Free Fall

kapitola dvacátá první

Sebastian si popravdě nedokázal představit, jak bude jejich schůzka s právníkem probíhat.

Dobrý den, myslíme si, že se mě můj vlastní strýc pokusil zabít, aby získal firmu mého otce, který je nemocný, zatímco moje máma se vypařila a pak se objevila a podvádí mého tátu se strýcem a nechová se ke mně jako k vlastnímu synovi, tady máte pár důkazů?

Tušil, že tohle by jen tak neprošlo. Když se setkali s Lincolnem Terrym, slova se ujal především Nico a tak to také zůstalo. Sebastian byl přesvědčený, že snad nemohl ani spát, jak to vypadalo, že má připraveno vše do nejmenšího detailu. Neprozrazoval vše. Ne, dokud si  nebyli jistí, že tento právník do toho boje s nimi půjde.

"Pomalu se si vzpomínám na věci, co se udály za ty dva roky," odpověděl Sebastian, když se ho Terry zeptal, jak na tom s amnézií je. "Strýc si myslí, že jsem ještě úplně mimo, že si nic nepamatuji. Začínám si ale vzpomínat i na maličkosti. Ráno se probudím a najednou si pamatuju, jak jsem byl před nehodou v obchodě, kde jsem rozsypal omylem balíček oříšků. Co se týče větších událostí, myslím si, že na všechno klíčové jsem si už vzpomněl."

Lincoln Terry pomalu přikývl. "Takže kromě faktu, že váš bratranec dočasně přebírá firmu, pracujete jen na teoriích," zhodnotil situaci.

"Máme nějaké důkazy," odpověděl Nico a vytáhl z tašky tlustou složku materiálů, které našli v pracovně. "Jsou to korespondence mezi Sebastianovým otcem a různými lidmi. E-maily, dopisy, také nějaké smlouvy, co si myslíme, že by mohly být nápomocné." Postrčil složku k Terrymu.

"Důkazy čeho?"

"Třeba to, že nikdy nebylo v zájmu otce, aby firmu přebral spíše Hunter než já," zareagoval Sebastian dříve než Nico. "Využívají doby, kdy Nico ještě nebyl součástí ničeho, kdy nás neznal, ale zároveň je to doba, kterou si kvůli amnézii nepamatuju. Mají dopis, který prý psal otec matce, ale myslíme si, že je falešný. Také Hector tvrdí, že s ním o tom táta mluvil a Hunter jen přikyvuje, že byl u toho."

Terry otevřel složku. Pomalu přikyvoval, zatímco si prohlížel, co má před sebou. "Máte něco dalšího?"

"Ještě jsme neprošli celou pracovnu. Nejspíše najdeme ještě něco," promluvil Nico.

Další dvě minuty Terry listoval složkou a v rychlosti projížděl pohledem to, co sesbírali. O něco déle se zastavil, když narazil na e-maily mezi Haroldem a právníkem, který teď už zastupoval Hectora. Lehce se i uchechtl.

Pak složku zaklapl. "Je to složitý případ," usoudil. "Není pochyb, že se tady děje něco nelegálního. Už jen fakt, že po čas vašeho zranění nad vámi přebrala zodpovědnost vaše matka a zatímco jste byl v nemocnici, rozhodovala za vás bez vašeho vědomí i ve chvíli, když už jste se mohl plně rozhodovat sám, amnézie nebo ne. Ta v tom roli nehraje. To samé pak s přebrání firmy Hunterem, i když dle jejich slov jen dočasně. Amnézie vás neobírá o právo na vaši firmu. Stojíme tady ale proti silnému právníkovi a vlivnému člověkovi. Kde už může vaše amnézie dělat problém, je právě u vyšetřování. Cokoliv, co řeknete o posledních dvou letech, co jste zapomněl, může být zpochybněno. A toho jistě Anthony Robertson bude využívat. Pokud se do tohoto pustíte, ať už s mou pomocí nebo někoho jiného, soud může rozhodnout, aby firma připadla do rodiny vašeho strýce, pokud druhá strana prokáže, že vám amnézie brání ve vedení firmy. Věřte, že to bude přesně to, o co se taky Anthony pokusí."

"Takže můžu firmu ztratit úplně," vydechl Sebastian.

Terry přikývl. "Situace, ve které jste teď, je taková, že Hunter nemůže definitivně převzít firmu, pokud s tím nepůjdou k soudu. Ale jestli k soudu půjdou, Anthony udělá vše proto, abyste se jevil jako neschopný."