Free Fall

kapitola třicátá třetí

Sebastianova nervozita nabírala na intenzitě s každým dnem, co se blížil den soudu.

Obžalovali Hectora z falšování dokumentů jak právních, tak i dopisů jeho táty, které se pokusil proti němu použít. Obžalovali ho za neoprávněné řízení firmy, které si odůvodňoval právě falšovanými dokumenty. Obžalovali ho i za to, že podplatil Sebastianova doktora, aby zfalšoval výsledky testů a udělal z něj neschopného. 

To byla jejich taktika. Podat více malých obžalob a doufat, že alespoň nějaká vyjde.

Dva týdny před soudem ale dvě padly i na jejich stranu. Konkrétně ty, že Nico záměrně poškodil firemní auto, ve kterém se pak Sebastian naboural. Druhá spočívala v tom, že Sebastian se podílel na ututlání pravdy o nehodě Alice, kterou způsobil jeho otec. 

Když se o obžalobách dozvěděl, byl v práci. Kde taky jinde. Nico už pracoval taky, ovšem pro dnešek byl o dvě patra níž v IT oddělení. Terry mu to zavolal. Když tipl hovor, rozkliknul chat s Nicem, aby mu napsal. Nestihl ale ani zprávu odeslat, když se u něj v kanceláři objevil.

"Už to víš?" vyhrkl na něj Sebastian.

Nico přikývl. "Je to hodně v prdeli?"

Sebastian vydechl. "Já... já nevím. Nevím, co dělá. Tohle jsou věci, kterými sebou stáhne i sám sebe. Proč by to dělal? Věděl, jak to bylo s nehodou tvé sestry a byl to on, kdo ti nařídil zničit brzdy u auta, já-"

"Ty žaloby nepodal Hector," zastavil ho Nico. "Terry říkal, že to byl Hunter."

Sebastian se zamyslel. Vždyť mu Terry říkal to samé. Hunter podal ty žaloby. Nestihl tuto informaci plně zpracovat v tom návalu informací.

"Panebože," zamumlal Sebastian. "Myslíš... myslíš, že se tak snaží Hector Huntera zachránit? Že je mu jasné, že on tyhle soudy nevyhraje, takže když už, ať nás stáhne společně s ním a Huntera zachrání?"

Nico si povzdechl. Pokrčil rameny. "Já netuším."

Sebastian se cítil hrozně. Tohle byl problém jeho rodiny, tohle celé. Nico byl jen někdo, kdo se s nimi zapletl. Nezasloužil si to. Ztratil toho kvůli nim už tolik. 

Vzhlédl. "Já se tak moc omlouvám, Nico," řekl tiše.

"Za co?"

"Za tohle všechno. Vůbec se tě to netýká a přece jen ses do toho zapletl a vím, že je to má chyba-"

"Sebastiane," přerušil ho Nico. Po dlouhé době mu řekl celým jménem, většinou ho oslovoval Sebe. "Pokud vím, bylo mé svobodné rozhodnutí začít pracovat pro Hectora. Tohle to pro mě odstartovalo. Ne ty. A já byl ten, kdo ti poškodil brzdy na autě, takže se to mě opravdu týká. A jestli půjdu za to sedět, tak ať, protože nic jiného si ani nezasloužím."

Sebastian zavrtěl hlavou. "Nepůjdeš za to sedět. Já byl ten, kdo byl při tom zraněn, takže když tě nebudu chtít stíhat, nic dělat nemůžou, ne?"

"Nejsem právník, ale obávám se, že by Hunter musel stáhnout obvinění," zamumlal. "Byl prakticky svědkem. Dává to smysl."

"Nemají to video."

"Možná ne. Ale mají Hunterovou výpověď. Mají to, že jsem byl v práci ten den. A jestli je pravda, že Hector je smířený s tím, že půjde sedět, klidně může dosvědčit, že mi to opravdu nakázal udělat. A já... jestli budu lhát, můžu si ještě přihoršit."

Sebastianovi se nelíbilo, kam tohle směřovalo. Ani trochu. "Nepřiznáš se, Nico," zavrtěl hlavou. "Nemůžeš. Nemůžeš jít přece sedět."

"Ať už vědomě nebo ne, ublížil jsem ti, Sebe. Hodně. A jestli najdou proti mně více důkazů, jestli se třeba objeví někde to video, budu nahraný. A jestli budu od začátku zapírat a lhát, půjdu sedět akorát tak na delší dobu."

"Nemůžeš jít sedět!" zopakoval Sebastian hlasitěji, jako by ho neslyšel. "Jsi ten poslední, koho mám. Nějak to vyřešíme. Ale hlavně se nesmíš sám udat, prosím!"

Nico se smutně pousmál. "Když řeknu přesně, jak to bylo, že mi Hector lhal, že jsem netušil, že tím autem pojedeš... třeba dostanu jen pár let. Třeba budu venku dřív, než se naděješ."

Sebastian práskl na stůl papíry, které měl v ruce a postavil se. Obešel svůj stůl za Nicem, který stál před ním. Vrtěl hlavou. "Prostě ne. Ty ses zbláznil. Možná jsi ty ten, co ti brzdy poškodil, ale já tě neviním. Nevěděl jsi, co se stane, co byl Hectorův plán. Víš jak zněla naše domluva. Já nebudu vinit tebe, dokud ty nebudeš vinit mě o nehodě s Alice."

"Já vím," špitl Nico, "ale přijde mi, že to stačit nebude. Máme svědky. To že mi to zapřeme, nic neznamená. Možná si akorát přihoršíme."

Sebastian k němu došel. Cítil slzy. Zatnul ruce v pěst, frustrací do Nica šťouchl, ne ovšem tak, že by mu nijak ublížil. "Nemůžeš se přiznat."

"Neříkám, že se přiznám. Jen uvidím, co všechno proti nám vytáhnou. A jestli usoudím, že je toho hodně... nebudu zapírat," odpověděl.

Sebastian ho bouchnul znovu. "Ne," vzlykl. "To je stejný jako by ses přiznal. Nemůžu tě ztratit."

"Sebe, upřímně, jaké tady máme šance?" zeptal se Nico potichu.

Nevěděl. Neměl odpověď. Jestli měli dostatečně důkazů, mohli oba skončit za mřížemi, ne jen Nico. Ale něco mu říkalo, že Nicova situace byla horší. 

Nico ho objal i přes to, že ho Sebastian bouchal frustrovaně do hrudi. Přimáčkl si ho k sobě natolik, aby nemohl pokračovat. Sebastian dal volný průchod slzám. 

"Uděláme to takhle," začal Nico mluvit potichu. "Terry zjistí, co všechno proti nám mají. V tvé obžalobě bych se soustředil na to, abychom nějak dokázali, že si při ututlání té nehody o ničem nevěděl, až když bylo všechno hotové. Možná... možná pak vyvázneš dobře. A pokud toho proti mně bude hodně... Řeknu pravdu. A budu doufat, že díky tomu budu mít menší trest."

Sebastian nic neříkal, jen vrtěl hlavou. Nelíbilo se mu to. Ani trochu se mu to nelíbilo.

"Podívej se na to pozitivně," pokračoval Nico. "Vypadá to, že Hector je smířený s tím, že nevyjde jako vítěz. On půjde sedět určitě. A díky tomuto třeba i na dýl."

Sebastian se oddálil. "Je mi jedno, na jak dlouho půjde sedět. Já hlavně nechci, aby jsi šel sedět ty."

"Třeba půjdeme sedět oba. Rande ve vězeňské kantýně každý den, co ty na to?" uchechtl se.

Sebastian ho praštil, teď už o něco silněji. "Sakra, tohle není vtipný."

"Musíš uznat, že trochu je."

Povzdechl si. "Okay, možná trochu. Není to ale něco, co chci, aby se stalo."

Snažil se kontaktovat Huntera, chtěl ho přemluvit, ať stáhne obvinění na Nica, ale vypadalo to, že dva týdny před soudem se s ním nikdo bavit nebude. Terry si pročetl celé obžaloby, zanalyzoval důkazy a jejich věrohodnost. Pak jim zavolal a řekl jim, co si o tom myslí. Neměli moc nadějné vyhlídky.

"Terry na něco přijde," řekl Sebastian Nicovi po jejich telefonátu. "Slyšel jsi ho. Vymyslí, jak nás co nejlépe ochránit."

Nico ale i tak vzal věci do vlastních rukou. A hned na druhý den se k Sebastianově nehodě přiznal.

ᴥ

heh, už jen pár kapitolek do konce. tak tři, čtyři, řekla bych :D