BIZZLE

Chapter 25- „neznáš Jasona, toho pravého Jasona."

Okamžitě, jak jsme vešli do toho obrovského domu, jsem si všimla, že jsou všichni neuvěřitelně elegantně oblečeni. Kamkoliv jsem se podívala byly sladěné páry lidí, kteří museli být oblečeni za tisíce. Připadala jsem si, jako kdybych byla na módní přehlídce a musím uznat, že se mi tenhle pocit zatím zamlouval. Všude okolo byli lidé s šampaňským v ruce a povídali si. Nikdo okolo nevypadal, jako by se nudil a jsem si jistá, že tohle je pouze začátek, jelikož cestou sem mi Jason vyprávěl o těchto večírcích, které Zayn s Gigi pořádají a jsem si naprosto jistá, že tohle se teprve rozjíždí.

„Jasone!" Ozval se Zaynův hlas, který jsem si už zafixovala. Zayn přišel k nám a přivítal nás. Musím uznat, že mu to neskutečně slušelo. Vím, že chodí s Gigi, která má vážně štěstí, že ho má, ale já bych s nikým takovým nejspíš ani šanci neměla.

„Jak se máte? Všechno v pohodě?" Zeptal se a odpil si ze skleničky se šampaňským.

„Všechno je naprosto v pohodě. Jsem na dalším z tvých bombových večírků s nádherným doprovodem, takže nemám na co si stěžovat." Mrknul na mě Jason a já cítila, jak mi hoří tváře, jako by mi je někdo zapálil. Vím, že mě neskutečně štve a někdy bych ho nejradši uškrtila, ale pokaždé když řekne něco podobného, jako právě teď, tak je to jako by se to všechno smazalo. Nedokážu pochopit, jak může mít někdo takový šarm a být tak charismatický, jako je on.

Povídali jsme si se Zaynem asi patnáct minut, a potom přišla i Gigi, které to jako vždycky naprosto neuvěřitelně slušelo a přidala se k nám. Nedokážu pochopit, jak může být někdo, tak krásný a okouzlující, jako Gigi, Zayn a Jason. Oni tři jsou bezchybní, a potom jsem tu já. Taková vcelku průměrná, která je šťastná, že aspoň v těch šatech mi to sluší.

„Panebože, Candice, musím ti ukázat jeden obraz, který se ti bude naprosto určitě líbit, pokud ráda cestuješ. Pojď!" Usmála se Gigi, když jsme narazili na téma o cestování a táhla mě nahoru po schodech do knihovny nebo možná pracovny a zastavila se před obrovskou zarámovanou mapou, která v sobě měla zapíchané připínáčky.

„To je obrovský." Vyšlo ze mě hned, jak jsem to spatřila a chtěla se upřímně bouchnout za to, co jsem vypustila z pusy. Někdy vážně říkám neskutečný kraviny.

„Všude, kde jsou připínáčky, tak jsme se Zaynem byli." Usmála jsem se, protože upřímně si myslím, že je to nádherný nápad.

„To je úžasný nápad to takhle udělat." Přikývla a já jsem si prohlížela, kde všude byli. Nerozumím tomu, jak mohli procestovat už takovou spoustu míst.

„Dostala jsem to od něj k čtyřletému výročí." Trochu jsem se zarazila, protože bych si ani netipla, že jsou spolu takhle dlouho. Rozhodně jim to spolu sluší, ale překvapilo mě, když to řekla.

„Jak dlouho jste celkem spolu, pokud se mohu zeptat?" Nechtěla jsem se zeptat, na něco nevhodného, protože mi přijde, že Gigi je nesmírně milá, takže bych jí nechtěla nijak urazit.

„V únoru to bude šest let."

„Wow, to je dlouhá doba." Zasmály jsme se a ona přikývla.

„Mně to nepřijde vůbec dlouho. Připadám si, jako bychom spolu byli rok, ale jako bych ho i přes to znala celý svůj život."

„Doufám, že vám to dlouho vydrží." Usmála jsem se a Gigi mi poděkovala. Myslela jsem to upřímně, jelikož jsem nepotkala takhle mladé lidi, kteří by spolu byli takhle dlouhou dobu a pořád jim to klapalo.

„A jak dlouho jste spolu s Jasonem? Sice bych do něj nikdy neřekla, že si někoho najde, jelikož vůbec není typ na vztahy, ale hádám, že to nejspíš risknul. Strašně vám to spolu sluší!" Jakmile to dořekla, tak jsem se málem zadusila svými slinami. Nikdy bych nečekala, že z ní vypadne něco takového, protože mí přijde, jako člověk, který se stydí zeptat na něco takového, ale hádám, že jsem se nejspíš zmýlila.

„My spolu nechodíme." Podotkla jsem, i když bych si možná přála opak. Nevím, jestli bych někdy chtěla s Jasonem chodit, možná v případě, kdyby to byl ten Jason, jako ten den na pláži nebo dnes večer, ale nejsem si jistá, jestli bych to zvládla s Jasonem, který se chová jako debil.

„Tomu nevěřím, vždyť se na tebe kouká, jako bys byla jediný člověk okolo něj na kilometry daleko. Když mluvíš, ta z tebe vůbec ani na sekundu nespustí pohled." Nevěděla jsem, jestli to myslí vážně, takže jsem si z toho ani nic nedělala, ale musím přiznat, že slyšet to, mě donutilo se usmát, protože tohle by byl můj sen. Nevšimla jsem si tedy nějaký rozdíl v Jasonově pohledu na mě a ostatních lidí, takže si myslím že to Gigi říká jen, protože jí je blbý, že se zmýlila.

„Věř tomu, že spolu nejsme. Ani se mu nelíbím, takže to je jen domněnka." Pousmála jsem se, protože jsem nechtěla, aby se cítila trapně, ale zase jsem byla i trochu smutná, jelikož jsem věděla, že to, co říká Gigi se mi nikdy nevyplní.

„Ale on se ti líbí, že?" Posadily jsme se na sedačku pod tou obrovskou mapou. Její otázka mě opět naprosto zarazila. Myslím si, že její otázky člověka vždycky zarazí.

„Nelíbí. Jsme jen přátelé, nejspíš." Pokrčila jsem rameny a samozřejmě jsem uhnula pohledem, jako dělám většinou když lžu. Je to docela zlozvyk, protože lidi potom poznají, že lžu.

„Candice, mně to říct můžeš. Nepoběžím mu to hned říct a ani Zaynovi to nepovím. Bude to jen mezi námi." Usmála se a já jsem si povzdechla.

„Dobře. Jason se mi líbí, ale to nejspíš skoro každé holce, která ho vidí."

„Vím, že je Jason okouzlující, ale nenech ho, aby ti zamotal hlavu, jelikož věř mi, když ti řeknu, že ještě neznáš Jasona, toho pravého Jasona." Poslední slova řekla po tišeji, jako by se bála, že tu Jason někde je a poslouchá nás. Nevím, proč mi to řekla, ale nejspíš bych si její radu měla zapamatovat, jelikož mi něco říká, že ví, o čem mluví.

„Jak to myslíš?"

„Už bychom se měly vrátit. Upekla jsem dort a měl by se, co nejdříve sníst." Usmála se a naprosto ignorovala mou otázku. Nerozuměla jsem proč, ale následovala jsem jí mlčky zpět dolů a do kuchyně. Jasona ani Zayna jsem nikde neviděla, což mi přišlo trochu zvláštní, ale je možné, že jsem si jich nevšimla, protože je tu docela hodně lidí.