Free Fall

kapitola dvacátá druhá

Ani ne týden po schůzce s jejich právníkem se v jeden den staly dvě věci, které by nečekali.

Za prvé, Hector si poprvé od toho, co oznámil Sebastianovi, že Hunter přebírá firmu, pozval Nica k sobě do kanceláře, aby si s ním mohl promluvit osobně. A Sebastianovi zavolal zase Travis, člověk, který ve firmě býval vždy pravou rukou jeho táty.

Nico odcházel mírně nervózní. Báli se totiž toho, že Hector něco zjistil. Už dvakrát u nich byl tajně Terry, aby si prošel Haroldovu kancelář pro případné důkazy, které mohli s Nicem přehlédnout. Třeba to nějak vykoumal. 

Taky plánovali pomalu přesun Alice k Sebastianovi domů, což vyžadovalo, aby tomu přizpůsobili jeden pokoj. Tolik věcí, jaké mohl Hector zjistil, kdyby třeba jen projel kolem jejich domu v ten nesprávný čas. 

"Kdyby něco věděl, nezval by si tě k sobě takhle v klidu. Pravděpodobně by mi už otrávil jídlo nebo něco, aby mě zastavil," řekl mu Sebastian, když stál opřený o futra dveří a díval se, jak se Nico chystá ven.

"Co víš, třeba dostanu baseballovou pálkou po hlavě, sotva mu vstoupím do kanceláře," uchechtl se Nico, zatímco si obouval boty. Když ale vzhlédl, setkal se se Sebastianovým kamenným výrazem bez špetky pobavení.

"To raději ať se stane něco mně," řekl o něco tišeji, "protože jsi ten poslední člověk, který je na mé straně. Kterému věřím. Bez tebe už nemám doslova nikoho."

Nico k němu přešel, chytil ho za zátylek a přitáhl si tak Sebastiana k sobě, jeho hlavu si položil na své rameno v polovičním objetí. Dal mu krátký polibek na spánek, než řekl: "Slibuju, že si při vstupu do místností budu dávat pozor na baseballové pálky."

"A nic nepij. Nejez," zamumlal Sebastian. "Nic si od něj neber, třeba by to byla tajná bomba. A-"

"Budu v pohodě," přerušil ho Nico. "Ale beru si tvé rady k srdci." Pak ho pustil. Sebastian si povzdechl. Sužoval ho nepříjemný pocit. 

Nico se otočil a vydal se pryč. Sebastian ještě chvíli v chodbě stál, ztracený v myšlenkách. Sotva se odrazil od futer dveří a sotva se otočil, v kapse mu začal vibrovat telefon. Když ho vytáhl, zamračil se na neznámé číslo. Od nehody mu nevolal doslova nikdo kromě Nica a teď už tedy i právníka, Terryho, takže ho to nemálo vykolejilo. 

Nejistě telefon zvedl. "Sebastian Pierce," oznámil své jméno.

"Sebastiane," ozvalo se na druhé straně a jemu trvalo až moc dlouho, aby si uvědomil, odkud ten hlas zná.

"Travisi," vydechl. Travis byl někdo, nad kým přemýšlel už hodně krát, protože by si i myslel po nehodě, že by to mohl být jeden z těch lidí, kterým by mohl věřit. Jenže od toho, co se probudil, Travis ho jedinkrát nekontaktoval. A vzhledem k tomu, že ve firmě začal pomalu ale jistě čarovat Hector, Travis s ním musel zkrátka spolupracovat. 

"Jak se máš?"

Sebastian se zastavil uprostřed chůze. "Vážně se ptáš sotva na tohle? Jak se mám? Dva měsíce po nehodě?"

"Přiznávám, že mi chvíli trvalo tě kontaktovat," promluvil po krátké pauze.

"Chvíli," zopakoval Sebastian.

"Nejsem tvůj rodič, Sebastiane."

"Vím. Táta je totiž skoro mrtvý a máma se spolčila s mým strýcem, aby ukradla firmu svému vlastnímu synovi. Nevíš náhodou něco o tom?" Nico by ho nejspíše zabil, kdyby ho slyšel takhle lehkomyslně mluvit. Nevěděli, jakou roli v tom všem Travis hraje.

Travis si nejprve odkašlal, ale nemluvil. Sebastian vyčkával. "Nejsi ve stavu, kdy bys mohl vést firmu," řekl opatrně. 

"Jenže pořád jsi tady ty. Mohl jsi mi prostě pomoct, jak jsi vždy pomáhal tátovi. Nemusel si ji předat Hectorovi s Hunterem, kterým jde čistě jen o peníze, vždyť je to jasný. I tobě musí být jasné, že jim nejde o přátelskou výpomoc, než mi bude líp," zasyčel.

"Nemůžou ti firmu vzít, naopak jejich pomoc je tady více než vítána. Hector rozumí businessu tvého táty."

"Na čí jsi straně?"

To v tu chvíli bylo to nejhlasitější, které kdy zažil. Napadaly ho dvě věci, které chtěl Travisovi říct. Ty se ale odvíjely od toho, na čí byl straně.

"Na tvojí, Sebastiane," řekl nakonec Travis. "Věř tomu nebo ne, ale jsem na tvé straně."

Tak moc se mu v tu chvíli chtělo zasmát. "Kdybys byl na mé straně-"

"Pomůžu ti, aby firma zůstala v rukách tvé rodiny, protože je mi jasné, o co Hectorovi jde z dlouhodobého hlediska. Vím, že má právníka, co pro něj zfalšuje cokoliv a vím, že z tebe chtějí udělat nesvéprávnou osobu. A Nico je pro Hectora klíčovým hráčem, jak k tomu dojít, takže bys mu neměl věřit."

"Nicovi věřím víc než tobě," odpověděl bez váhání Sebastian. "Protože koná a neslibuje mi jen věci po telefonu."

"Potřebujeme si promluvit, Sebastiane. Potřebuju ti všechno vysvětlit. Možná se ti ozývám až teď, mám ale díky tomu informace, které se ti budou hodit. A jsem ochotný ti je sdělit pod jednou podmínkou."

"Jakou?"

"Musíš se nějak zbavit Nica. Nemůžeme mu věřit."

Sebastian si skousnul ret. V hlavě si opakoval, ať se hlavně nerozesměje nahlas. "To máš tak drahocenné informace?"

"Už měsíc spolupracuji s Hectorem, který si myslí, že ho podporuji v tom, aby firma přišla Hunterovi. Myslím, že ano."

"A já už měsíc realizuju plán, do kterého tě nepotřebuju," řekl dřív, než se stihl zastavit. Protože jestli mu Travis lhal a byl na straně Hectora, právě se prokecl, že něco chystá. 

"Sebastiane, poslouchej mě-"

"Tak mi dej jediný důvod, proč bych ti měl věřit."

"Nico. Jak to mezi sebou máte? Vypráví ti věci, které si nepamatuješ? Protože to je přesně jeho úkol. Má ti natlouct vzpomínky do hlavy tak, jak se nestaly, abys pochyboval o všem, na co si vzpomeneš. Má tě donutit, aby ses do něj zamiloval jako před nehodou, ať má k tobě snadný přístup a ty mu věříš. A pak tě má tak mentálně zmanipulovat, obmotat si tě kolem prstu, abys mu věřil každé slovo. Takže ať už to mezi sebou máte jakkoliv, ať už stojí stále pevně na Hectorově straně nebo jestli předstírá, že ti v tomhle všem pomáhá, nesmíš mu věřit. Prosím."

Sebastian se v tu chvíli nachytal, že opravdu zaváhal. Protože co když měl Travis pravdu? Co když to, co mezi sebou měli, to, jak mu Nico pomáhal, bylo součástí jedné velké jeho hry?

Nezeptal se na nic z toho. Zeptal se na jedinou věc: "Jak víš, co mezi námi bylo před nehodou?" zašeptal.

"Protože vždy jsi mi věřil, i když už to začalo být mezi tebou a Hectorem před nehodou napjaté. A než jsi nasedl do toho auta, ve kterém ses naboural, přiznal jsi mi, že jedeš za Nicem. Že ho máš rád. Takže tě prosím, věř mi i teď."

Sebastiana stáhla úzkost. Nepamatoval si dva roky svého života a všichni kolem něj ho nutili, aby jim věřil. Nebo si na to jen hráli. A věděl, že někdo ten černý Petr být musí. 

Jenže Travis se ozval pozdě. Sebastian Nicovi už plně věřil a věděl, že je ovlivněn hodně city, ale potřeboval už téměř jako vzduch to, aby v noci s někým usínal v posteli, aby s ním byl někdo celé dny, aby měl náruč, ke které se vždy mohl obrátit. To emocionální pouto k Nicovi bylo to poslední, co ho drželo nad vodou. Co ho drželo od toho, aby se nezbláznil. Potřeboval to. 

"Nemůžu ti ze dne na den jen tak začít věřit, když jsi do teď neudělal nic, čím bys mi to prokázal. Na rozdíl od Nica," řekl mu po chvíli váhání. "Ale jsem ochotný se s tebou sejít."

Slyšel, jak Travis hluboce vydechl. "Děkuju, Sebastiane. Sejdeme se. Musíme být ale extra opatrní."

"Samozřejmě."

"Ještě tě budu kontaktovat, ano? Jen... než si vše vyjasníme, poslechni mě aspoň v tom, aby sis na Nica dával pozor," řekl nakonec.

Sebastian se pousmál. "Pozdě," řekl nakonec a hovor tipl. 

Nico se ten den už nevrátil.

ᴥ

MÁM PO ZKOUŠKÁCH JSEM BAAAACK