slytherin mudblood 3 | draco malfoy

kapitola 21 - záchrana ze shora

Seděly jsme s Lenkou opřené o sloup a v tichosti jsme se topily ve vlastních myšlenkách. Pan Ollivander seděl opodál a vypadalo to, že zachvilku usne. Všude bylo ticho a klid, což bylo skoro pořád. Tady dolů se moc zvuků nedostane. A naopak.

Z myšlenek nás vyrušilo velmi prudké otevření mříží a nějaká rána. Lekla jsem se, proto jsem hned otočila hlavu k východu. V tu chvíli mě ani nenapadlo, že by k nám mohl někdo přibýt. Navíc, že to bude právě Ron s Harrym. Rychle jsme s Lenkou vstaly.

,, Nemůžeme tam s ní nechat Hermionu samotnou!" konstatoval Ron frustrovaně a bouchl naštvaně do mříží, které nepříjemně zařinčely.

,, Rone? Harry? " upoutala jejich pozornost Lenka a vyšla zpoza sloupu. Ron vytáhl svůj zatemňovač a rozsvítil už dávno vyhaslou lampu.

,, Lenka?" podivil se Harry a nevěřícně se na ni dívali. Pak jsem zpoza sloupu vyšla i já.
,, Charlotte, jak jsi tu-"

Harryho větu prořízl Hermionin bolestný výkřik. Jak jsem předtím řekla - tady dole nešlo skoro nic slyšet. Skoro se mi nechtělo věřit, že bychom tu Hermionu přeci jen slyšeli. Doběhla jsem k mřížím a zoufale jsem s nimi zalomcovala. Trhalo mi srdce slyšet a skoro cítit její bolest.

,, Musíme něco udělat!" zavelel Ron už stejně zoufale, jako jsem se cítila já. Do řeči vstoupil pan Ollivander.

,, Odsud se nedostaneme - zkoušeli jsme všechno. Je to tu začarované" řekl, zatímco taky vyšel zpoza rohu i se skřetem, který tam s námi byl pouhou chvíli.

Harry si povzdechl a klekl si, pak si vytáhl nějaký zvláštní předmět z ponožky.

,, Ty krvácíš," konstatovala Lenka, ,, to je zvláštní, nosit tohle v ponožce. " podivila se, ale Harry ji moc nevnímal. Pořád se sklepem rozléhaly bolestné výkřiky Hermiony, stále hlasitější a hlasitější, a nás se zmocňovala panika. Harry s Ronem nám objasnili, že si ji odvedla Bellatrix. Dá se říct, že tahle informace mě znepokojila ještě víc, než jsem byla. S Bellatrix není nikdy radno si zahrávat, a to všichni víme. Proto ve mně strach o kamarádku ještě sílil a já jednoduše věděla, že se musíme nějak dostat ven. Prostě musíme.

Harry si vytáhl kus nějakého zrcadla, střep, a pevně jej svíral v dlaních. Podíval se do něj, zatímco Ron si vzal světlo z lampy zpátky do zatemňovače.

,, Pomozte nám.. " zamumlal Harry do kusu zrcadla, než se však stihlo něco stát, do sklepení vešel Červíček. Všichni jsme se ho lekli. On čapl Rona, který byl nejblíž východu, zatímco na nás mířil jeho hůlkou. Odžduchl Rona víc do prostoru, aby neměl prostor utéct a ukázal na skřeta.

,, Ty! Skřete, půjdeš se mnou" zavelel a dal na nás všechny mířil hůlkou. Skřet, ačkoliv nevím, kdo to byl, ho poslušně následoval. Opět za sebou kouzlem zamknul a jakmile odešli, Ron vrátil světlo do lampy. V tu samou chvíli, skoro jakoby to měl vypočítané, se v místnosti objevil Dobby. Přemístil se sem.

,, Dobby? Co ty tady děláš? " podivil se Harry, zatímco jsme na něj všichni překvapeně civěli.

,, Dobby přece přišel zachránit Harryho Pottera. Dobby bude vždycky Harrymu Potterovi pomáhat." řekl tím jeho vlídným tónem. Harry se na to hned chytl.

,, Umíš se přemístit do téhle místnosti a zas ven? Můžeš nás vzít s sebou?" vyhrkl na něj, až se Dobby skoro zakoktal.

,, Jistě že, jsem skřítek." řekl  nechápavě Dobby a já se sama pro sebe usmála. Je hezké, jak je Dobby věrný Harrymu a je tady vždycky pro něj, když potřebuje. Jsem si jistá, že ho má rád tak, že by pro něj i klidně umřel.

,, To je bezva" konstatoval Ron a s úsměvem se podíval na Harryho.

,, Dobby, chci abys vzal Lenku, Charlotte a pana Ollivandera-"

,, do Lasturové vily u Plechové Lhoty" skočil Ron Harrymu do řeči a ten se na něj nedůvěřivě podíval. Zřejmě tohle místo vůbec neznal. ,,Věř mi" dodal Ron, když viděl Harryho výraz.

,, Jsme připraveni, pane" řekla Dobbymu s úsměvem Lenka a Dobby byl štěstím bez sebe.

,, Pane? Ta se mi moc líbí" řekl uznale a ukázal na Lenku prstem.

,, Ehm, Harry? Dovolím si nesouhlasit. Chci tady zůstat s vámi a pomoct Hermioně" řekla jsem nesouhlasně a Harry si povzdechl. Bylo mi jasné, že bude chtít, abych se přemístila s nimi. Ale já nemůžu. Musím mu ještě říct o viteálech. Všechno. A tím myslím úplně všechno - co možno nejdříve. Proto jsem byla pevně rozhodnutá, že nikam nejdu.

,, Char-" chtěl mě začít Harry přemlouvat, ale já jsem mu dala ruku přes pusu, aby už mlčel.

,, Mě se nezbavíš. Nikam nejdu. A nějaké kecy o tom, že to je nebezpečné, si nech pro někoho, kdo to neví a nepočítá s tím. " objasnila jsem mu a on, i přes můj údiv, poraženecky souhlasil.

,, Fajn. Ale jestli se ti něco stane, ještě ti přidám" řekl sarkasticky a já se na něj vděčně usmála.

Dobby tedy přešel k Lence a panu Ollivanderovi a chytl je oba za ruce.

,, Sejdeme se za deset vteřin nad schody" sdělil nám a v mrknutí oka se přemístil i s mými spoluvězni.