Shhh

55. Šikana

Po tom včerejšku jsem se do školy vrátit už nechtěla a upřímně mi v tu chvíli bylo i jedno jestli budu dělat doplňkové zkoušky. Proto jsem si vymyslela úplně primitivní výmluvu, že je mi špatně a že jsem v noci zvracela. Bohužel jsem se do školy vydala s neúspěchem.

Táta už mi přestává věřit. Řekl mi,že semnou půjde k doktoru,ale já odmítla...proto řekl,že v tom případě mi nic není a do školy mohu jít. Prý nevypadám nemocně, proto tam prostě musím jít. Nenávidím to tam. Všichni lidi se spolčili proti mě. Jak mám zůstat silná,když jde proti mě,proti jedné osobě celá škola? 

Netrvalo dlouho a už jsem byla kousek od školy,stála jsem u jednoho sromu a přemýšlela jestli nebude lepší utéct. Hodiny ukazovaly, že za pět minut bude osm a proto jsem se raději vydala do školy. Kolem bylo ještě spoustu lidí, kteří když mě viděli, tak jen nade mnou protočili očima nebo měli různé narážky. Hodlala jsem je, ale ignorovat a rychle jsem vešla do školy. Došla jsem ke své skříňce z které jsem si vzala potřebné věci a pomalu vyrazila do třídy.

Začínala jsem být nervozní, nechtěla jsem tam jít, bála jsem se. Navíc se jim postavit nedokážu a ikdybych to udělala,tak dopadnu ještě huř. V tom zazvonilo a všude na chodbách to utichlo. Pomalým krokem jsem došla ke třídě kde jsem měla mít hodinu. Zhluboka jsem se nadechla a když jsem chtěla akorát otevřít dveře od třídy, tak mi někdo dal ruku přes pusu. Chtěla jsem začít křičet,bohužel marně. Nědo mě chytl za paže a táhl neznámo kam. Začala jsem sebou škubat, kopa,ale bylo to marné. Odvekli mě na záchod a přirazili ke zdi. Až teď jsem viděla Nicolasovo obličej, hned na to Danielovo.

"Malá Christi" řekl Nicolas s úšklebkem a pořád mi držel ruku přes pusou. Pokusila jsem se ho kopnout,ale nepodařilo se mi to. "Copak pod těmi kusy oblečení schováváš?" zeptal se mě a svou rukou zajel pod můj svetr. Začala jsem křičet, škubat sebou,ale Daniel mě moc pevně držel. Nicolas přejel na mé prso, které v rukou stlačil a já se ho pokusila znova kopnout a tentokrát se mi to povedlo. "Děvko" řekl a přitlačil se na mě.

"Danieli, pomoc mi z ní sundat ten svetr." řekl Nicolas a já sebou začala škubat jak nejvic jsem mohla. Křičela jsem z plných plic,ale všechno bylo marné. "Kurva, uklidni se." řekl Daniel a vrazil mi facku. Sykla jsem bolestí a Daniel to vzal jako možnost a přetáhl mi přes hlavu svetr. "Puste mě." řekla  jsem dřív než mi zase dal Nicolas ruku přes pusu. "Klid,jen se podíváme co nabízíš" řekl Nicolas a ušklíbl se. Nevěděla jsem co dělat, cítila jsem se tak bezmocná. Měli o mnohe větší sílu než já.

Pokusila jsem se znova Nicolase kopnout,ale Daniel mě přirazil víc ke zdi. Nicolas mi rozepl kalhoty a začal mi je sundavat. Kopala jsem,ale bylo to pořád jen a jen marné. Byli silnější než já. Odhodil kalhoty na zem a Daniel mě shodil na zem. Podívala jsem se na něj a Nicolas ke mě přistoupil. Chytl mou tvář do rukou,ale já sebou škubla. "Dívej se na mě" řekl a vrazil mi facku. Sykla jsem bolestí a  Nicolas uchopil znova můj obličej do svých rukou. "Jsi jen děvka, rozumíš?" zeptal se mě,ale já neodpovídala. Proto mě pustil a stoupl si vedle Daniela. "Nikdy nic víc nebudeš" řekl Nicolas a já se na ně raději ani nedívala.

"Hajzle" řekla jsem a v tom jsem uslyšela kroky. Nicolas mě vytáhl za zápěstí na nohy a já mu okamžitě plyvla do obličeje. Nechtěla jsem být jen jako loutka s kterou manipulují. Teď už mi bylo jedno jestli mi to vrátí. "Mrcho" řekl a strčil do mě. Narazila jsem na zeď a pak hned spadla na zem. Sykla jsem bolestí a už zůstala ležet na zemi. Slyšela jsem, jak cvakl foťák a bylo mi jasné, že tuhle fotku uvidí celá škola. "Nezahrávej si se mnou." to bylo jeho poslední slovo než odešli.

Cítila jsem jak mi v očích štípou slzy,ale snažila jsem se je zadržet. Pomalu jsem se posadila a přišoupla se ke svému oblečení. S třesoucíma rukama jsem se oblékla a pomalu se postavila. Bolelo mě celé tělo, špatně se mi dýchalo a myslela jsem si, že se zhroutím.