slytherin mudblood 3 | draco malfoy

kapitola 14 - Rone!

Den na to jsme se rozhodli, že musíme jít dál. Ron ale na přemisťování neměl dost sil, proto jsme se museli vydat pěšky. Rozhodně jsme neměli v plánu jít rovnou do Bradavic. Věděli jsme, že ne všechny viteály budou tam. Museli jsme tedy hledat dál někde jinde. Kde? To jsme neměli ponětí.

Šli jsme skoro celé dny. Cestou jsme měli několik zastávek, ale nikdy ne moc dlouhých. Na jednom místě jsme se nikdy nezdrželi moc dlouho, museli jsme pokračovat. Dokud Harry neucítí magii vycházející z viteálů.

Stan jsme si na dýl rozdělali až někde u vody, na kamenité pláži. Já jsem seděla s Ronem u stolu a poslouchali jsme rádio, zatímco Hermiona stříhala Harryho vlasy. Najednou ale přestala a zarazila. Nechápavě jsme se na ni otočili.

,, Panebože!" vykřikla a spěšně přešla ke stolu.

,, Co je?" zeptal se Harry, přičemž jí nevěnoval moc pozornosti. Sám vypadal zadumaně a skoro by nepostřehl, že Hermiona odběhla a nestříhá ho.

,, Zachvíli ti to povím" odbyla ho Hermiona a já se zvedla. Šla jsem za ní ke stolu. Ona už začala listovat v knize.

,, A co kdybys mi to řekla hned?"zvedl se i Harry a připojil se k nám. Jen Ron dál ležel.

,, Nebelvírův meč.. Vyrobili ho skřeti.." začala Hermiona.

,, No a?" nechápavě odvětil Harry a abych pravdu řekla, ani já jsem moc nevěděla, kam tím Hermiona míří.

,, Copak to nechápeš? Špína ani rez na čepel nepůsobí. Vstřebává do sebe jen to, co ho posílí" otočila Hermiona knihu směrem k nám a ukázala na obrázek Nebelvírova meče v knížce. Mně to už konečně začalo docházet. Nebo spíš jsem tušila, kam tím Hermiona míří.

,, No, fajn.." odvětil Harry ještě stále nechápavě. S protočením očí jsem se plácla do čela.

,, Harry.." začala jsem, ale Hermiona mi hned skočila do řeči.

,, Ty už jsi jeden viteál zničil, ne? Deník Toma Riddla v tajemné komnatě" konstatovala fakt a Harry přikývl.

,, Baziliškovým zubem. Jestli řekneš, že jeden zub máš v tý svý korálkový kabelce- "

,, Nerozumíš? Tehdy v tajemné komnatě jsi baziliška probodl Nebelvírovým mečem. Jeho čepel je napuštěná bazilištím jedem! " konečně nám oboum Hermiona vysvětlila pointu svých myšlenek a Harrymu jakoby se rozsvítilo.

,,Vstřebává do sebe jen to, co ho posílí.." zopakoval a posadil se ke stolu.

,, Správně! A právě proto-"

,, dokáže zničit viteály" skočil mi Harry do řeči. Jen jsem přikývla.

,, A právě proto ti ho Brumbál odkázal" dodala ještě Hermiona a Harry se nestačil divit. Ostatně, ani já ne.

,, Ty jsi... Geniální, Hermiono. Vážně. " řekl Harry uznale a Hermiona se pyšně usmála.

,, Díky. Já jen.. Logicky uvažuju, což mi umožní pominout nepodstatné detaily a jasně vidět to, co jiní přehlédnou" objasnila a Harry sice souhlasil, ale musel ji stoupnout.

,, Jo... Jenže to má jeden háček.. " začal, ale v tu chvíli Ron zhasl světlo. Všichni tři jsme se na něj otočili.

,, Rone?" zeptala jsem se, abych se ujistila. Ron vrátil světlo zpátky do lamp.

,, Jo. Pořád jsem tady... Ale pokračujte. Nechci vám kazit zábavu.." řekl ironicky a já se nechápavě podívala na Hermionu, která mi pohled opětovala stejně zmateně, jako já. Harry zavřel knížku, která ležela před ním na stole.