Bravery (Larry Stylinson)

5. Svatba

Dnes je velký den. Dnes má moje máma svatbu...
Vstal jsem už v pět ráno, protože jsme měli být už v půl sedmé na místě aby se všechno připravilo, nachystalo atd. Dan mě požádal jestli bych na to jel dohlídnout s ním a já souhlasil, chci aby tento den byl pro mámu perfektní.

Pomalu jsem se došoural do kuchyně.

"Jé, dobré ráno Louisi, díky že jsi vstal," poplácal mě po rameni asi Dan, neviděl jsem ho moc dobře protože se mi odmítaly víčka odlepit od sebe.

"Jo to je v pohodě," mé hlasité zívnutí ale dokazovalo pravý opak.

"To vidím," uchechtl se, "hele Louisi, za půl hodinky vyrážíme, tak sebou trochu hejbni, jede s námi i Lottie a Fizzy jo?"

"Jo, jasně." Zamrmlal jsem, podle dupaní nohou jsem poznal, že odešel a já mu šel v patách. Natáhl jsem na sebe upnuté černé tepláky a bílé trčiko. Oblek jsem si dal do vaku a šel se trochu upravit do koupelny, ale opravdu jenom trochu, stejně na mě bude sahat Lou.

O půl hodiny později už jsme skutečně seděli v autě a o dalších pár minut jsme byli na místě. Prostory byly nádherné, všude kolem udržovaný trávník, stan ve kterém se měl obřad konat byl už hotový, venku kolem stanu se chystaly stoly. Květinová výzdoba byla v plném proudu a všechno ostatní se zdálo že šlape tak jak má. Viděl jsem jak ke mě pospíchá Lottie.

"Brácho, tady máš klíčky od tvého pokoje," podávala mi malý klíček, všichni hosté tady budou dnes spát.

"Díky Lottie," usmál jsem se na ní a zamířil k autu kde jsem si už včera nechal malý kufřík, podíval jsem se na číslo na klíčku a šel najít pokoj 48. Pokoj byl moc hezký, laděný do bílo béžové barvy s obrovskou postelí.

Položil jsem kufřík k nočnímu stolku a přešel k oknu. Měl jsem krásný výhled na celou tu krásu. Lidé lítali jako blázni, jen aby se všechno stihlo.

Pozoroval jsem to všechno asi dlouho, protože mi někdo zaklepal na dveře a následně se v nich objevila Lottie.

"Copak?" zeptal jsem se s úsměvem.

"Máš tady Harryho," v ten moment mi úsměv z tváře zmizel.

"Kolik už je venku lidí?"

"Dost...je tady pár novinářů, přijela s Harrym i Lou, Niall je tady už také, je tady babička s dědou a Liam se Sophie jsou na cestě" vyjmenovala mi "a Eleanor" dodala tiše. Hlasitě jsem si povzdechl a sklopil pohled k zemi.

Lottie zavřela dveře a přišla ke mě, pevně kolem mě omotala ruce a já kolem ní také.

"Bude to náročný den co?"

"Ani nevíš jak moc," hlesl jsem "ale musím to vydržet, nechci mámě kazit svatbu."

"Máma na tobě pozná, že se trápíš," připomněla mi a odtáhla se.

"Půjdu pozdravit Nialla, jdeš se mnou?" jenom přikývla a vyšla se mnou ven. Rozhlížel jsem se kolem, ve snaze najít blonďatou hlavu, trvalo chvíli než jsem ji našel. Niall měl na sobě stejně jako já tepláky. 

"Nialle!" zvolal jsem a už jsem ho objímal.

"Nazdar Tommo," zasmál se a oplácel mi stisk. Když mě držel jen mi tiše zašeptal "Harry je tady..." pustil jsem ho a podíval se mu do obličeje.

"Já vím," přikývl jsem, "a s ním i novináři a členové moji rodiny, takže mu půjdu říct aspoň letmo ahoj."

"To bych nedělal. Moc mu to dnes sluší," hodil jsem po něm vražedný pohled, "co je?" Nechápavě pozvedl obočí.