Free Fall

kapitola osmnáctá

Jakmile se Sebastianovi udělalo dobře, jako první šel do banky a převedl co největší množství peněz ze společného účtu na ten svůj. Dokud na to měl právo. Dokud se Hector k tomu ještě nedostal.

Hned po tom jeli s Nicem do nemocnice, aby Sebastianovi sundali tu příšernou sádru, která ho už jen obtěžovala. Byl to neuvěřitelně osvobozující pocit, když neměl zafixovanou nohu skoro až k rozkroku.

Pak se vrátili domů. Protože neměli žádný plán, co dál. Protože Hectorova strana byla také ticho.

U večeře Nico přinesl na stůl notebook. "Potřebujeme ti najít nějakého dobrého právníka. Který se nenechá podplatit tvým strýcem. A který se nebude bát postavit tomu všemu, co už Hector napáchal."

Byla úleva, že se o tom mohli jen tak bavit u něj doma, protože už měli jistotu, že odposloucháváni nebyli. Hector totiž požádal Nica dva dny zpátky, aby nainstaloval alespoň do jedné místnosti odposlouchávání. Sebastiana stále překvapovalo, jak moc byl Hector přesvědčený, že byl Nico na jejich straně. Na druhou stranu fakt, že to práce Sebastianův otec zmrzačil Alice, byl pro Hectora opravdu dobrý důvod, aby si myslel, že by ho Nico nezradil.

Takže měli pod jídelním stolem štěnici. A Nico ji jednoduše vypínal, když se bavili o něčem takovém.

Samozřejmě měl Sebastian pochybnosti i v tu chvíli. Co když ji Nico doopravdy nevypnul? Když si ale například odskočil právě pro notebook, Sebastian se sklonil pod stůl. Štěnice byla vypnutá.

"Můj táta měl určitě nějakého dobrého soukromého právníka."

"A pamatuješ si jeho jméno? Nebo jak vypadal?"

Sebastian zaváhal. "Uhm. Asi ne. Ale ve firmě určitě bude někdo vědět, ne? Třeba Travis."

Nico se lehce zamračil. "Nemyslím si, že Travis je na naší straně, ať už byl pravou rukou tvého táty jak dlouho chtěl. Přece by jinak nenechal projít nic, co se teď děje s Hunterem a jeho přebíráním firmy. Navíc by mohl donést Hectorovi, že se podezřele ptáš na právníky. Kdokoliv by mohl."

"Tak se mu podíváme v pracovně. Určitě bude mít někde nějaké papíry z jednání s ním nebo aspoň vizitku."

Nico přikývl a počítač zase zaklapl. "Okay. Tak se jako první podíváme po něm. Pak budeme hledat alternativy."

Sebastian tiše souhlasil. Když teda dojedli, přemístili se do pracovny Sebastianova táty, kterou začali prohledávat. Jelikož Sebastiana stále noha lehce bolela, sedl si do židle a začal s šuplíky, zatímco Nico se vrhnul na složky v policích podél zdí.

Hned v prvním šuplíku našel vizitky. Bylo jich ale požehnaně a právník tam také nebyl jen jeden. Vytahal ale všechny, které našel. Alespoň se jim zúžil výběr. "Mám tady osm právnických vizitek," oznámil Nicovi.

Nico se k němu otočil. Četl právě něco v jedné ze složek. "A já e-mailovou korespondenci ohledně vyřízení závěti s právníkem," nadšení v jeho hlase šlo přímo slyšet.

"Vážně?!"

"Jo," vydechl. Přešel k Sebastianovi a položil složky na stůl. "Vypadá to, že po Alicině nehodě vytvořil tvůj táta závěť novou."

Sebastian se na papíry podíval a děkoval bohu, že byl jeho táta stará škola. Že si tiskl a zakládal do archivů i e-mailové korespondence. A tam bylo černé na bílém - požadavek, aby byla Sebastianova máma ze závěti vyškrtnuta. "To bude ta závěť, kterou jsem našel pro Hectora, určitě. Která už je pravděpodobně zničená," zamumlal Nico.