Píseň hor

Touha

Kůň se pohupoval na kamenité cestě a Laura se probírala z hlubokého spánku. Vedle koně klidně kráčel Sebastian a s uzdou v ruce se rozhlížel po okolí.
Natahoval svalnatý krk jak nejvíc to dokázal. Rukávy bílé košile měl vysoko vyhrnuté a svaly na pažích se mu při každém sebemenším pohybu napínaly.
Laura to všechno pozorovala a po těle se jí rozlévalo příjemné horko. Musela se kousnout do rtu. Jak mu ty bílé kalhoty obepínaly nohy..

,,Našel jste něco, milosti?" zeptala se šeptem a Sebastian se jako mrknutím oka ohlédnul. Snad ještě dříve, než se zeptala. Srdce mu poskočilo radostí a zazubil se.
,,Vás, milosti." oplatil Lauře, jakousi hru.
,,Ty kalhoty vás dělají neskutečně mužným, Sebastiane." pokračovala ve hře a větu pronesla tím nejsladším hlasem.
Sebastianovi ztuhnuk výraz na tváři. ,,Co prosím?" to, jak mu Laura vykala ho uvádělo do rozpaků.
,,Copak jste mi nerozuměl? Říkám, že ty vaše kalhoty mne uvádí do zákoutích těch nejhříšnějších myšlenek." teď Laura zrudla, protože to asi trochu přehnala. Upřeně ho pozorovala..
,,Do zákoutí č-čeho?" vykoktal Sebastian. Na víc se nezmohl. Co to dělá? Chce, abych snad zešílel?
Kouká na něj, a hlavu si při tom opírá o koňský hřbet. Jak je nádherná, myslí si.
Co to dělám, co to se mnou vůbec je? Tohle se mi ještě nestalo.. Jeho koktavá odpověď jí ale přivede na jiné myšlenky. Teď nad ním získala moc, o které předtím vůbec nevěděla, že má.
Stačí aby nahlas vyslovila svou touhu, a Sebastian je jako loutka.
Hora svalů se najednou podvolí a je úplně krotká.

,,Však jste mne slyšel." odpoví Laura a zvednutím zastaví koně. Sebastian jen stojí a sleduje ji s touhou v očích.
Laura se ladně posadí a bez pomoci sleze z koně dolů. Nohama dopadne na zem a otočí se na Sebastiana, který jí stále nepřetržitě pozoruje.
Krok, dva a natáhne k němu ruku. Chytne límec jeho košile a přitáhne ho k sobě.

On jen stojí a všechno v něm vře.
Do teďka to byl on, kdo určoval tempo a najednou tu před ním stojí ona..

On poslušně dělá přesně to, co ona chce. Udělá kroky směrem k ní a natáhne ruku k jejímu obličeji. Ona ho ale zastaví a za ruku ho táhne do hustého lesa. On teď nechce dělat nic jiného, než to, co ona chce. On touží po tom, být jí ovládán.
Jen Laura vkročí za roh skalní stěny, přitlačí k ní Sebastiana a než se stihne nadechnou, Laura ho políbí. Začne ho dychtivě líbat a dává do toho všechnu touhu, kterou má. Sebastiana strhne nával rozkoše a nahrává Lauřiným pohybům. Horlivé líbání ale Lauře nestačí a začne Sebastianovi svlékat košili. Odhodí ji do trávy a rukou osaháva jeho pevné, svalnaté tělo. Cítí každý pohyb a to, jak se on, podvoluje jí. Ten pocit jí ochromí a chce víc. Přestane ho líbat a při odtrhnutí od Sebastinových rtů, vidí zmatek, v jeho temně modrých očích.
Položí dlaně na jeho hrudník a pomalinku jede po trupu dolů. Dává si na čas, s moc dobře ví proč. Sebastian vykulí oči, když mu Laura začne rozepínat kalhoty. Jediný lus látky, který chce z něho doopravdy servat a zahodit pryč. Aby mohla vidět, co je pod ním.
Stáhne mu kalhoty ke kolenům a očima k němu vzhlédne. Je celý rudý nepříčetností. Laura se pak rukama zapřená o jeho třísla, zvedne z pokleku a dá mu jeden polibek, který Sebastian nechtěl ukončit. Pak znovu klekne a ten pocit který v Sebastianovi vyvolá ho donutí si zacpat rukou pusu. Nejraději by zařval na celý les ale Laura pokračovala v tom co dělá a nechce přestat. Sebastian k ní natahuje ruce ale Laura obě ruce vezme a přitiskne je ke skále. On tak zůstane naprosto bezmocný.
Jeho třísla se pohupují a on naráží do skály. Laura zrychluje a zrychluje a Sebastian začne vrčet a zaklánět hlavu. Najednou zpomalí a prudce odtrhne hlavu. Sebastian zařve, složí na kolena a posadí se na zem. Před očima má úplnou mlhu. Laura ho právě úplně odrovnala. Ona se ale jen zasměje a při naklonění k jeho uchu tuše zašeptá: ,,Má milostpán dost?" a odtáhne hlavu.

,,A- ano." zaklepe se mu hlas a stále se snaží zaostřit to co vidí. Laura se přestane smát. I přesto, že Sebastian sedí, otře si Laura rudý ret a nakloní k jeho klínu hlavu.
,, P-prosím, už ne." zlomí se mu hluboký hlas a Laura ho přeruší.
,,Ale ano." šeptne a pokračuje v tom. Drží Sebastianovy ruce, a všechny jeho silné svaly najednou nepracují. Jeho ruce se těm jejích vůbec nedokážou vzepřít a jemu se začnou třást kolena. Laura zrychluje a zrychluje a Sebastian začne křičet na celý les. ,, Prosím už ne!" vykřikne a pak přijde ten pocit.
Laura začne zpomalovat. Pomalinku přestává a vychutnává si ten pocit moci..
Naposledy jím zamne a pak pustí jeho ruku.
Na nic nečeká a začne ho znovu líbat. On dělá co může ale na nic mu nezbyly síly... Ona ho úplně zničila..
Laura se mu posadí na klín a opře se mu o hrudník..

Čeká, až se Sebastian probere ze zážitku, na který do konce života nezapomene...