15. Volno

1.4K 89 2
                                    

Konečne trochu volna. Ale jedenáct dní je pořád lepší jak drátem do oka. Balil jsem si věci, za tento rok už snad po sté, začína mi to vážné lézt na nervy. 
Chystal jsem se domů do Londýna a se mnou Zayn s Harrym, Liam odletěl k rodičům se Sophie a Niall zmizel domů do Irska.

Nastupovali jsme jeden po druhém do našeho soukromého letadla, já jsem ze sebe okamžitě sundával mikinu a chystal se do postele.

"Proč vlastně letíš do Londonu, když pak hned odlétáš do LA?" Promluvil jsem najednou na Harryho, ktery líně přepínal televizi.

"Protože si potřebuji vzít nějaké věci a něco si narychlo zařídit ... Nechceš letět se mnou?" Otočil ke mě hlavu a pozoroval jak se převlíkám.

Hlasitě jsem si povzdechl a naprosto nezaujatě mu odpověděl, "ptáš se mě na na už po šesnácté ..."

"Ty to počítáš?" Zasmál se.

"Jo a já ti po šesnácté říkám, že letět nechci."

"Proč?" Další stupidní otázka, mimochodem, taky po šesnácté. Otočil jsem se na něj a zamračil se.

"Třeba proto, že chci byt i se svojí rodinou?" Pozvedl jsem jedno obočí.

"Já nejsem tvoje rodina?" Jeho výraz jsem nedokázal přečíst, bylo to něco mezi uražením a zklamáním.

"Samozřejmě, že jsi! Ty viš jak jsem to myslel, jen chci  vidět svojí mámu s tátou a sourozenci ..."

"Narážíš tím na něco?" Vstal a namířil si to ke mně. Cítil jsem, že se schyluje k další hádce a marně jsem přemýšlel, jak se jí to vyhnout. Před pár hodinami jsme se pohádali, kvůli našemu přiznání. Odmítl jsem jit s pravdou ven naopak chci s klukama pokračovat, jak nejdéle do půjde. Je pravda, že si už nedáváme takový pozor, jako dřív, ale i tak jsem Harryho pěkně naštval.

"Na nic tím nenarážím," otočil jsem se k němu zády a chystal se zalézt pod deku, omyl, pan Styles mě zadržel.

"Proč se tak chováš?" Trochu se přikrčil, aby na mě dobře viděl a přimhouřil oči.

"Jak?"

"Divně, jsi nepříjemný ..." divně, tak tomu říkám vysvětlení.

"Harry ..." povzdechl jsem si, "jsem unavený, můžeš mě nechat na pokoji?"

"Ne, dokud mi neřekneš co jsi tím myslel." Odmítal mě pustit, svíral mi dál ramena v jeho velkých dlaních.

"Nic jsem tím nemyslel! Ale docela by mě zajímalo, kdy jsi ty naposled viděl tvojí mámu. Hned Jak máme volno se sebereš a zmizíš v LA ... Byl jsi to právě ty, kdo vždycky tvrdil, že je rodina a staří přátelé jsou na prvním místě a nechceš s nimi ztratit kontakt, ale přesně tohle dělás. Ztrácíš je, měníš se Harry, nikdy jsem si nemyslel, že zrovna ty budeš kašlat na rodinu ... " Ukončil jsem svůj monolog a zadíval se mu do očí.

"Ty jsi moje rodina!" Zamračil se.

"Jo jasně a oni?" Konečne jsem se vykroutil z jeho sevření a dokončil moje už půl hodinové přivlíkání do trička.

"Přestaň se ke mě otáčet zády, Stylesi!" Zvýšil na mě hlas.

"Ty na mě přestaň řvát."

"Vy už se zase hádáte?" Ozval se Zayn z rohu letadla a sundával si sluchátka, "jste hrozní! Jako manželé," překroutil nad námi očima.

"My jsme manželé," připomenul mu Harry.

"No jo ... Tak se uklidněte, jde váš slyšet i pres ty sluchátka." S těmi slovy si je znovu zastrčil do uší.

"Já jdu spát, dobrou." Oznámil jsem mu a padl na tu mini postel.

"To mi ani nedáš pusu?" Zeptal se nevěřícně.

"Ne?"

"Louisi ..." zašeptal už jemněji a poklekl ke mě na jedno koleno, "já se nechci hádat ..." Pohladil mě po vlasech.

"Myslíš, že já jo?"

"Chtěl jsem těch pár dní, co mame volno, strávit s tebou," dál mě jemně hladil.

"To ja s tebou taky, ale ..."

"Ale né v LA." Dokončil za mě a já jen přikývl, " co kdyby jsme teď byli od sebe, ty tři dny v Londonu, já v LA, pak bychom spolu jeli do Doncasteru a nakonec do Homles Chapel."

"Jak chceš," pokrčil jsem jedním ramenem, protože jsem si na druhém ležel.

"Stejně si na mě pořád naštvaný ..." Povzdechl si a smutně se usmál.

"Jsem jen unavený," pohladil jsem ho po tváři.

"Dobře. Dobrou, Lásko," políbil mě na čelo a zamířil ke své posteli. Nasadil jsem si sluchátka a konečne se ponořil do říše snů.

Sotva jsem usnul už mi nekdo bral sluchátka z uší.

"Hmm ... Nech mě spát," Zakňučel jsem naštvaně a ospale.

"Rád bych, ale budeme přistávat, musíš si aspoň sednout, aby se ti něco nestalo." Domlouval mi.

"Nechce se mi." Stále jsem měl zavřené oči, jenom jsem cítil jak mě zvedají Harryho ruce do sedu přitahuje si mě k hrudi.
Byl jsem ješte v polospánku, všechno kolem mě jsem vnímal jenom napůl. Probraný jsem byl až teprve, když jsme prolétali mraky, nepříjemně to se mnou trhlo a mě křuplo za krkem. V ten moment jsem byl dokonalé probraný. Ruka mi vystřelila ke krku a ze mě vyšlo tiché, "au".

"Co je?" Zděsil se okamžitě Harold.

"Ale nic, jen to se mnou trochu trhlo," uklidnil jsem ho.

"Nepoučitelný, když ti říkám, aby sis sedl, tak stejně mě neposlechceš i když víš co ti to dělává."

"Ale no jooo ..." Konečně jsme byli na zemi, natáhl jsem na sebe znovu mikinu a vykročil do upršeného Londonu. Velké černé auta nás rozváželo všechny tři k našim domům. První vystoupil Zayn další na řadě jsem byl já. 

"Zavolám ti a domluvíme se podrobněji jo?" Otočil se na mě Harry, kdyz jsme zastavili před domem.

"Jo .." Přikývl jsem a chtěl vystoupil. Zastavil mě ale chycením ruky. Pohlédl jsem zpatky na něj, on namísto toho, aby něco řekl, nebo něco udělal, tak se mi zadíval jen do oči. Tak inteznivně a láskyplně, že ​​se mi z toho zase tajil dech. Nemohli jsme se políbil, před řidičem, ale jeden pohled, mluvil za vše.

"Ahoj," hlesl jsem konečne a vůz opustil. Ještě jsem za sebou ani nezavřel dveře od ložnice a už mi zvonil mobil se jmenem Sweetheart.

"To se chceš domlouvat už teď?," zásmal jsem se, sotva jsem Hovor přijal.

"Ne, nechci se domlouvat. Ale něco jsem ti neřekl ..."

"Co?"

"Miluju Tě, Sylesi," zašeptal tím jeho sexy chraplákem.

"Já tebe taky."

"Louisi ..." zastonal.

"Jo Jasně, promiň. Miluju Tě, Stylesi," uchechtl jsem se. Harry nesnáší, když mu řeknu, taky Tě miluju, Nevím proč. Nikdy mi to nevysvětlil. Z našeho telefonátu, kdy mi chtěl jenom řict, že mě miluje se stal dvouhodinový hovor. Jsme spolu tolik let, vidíme se skoro denně a i tak si máme pořád co říct ...

DNES NEPŘIDÁVÁM ZADNE LARRY VIDEO, ALE VEDOKLIP. MOJE KAMARÁDKA MĚ POPROSILA O PODPORU JEJÍHO kamaráda MĚ NIC JINÉHO NENAPADLO, JAK dat do SEM: o))

Bravery (Larry Stylinson)Kde žijí příběhy. Začni objevovat