V kolik mohu přijít? Tvůj táta mě určitě rád uvidí." řekl Justin ironicky a já nad tím jen pokroutila hlavou. "Justine, vážně by jsi neměl jezdit." řekla jsem trochu bez nálady. Sice už mi je lépe,ale pořád jsem docela unavená, ty třídení horečky mi dali zabrat. "Déle už čekat nehodlám, chybíš mi." řekl s takovou jemností v hlase,že jsem měla husí kůži snad po celém těle. "Ty mě taky,ale věř mi, vypadám jako zombie,vlasy mi trčí do všech stran a vypadám příšerně, takhle mě vidět nechceš." řekla jsem a hned na to jsem uslyšela  Justinovo uchechtnutí. "Zlato, do čtvr hodiny jsem tam." odpověděl a já si povzdychla. Jeho asi vážně nepřemluvím,aby nejezdil. "Ale..." nedořekla jsem to a Justin mi skočil do řeči. "Žádné ale, zachvilku se uvidíme." řekl rozhodným tónem a já veděla,že s ním už nehnu. Něco si usmyslel a tak to i bude. "Dobře..." souhlasila jsem. "Miluju tě" uslyšela jsem znova tuhle příjemně znějící větu ve svých uších. "Já tebe víc" odpověděla jsem a poté vypla hovor.

Super, Justin tu je za čtvrt hodiny, všude kolem mám nepořádek, vypadám opravdu příšerně a táta se asi zblázní. Vážně jsem neměla lézt do toho ledového moře, kvůli tomu je mi celý týden mizerně. Sice už je mi dnes o hodně lépe to přiznávám, ale zítra by mi prakticku už nemělo být vůbec nic. To nemohl tedy počkat do zítra?

Položila jsem na svůj noční stolek čaj a postavila se. Sepla jsem si vlasy do drdolu a vydala se dolů oznámit to tátovy. Vešla jsem do pracovny a táta se hned usmál. "Tady máš něco málo k zítřejším narozeninám" řekl a já si až teď uvědomila, že zítra je 26. května. "Uh...nic nechci" řekla jsem hned. "Vezmi si to" řekl a já odstoupila o krok dál. "Nech si to,  nechci od tebe žádné dárky. Neměl si od nás odejít" řekla jsem naprosto vážně, pokud si myslí, že jsem mu odpustila to jak odešel a jak na tom byla kvůli němu máma špatně,tak se mýlí. Táta už nic neříkal a dárkovou tašku položil na stůl.

"Justin přijede" oznámila jsem bez zájmu. "Přespávat u tebe doufám nebude." řekl a jedním okem se na mě podíval. "Stejně bych tě neposlechla, víš to však?" zeptala jsem se ho. "Bohužel..." řekl a poté se rozkašlal.

"Jsi v pohodě?" zeptala jsem se ho,když kašlal už delší dobu. "M-mohla by jsi mi podat p-prášky?" zeptal se mě a já přikývla. Z jeho šuplíku jsem vyndala prášky...nestihla jsem si přečíst ani jejich název,protože mi je táta vzal z ruky. Vyndal si jeden a hned ho bez zapití zpolkl. Poté přestal kašlat a chytl se za svou hlavu. "Půjdu si lehnout, Bieber se o tebe postará." řekl a já na něj jen nechápavě koukala. Vždyť táta neměl nikdy žádné zdravotní problémy,tak co tohle mělo být? Táta mě obešel a vyšel z pracovny, namířil si to po schodech nahoru nejspíše do svého pokoje.

Jen jsem nad tím pokroutila hlavou a šla do kuchyně. Posadila jsem se a hlavu si podepřela svou rukou. Možná má táta jen nějakého streptokoka v krku,proto má takové záchvaty kašle...

Z mého přemýšlení mě vyrušilo zvonění zvonku. Aktivně jsem se zvedla a šla otevřít dveře. Mezi dveřmi se hned objevil Justin a když mě uviděl,tak se usmál. "Ahoj zlato" řekl, objal mě a při tom mě trošku nadzvedl. "Ahoj" odpověděla jsem,když mě položil na zem. Dostala jsem od Justina ještě jemný polibek na rty a pak se ode mě odtáhl. "Už je ti lépe?" zeptal se mě a pohladil mě po vlasech. "Je mi o mnohem líp" vyšlo z mých ůst a objala jsem ho, svou hlavu jsem si opřela o jeho rameno. "Awww" řekl a obmotal své ruce okolo mého těla.

"Pojď" řekl a vzal mě do náruče. "Justine!" vypískla jsem a poté se hned rozesmála. Hned na to mě Justin nesl po schodech nahoru až do mého pokoje. Zamkl dveře a chtěl mě položit na postel,ale já se ho pevně držela. "Christi" řekl varovně a já se zasmála. Justin mě položil na postel a tím,že jsem ho držela spadl na mě. Pak jsem ho konečně pustila a  Justin si položil hlavu na mé břicho.

"Ty jsi vážně střelená" řekl Justin a dal mi pusu na břicho a poté se přesunul k mému obličeji. "Jsem rád,že už ti je líp" dodal a já se usmála. "Hm..." vyšlo z mých úst a Justin si lehl vedle mě. Já jsem si hlavu položila na jehu hruď, Justin obmotal kolem mého těla ruce a jemně mě hladil po zádech. Cítila jsem se úžasně.

"Nechtěl by si se zase obarvit na blonďato,tak jako v dětství?" zeptala jsem se ho a prsty jsem přejížděla po jeho hrudi. "Neříkej mi, že si se dívala na staré fotky" řekl Justin vážně a já se jemně zasmála. "Byl jsi roztomilý, ty blonďaté vlasy by ti slušeli." řekla jsem a podívala se na něj. "Na to zapomeň,nepřebarvím si je" řekl a zamračila se. "Škoda, mohla jsem tě mít o něco raději" řekla jsem provokativně a Justin nadzvedl obočí.

"Neprovokuj" přesunul se nade mě a já se zasmála. Vyplázla jsem na něj jazyk a skopla ho ze sebe dolů. "Christino..." řekl podrážděně a já se zasmála, bouchla jsem ho polštářem přes hlavu a tentokrát jsem se začala neuvěřitelně smát. Vidět Justinovo naštvaný výraz bylo vážně vtipné. "Fajn,jak chceš" řekl a vzal si druhý polštář, já jsem samozřejmně hned vypískla a kryla se druhým polštářem. A takto vznikla naše polštářová bitva.

"Bieber" zapištěla jsem, když mě Justin povalil polštářem na záda a já se smíchem ležela,nezmohla jsem se na nic. Tentokrát na mě Justin vyplázl jazyk a já myslela,že už se nepřestanu smát. Justin vypadal vážně komicky. "To stačí" řekla jsem a chytla se za své břicho,které mě už bolelo od smíchu. "Jsi neuvěřitelný" řekla jsem, hodila po něm polštář a posadila se. "A proto mě miluješ" řekl a zasmál se. "Ne, miluju tě jen pro tvoje peníze a slávu" řekla jsem a ušklíbla se. Justin nadzvedl obočí a tvářil se vážně. "Nedělej si ze mě srandu" řekl vážně a já nad tím pokroutila hlavou. "Miluju tě pro to jaký si" šeptla jsem a hned na to jsem přiložila své rty na ty jeho. "A proto,jak vypadáš" dodala jsem mezi polibky a Justin se hned rozesmál a já s ním. "Ty jsi vážně trdlo" řekl a já se usmála. "Tvoje" informovala jsem ho a Justin mě jemně políbil. "Jenom moje" znova mě políbil a pak se ode mě odtáhl.

Poté co jsem se osprchovala jsem ulehla do postele s menší bolestí hlavy. "Kde máš prášky proti bolesti?" zeptal se mě Justin a já se přikryla peřinou. "Koupelna, skříňka nad zrcadlem." řekla jsem a Justin bez jiného slova odešel do koupelny. Po chvilce se vrátil a dal mi prášek. "Děkuju" řekla jsem a zapila prášek. "Potřebuješ ještě něco?" zeptal se mě starostlivě a celou si mě prohlédl. "Ne, je mi fajn" odpověděla jsme a zívla si. "Neměla jsem tolik blbnout" dodala jsem a Justin se trošku zasmál. "Jdu do sprchy, v klidu si lehni a spi, já přijdu" řekl a poté odešel do koupelny.

Já jsem si mezitím lehla a uvelebila se v posteli. Zavřela jsem oči a snažila se usnout...když už jsem usínala,tak jsem cítila jak se prohla postel pod něčí váhou. Otevřela jsem oči a všimla si Justina, jak se přikryl peřinou a přitáhl si mě k němu. "Spi, už jsem tu" šeptl, věnoval mi polibek na čelo a více jsem se přitulila na jeho hruď. "Dobrou" šeptla jsem. "Dobrou" odpověděl mi a poté jsem už upadla do hlubokého spánku.

_________

Takže zlatíčka, konečně se blížíme ke dvoum hlavním zvratům tohoto příběhu. Pár částí bude ještě v klidu,ale pak uvidíte sami :) Chcete abych přidala zítra další část?