slytherin mudblood 3 | draco malfoy

kapitola 15 - S Láskou, Charlie

Hned co jsem Rona dohonila, otočil se na mě. Změřil si mě pohledem od hlavy až k patě, ale ani se nezastavil. Neřekl ani slovo.

,, Proč chceš jít se mnou? Už tě snad omrzel i Harry?" vyprskl po chvíli a já protočila očima. Počítala jsem s tím, že ještě nějakou dobu na něj bude působit viteál. Byla jsem připravená na veškeré jeho poznámky i urážky, takže to se mnou vůbec nic neudělalo.

,, Až se víc setmí, postavíme si stan. Není sice tak dobrý, jako ten Hermiony, ale furt lepší než nic" odpověděla jsem mu a on se na mě zvláštně podíval. Jakoby přemýšlel, jestli si dělám srandu, nebo to myslím vážně. Už se zase pomalu začal vracet do normálu.

Když jsme ušli už kus cesty a začalo se stmívat, na nějaké mýtince v lese jsme si rozdělali stan. Byl uvnitř zvětšený, stejně jako ten Hermiony, ale já prostě tyhle kouzla neovládám tak dobře
jako ona, takže to zas tak ohromující nebylo.

Ron se mnou pořád ještě nemluvil, tak jsem mu jen dala něco k jídlu a nechala jsem ho tak. Už takhle byla dost napjatá atmosféra a já už to nechtěla dělat horší.

Raději jsem se posadila za stůl a popadla jsem kus pergamenu. Z batohu jsem si vytáhla brk, inkoust a dopis od Draca, a rozhodla jsem se mu napsat odpověď. Sovu ale pošlu až ráno, teď na noc by šla jedině tak žrát a to já nepotřebuji.

Znova jsem si přečetla dopis od Draca a musela jsem se pousmát. Kdykoliv jsem ho četla, potěšily mě slova, které v něm stály. Ještě aby ne, že jo.
Brk jsem namočila do inkoustu a začala jsem mu psát odpověď.

,Milý Draco,

Můžu tě ujistit, že jsem živá a zdravá. Po lesích běhám, to ano. Vydala jsem se s Harrym, Ronem a Hermionou něco hledat. Bohužel není bezpečné ti poštou říkat co. Je to ale nepodstatné, hlavní je, že v Bradavicích rozhodně nejsem, i když mi to tam moc chybí. Hlavně mi chybí naše bezstarostné dny, Draco. Chybíš mi ty a ty časy, kde jsme byli spolu a šťastní. Když jsme ještě vůbec mohli být spolu..

Je mi líto, že to máš teď tak těžké. Kéž bych ti mohla nějak pomoci. Ale neboj se. Nebude to trvat dlouho. Harry Voldemorta porazí a my budeme zase spolu. To ti slibuji.
Chybíš mi stejně, jako já tobě. Možná i víc. Když mi přišel dopis od tebe, byla jsem neskutečně ráda. Nějak se mi i ulevilo slyšet o tom, že jsi v pořádku (v rámci možností). Snad se brzo shledáme.

Nemusíš se o mě bát, jsem v pořádku. Dokážu se o sebe postarat. Hlavně ty nedělej žádné hlouposti. Brzy se uvidíme.

S Láskou,
Charlie'

Dopsala jsem odpověď pro Draca a inkoust jsem nechala na pergamen zaschnout, než jsem ho vložila do obálky. Nad svíčkou jsem si roztavila vosk a tím jsem dopis zapečetila.

Unaveně jsem si protřela oči a došlo mi, že bude nejlepší čas na to, jít spát. Dnešní den byl velmi náročný jak fyzicky, tak psychicky. Zalezla jsem si tedy pod peřinu a zavřela jsem oči.

,, Dobrou noc, Rone" řekla jsem mému společníkovi v dobré víře, že už se cítí líp. Po chvíli ticha ale všechny moje naděje pohasly. Poslední, co si pamatuju bylo zhasnutí světel a tiché ,dobrou' z Ronovy postele.

-

Ráno jsem se vzbudila, když už byl Ron dávno vzhůru. Seděl za stolem a zadumaně zkoumal stěnu stanu, která byla naproti němu. Vypadal, že nad něčím usilovně přemýšlí. Už naštěstí nevypadal tak naštvaně, jako včera večer. Svaly na obličeji měl uvolněné.

,, Dobré ráno" pronesla jsem tiše, když jsem se posadila a nohy jsem svěsila na studenou zem. Ron se ke mně hned otočil a uchechtnul se.

,, Ráno? Vždyť je skoro poledne" řekl mi a ukázal na svoje hodinky. Já se na něj usmála zpátky. Byla jsem ráda, že je to zase on.

,, No jo. Včera byl náročný den" řekla jsem zmoženě a Ron jen přikývl. Nachvíli se ve stanu rozhostilo ticho.
Vstala jsem a přešla jsem k němu. Ruku jsem mu dala chápavě na rameno.

,, Už lepší?" zeptala jsem se a Ron hend přikývl.

,, Mnohem lepší" uznal. Usmáli jsme se na sebe a já tedy šla zpátky k posteli.

,, Lott?" oslovil mě Ron. Otočila jsem se tedy na něj.

,, Děkuju" řekl se smutným úsměvem, který jsem mu oplatila. Jen jsem přikývla a z mého batohu jsem vytáhla dopis pro Draca. Přivolala jsem Dande a dopis jsem jí předala do zobáčku. Ona už ví, kam s ním.