40. Dubai

1.1K 96 7
                                    

Poslední koncerty se nám dařily na výbornou, snažili jsme se užít si je co nejvíc, dát do nich co nejvíc energie, vynahradit fanynkám, že tam nemají Zayna a rozdávat smích na všechny strany. Hodně se teď na podiu soustředím na Harryho, dřív jsem tam měl Zayna se kterým jsem na stage komunikoval, teď tam Zayn není a já se upnul na Hazzu. Z čehož mají určitě naše fanynky narozdíl od managmentu radost.

Koncerty v Dubai nebyly výjimkou, cestou tam nás sice zastavila písečná bouře, takže jsme museli dlouho čekat, než se všechno uklidnilo a my jsme se mohli dostat tak, kam jsme měli namířeno.

Do Dubaie za mnou měla přijet i moje rodinu, ani nevím kdo všechno, vím určitě, že to bude máma s Danem a dvojčaty, děti mají ve škole dva týdny prázdniny, takže asi přijedou i dvojčata P&D, ale jestli i Fizzy to nevím. Pořád je to mezi námi napnuté a já nevím, co s tím dělat. Fizzy se vůči mě distancuje, nechce se mnou mluvit, nepíše mi. Trápí mě to, ale jak mám k něčemu přimět holku v jejím věku? Je to puberťačka, celý svět má za nepřítele a já jako její homosexulní bratr, který jí podle ní zradil, jsem ten největší nepřítel.

Ubytovali jsme se všichni čtyři na pokojích v jendom z nejluxusnějších hotelu, tedy já a Harry na jednom a já jsem čekal, ža moje rodina přijede. Už jsme měli po koncertu, další nás čekal až večer, takže jsem si teď užíval chvíli volna. Chtěl jsem je jet vyzvendout na letiště, ale ochranka mi to nedovolila kvůli bezpečnosti. 

Ležel jsem na Harryho hrudi na obrovské posteli, on si pohrával s mými vlasy, já jsem mu obresloval motýla na břiše, když se pokojem rozlehlo hlasité zaklepání a za dveřmi nějaký ruch.

Posadil jsem se na posteli a zvolal dále. Do místnoti se nahrnula celá moje početná rodina s dětmi v čele, které se mi vrhli kolem krku, tedy přesněji Daisy s Phoebe. Koutkem oka jsem zahlédnul Harryho, který se rychle sehnul přes okraj postele, aby si mohl navlíknout tričko.

"Ahoj holký," Objímal jsem moej malé sestry. 

"Ahoj, Harryyyy..." Zaječely okamžitě a vrhly se kolem krku mému manželovi, hned jakmile dost vyobjímaly mě.

Hned po holkách mě objal Dan, jen letmo přátelstvi, nebo spíše jako táta syna a po něm následovala máma, která se mi snad pokaždé pokouší zlomit žebra. Terpve když jsem se jí podíval přes rameno jsem si všumnul, že u dveří postává Fizzy. 

Vykulil jsem oči a rázem jsem od šoku přestal mámu objímat. Odtáhla se ode mě, aby se mohla podívat na důvod mého náhlého nezájmu a když jí to došlo, otočila se zpátky ke mě s lehkým úsměvem. 

"Fizzy by s tebou chtěla mluvit, tak vás necháme o samotě." Zašeptala a odtáhla dvojčata od Harryho se slovy, že si jdou prohlédnout pokoje.

Otočil jsem se na Harryho, který stále seděl na posteli a vyměnoval si se mnou tichou komunikaci beze slov. Harry jen chápavě přikývl zvedl se z postele, vzal si kartu od dvěří a se slovy, že jde za Niallem odešel z místnosti.

Nastalo hrobové ticho. Nervózně jsem přešlápnul z nohy na nohu a trochu si odkašlal.

"Ehm... posaď se Fizz." Kývnul jsem na křeslo v rohu. Mlčky k němu přešla a posadila se. 

"Jo, tak já začnu.. Tohle už začín být trapné.." Ozvala se po chvíli. Jen jsem kývl a sedl si do křesla vedle ní. Zhluboka se nadechla a otočila se na mě s hlavou na bok. 

"Omlouvám se, Louis." Vydechla všechen vzduch z plic. "Omlouvám se za moji přehnou reakci, za to, že jsem tě odsoudila, že mi trvalo tak dlouho, než jsem přišla na to, že na tvé orientaci není nic špatného a také za to, že jsem na tebe křičela hnusné věci, ohledně Eleanor a tak podobně. Víš... poslední týdny se celé té Larry věci hodně věnuju," při slově Larry udělala ve vzduchu prsty uvozovky, "a pochopila jsem, že to už tak máte dost těžké, mrzí mě, že jsem ti ještě přidala starosti se mnou. Harry je skvělý kluk a já vidím, že jsi s ním šťastný. Trvalo mi to dlouho než jsem si tohle uvědomila, ale jsi můj brácha a kdo jiný by tě měl přijat takového jaký jsi, než tvoje vlastní rodina..." Sklopila pohled k zemi s zmkla. Dojatě jsem se na ní usmál s hlavou na bok a zvedl se, abych si mohl kleknou před křeslo na kterém seděla.

"Díky, Fizzy." Zašeptal jsem. "Já Harryho opravdu miluju a i když mě někdy moje orientace trápí,  nemůžu pochopit proč to tak je, nebo mám kvůli tomu problémy, tak on mi za to stojí." Zvedla hlavu a podívala se mi hluboce do očí.

"Já vím, už jsem to pochopila." Přikývla. "Chtěla bych se omluvit i Harrymu."

"Máš možnost, máma chce na terase u hotelu nějakou rodinou mini párty, Harry tady s námi zůstane na chvíli, pak bude muset letět do LA a my domů." Postavil jsem se na nohy a zvedl i ji. "Jen si hodím něco na sebe a půjdeme na koncert." Fizzy na mě počkala, než se převleču a šla se mnou a s ostatníma na stadion. 

Koncert jsme si opět všichni včetně mojí rodiny užili jak jen nejvíc jsme mohli. Bylo to skvělé, fanynky byli jako smyslů zbavené, někdy si říkám, že jsou snad divočejší a divočejší.

Do postele jsem se dostal docela pozdě, usnul jsem, ještě jsem neměl ani druhou nohu na posteli, do které mi musel Harry pomoct. Ráno když jsem vstal, už tam na hotelu nebyl ani Niall, ani Liam, jen moje rodina.

Sešli jsme se hned dopoledne v prostorech hotelu, byla to krásná terasa ze dřeva s bazénem, omamnou vůní kytek a hlavně smích všude kolem. 

Miluji tyhle rodinné chvíle, zvlášť když je jich kvůli mé práci čím dál míň a teď jsem byl díky tomuhle a mému dokonalému manželovi opravdu šťastný.

Posadil jsem si Ernesta na klín, což hned využil Harry a fotil mě s ním, Lottie ho přinutila, aby jí to přeposlal, stejně jako další fotky s Doris na klíně. Byl unešený z pohledu na mě s dítětem. Hazz by očividně potřeboval dítě jako sůl, což mi potvrdil hned když se ke mě naklonil.

"Už se těším, až ti takhle bude sedět na klíně dítě a bude ti říkat tati." Pohladil mě po tváři a políbil na čelo. Spokojeně jsem se usmál a zapřel si hlavu o tu jeho. Lhal bych, kdybych řekl, že se mi ta představa nelíbí.

"Miluju Tě, Lásko," zašeptal jsem tak, aby mě slyšel jenom on. Teším se, až si s Harrym pořídíme mimino, ale to je vzhledem k naší cituaci opravdu předčasné uvažování...

"Miluju Tě," odpověděl mi po chvíli a věnoval mi další letmou pusu..

Bravery (Larry Stylinson)Where stories live. Discover now