Dcera Smrtijeda [Harry Potter FF ] ✔

12. část

Bradavice

"Jsi v pořádku?" zeptala jsem se hnědovlasého kluka asi stejně starého jako jsem já.

"Jo. Jsem. Jak si dokázala přimět Malfoye, aby mě nechal?" zeptal se pro změnu on a nesnažil se zakrýt údiv.

"Já jsem jeho sestra Alexis. Kdo jsi ty?" pousmála jsem se a musela jsem se zasmát jeho výrazu. Vypadal ještě vtipněji než předtím.

"Ale já myslel, že Malfoyové jen ubližují..." předal mi informaci, při které jsem si vzpoměla na to, že jednou budu muset zabíjet pro pána Zla.

"Ne všichni jsou stejní." posmutněla jsem a chystala se odejít za bratrem, ale ještě mě zastavil.

"Já jsem Nevill Longbottom. A neviděla jsi nějakou žábu? Jmenuje se Trevor a utekla mi." on chová žábu?! To je blázen.

"Neviděla ani neslyšela. Tak příště Neville." zamávala jsem mu a odběhla k bratrovi. Nevill je celkem ustrašený, ale přesto milý kluk.

Opět se do mě vlil vstek na Draca a měla jsem chuť ho zabít. Radši jsem mlčela a nevšímala si ani jednoho.

Sedla jsem si vedle něj a koukla se na Crabba a Goyla. Opět se začali věnovat svým dortíčkům. Jak já je nesnáším. Umí oni něco jiného než dřepět a cpát se?! To asi těžko. S těma jejich sádly se těžko hnou. Nevím, proč se s nimi Draco baví.

Bradavický expres pomalu zastavoval a já jsem se hrnula co nejrychleji dopředu, abych od nich byla co nejdál. Dohnala jsem Rona a Harryho. Připojila se k nám i ta hnědovláska z vlaku. Pořád neznám její jméno.

"Prváci ke mě! Prváci!" volal na nás poloobr s hnědými vlasy a vousy. Má starší oblečení a vypadá to, jako by si je už minimálně měsíc nepral. Jak nechutné. Je minimálně dvakrát širší než Crabb a Goyl dohromady.

"Ahoj Hagride." pozdravil Harry toho poloobra a obejmul ho. Mezi nimi je takový ehm... malý rozdíl ve výšce. Nad tím jsem se pousmála a dál je sledovala.

Když se pustili, Harry nás představil. "Hagride, tohle jsou mí kamarádi. Ron Weasley, Hermiona Grangerová a Alexis Malfoyová." představil nás, když se od sebe odlepili a na každého ukázal.

"Malfoyová?! Jokože Malfoyovic dcera?! Nevěděl jsem, že maj ještě jedno dítě." zamyslel se, ale pak zakroutil hlavou a pokračoval ve volání.

Rozešli jsme se po široké cestě a pokračovali pořád rovně za nosem. Cesta se začala rozdvojovat.

Jedna vedla k jezeru a druhá ke kočárům, které táhnou... Podívala jsem se pořádně, ale nemohla jsem poznat co to je za zvíře. Určitě jsem o nich četla. To vím jistě. Možná nám o tomto druhu říkal pan Smith, ale nějak si to nemohu vybavit.

Vydali jsme se tou levou cestou a to ke břehu velkého jezera, myslím, že se jmenuje Černé. Je to tady tak krásné. A pod noční oblohou to vypadá opravdu magicky. Jezero se při svitu měsíce krásně leskne.

Měli jsme nastoupit na loďky, tak jsme si já, Harry, Hermiona a Ron obsadili jednu. Když ani jeden prvák nebyl na břehu, loďky samy začali plout a v mírných vlnách se trochu kolébali.

Všichni se dívali směrem ke hradu a nestačili se divit, jak je krásný a velký. Vypadá to mnohem lépe, než jsem si představovala.

Před velkou síní
"Děkuji vám Hagride." poděkovala postarší dáma v zeleném hábitu a klobouku. Má špičatý nos, šedivé vlasy spletené do drdolu a úsměvavý obličej. Příjde mi milá.

"Vítejte ve škole čar a kouzel v Bradavicích. Já jsem profesorka Minerva McGonagallová a budu vás vyučovat Přeměňování. Po příchodu do Velké síně budete rozděleni do čtyř kolejí a to Nebelvír, Mrzimor, Havraspár a Zmijozel. Kolej, je jako vaše rodina. Když se vám něco povede, body se přičtou. Naopak, když něco špatného provedete, body se odečtou. Počkejte chvilku tady." nařídila nám a někam odešla.

"Já jsem Malfoy... Draco Malfoy. Tohle jsou Crabb a Goyl..." načal Draco, ale já jsem ho zastavila.

"Harry si snad vybere sám s kým bude kamarádit. Nemusíš se mu vnucovat." zkřížila jsem ruce na prsou a znuděně na něj pohlédla.

Bratr se otočil na patě a s jeho tlusťochama odešel. Ještě že neměl připomínky, protože by ho to za chvíli mrzelo. Oba dva jsme spíše takoví vojevůdci než ti, kteří musí někoho poslouchat. Všichni na mě koukali jako na žábu ze které se stala princezna. Mudlovská pohádka.

"Ty máš nad ním opravdu kontrolu." oznámil mi Ron. To doufám. Nerada bych, aby tady dělal voloviny jako ve vlaku. Později by na to mohl doplatit.

Profesorka otevřela vstupní dveře do Velké síně a se slovy 'seřaďte se do dvojic a pojďte za mnou' se rozešla do té místnosti. Zevnitř byl slyšet hlasitý šum lidí. Bradavice mají určitě hodně studentů. Ve dvojici jsem byla s Hermionou.

Vešli jsme dovnitř a... Wow. To je nádhera. Když nám o začarovaném stropu říkal profesor Smith, představovala jsem si to úplně jinak, ale doopravdy je to lepší než v mé bujné fantazii.