Free Fall

kapitola šestnáctá

Sebastian se probudil s horečkou.

Dával to za vinu uplynulým dnům i faktu, že po bouračce nebyl ještě úplně vyléčen. Takže byl u Nica jednu jedinou noc a už mu stihl propotit peřiny.

Když ráno Sebastian dlouho neopouštěl pokoj, Nico kolem půl desáté zaťukal, aby se zeptal, jestli je všechno v pořádku. Když Sebastiana a jeho stav uviděl, hned ho začínal napomínat, proč ho nezavolal. Do deseti minut měl tak na nočním stolku čaj, na čele obklad a pod paží teploměr.

"Bolí tě něco?" zeptal se Nico, zatímco seděl na okraji postele a čekal na zapípání teploměru. "Hlava? Nebo v krku?"

Sebastian zavrtěl hlavou. "Nic mi není."

Teploměr zapípal. Sebastian si ho vytáhl z podpaží, ale Nico mu ho sebral dřív, než se na něj stihl podívat. "No to vidím," odfrkl si. "Máš horečku. A ne zrovna takovou, že bychom to mohli brát na lehkou váhu."

Odložil teploměr na noční stolek a odešel z pokoje. Vrátil se s lavorem vody. "Mám nějaké prášky. Alicina sestra říkala, že se mám pokusit i srazit ti teplotu povrchově. Aspoň pod třicet osm a půl."

"Kolik mi to vůbec naměřilo?"

"Třicet osm celá devět," odpověděl Nico a položil lavor na zem vedle postele. Přešel ke skříni a vytáhl druhou deku. "Pokusím se o zábaly."

Sebastian se lehce zamračil. "Zábaly," zopakoval.

"Ano, zábaly," potvrdil Nico. Sundal Sebastianovi z čela ten, který už tam měl, a v mžiku tam měl nový. Pak ho Nico odkryl.

"Alicina sestra říkala, že ti mám dát jeden na trup a na ruce. Jestli máš teď ráno tak vysokou teplotu, večer do bude spíš horší než lepší. Tak se tomu pokusíme zabránit," vysvětlil mu Nico.

Sebastian neprotestoval. Cítil se pod psa, a tak pomohl Nicovi alespoň tak, že si vyhrnul triko. Nezaváhal, Nico ho už stejně viděl i úplně nahého.

Jen Nica tiše sledoval a tiše mu byl vděčný. Jakmile byl hotový, zakryl Sebastiana až po krk druhou nepropocenou dekou a pousmál se. "Odpočívej. Za patnáct minut ti je přijdu sundat."

"Měli bychom se vrátit k nám," namítl Sebastian.

"Nevadí, že jsi tady."

"Překážím. Doslova se ti potím do postele. Spal jsi na gauči."

"Jednu noc to ještě přežiju."

A odešel.

Jelikož Sebastian byl horečkou unavený, stačily mu tři minuty na to, aby usnul. Částečně ho probudilo, když se Nico po patnácti minutách vrátil, ale nedával to najevo. Chtěl jen dál spát. Doufal, že se třeba Nico rozhodne ho nechat odpočívat a zábaly mu zatím sundávat nebude.

Ale mýlil se. Nico se opět posadil na kraj postele a chvíli tam tak seděl bez toho, aby se pohnul. Sebastian tak už málem upadl zpátky do tvrdého spánku.

V tom mu zabránila ale Nicova ruka na jeho tváři a to, jak ho Nico pohladil před tím, než mu sundal zábal z čela.

Sebastian pomalu otevřel oči. "Zrovna jsem tě chtěl vzbudit," oznámil mu Nico s úsměvem. A Sebastian přemýšlel, jestli se mu jeho dotek jen nezdál.

"Chtělo by to ještě jednou, ale asi tě nechám si pořádně odpočinout a udělali bychom to znovu, kdyby se ti ta teplota nezlepšovala," mluvil, zatímco mu sundával zábaly. Sebastian sotva vnímal. Jeho oči se samy zase automaticky zavíraly. 

Nico pobral všechny zábaly připraven odejít, když ho Sebastian ještě zastavil. "Nico?" oslovil ho tiše.

"Hm?"