Love is blind, but not deaf ~ Larry ✓

35.

"Tak to abych tě nebral do hluboké vody. A když tak se zahráš na koalu a pověsíš se na mě, aby sis neutopil," broukl jsem s úsměvem a poznamenal si sám pro sebe, ať na to dám pozor. Nechtěl jsem ho ohrozit, i když jsem si předem zjistil, jaké bazény tam mají. Mělo by to být okay.

"Moc rád se zahraju na koalu," zasmál jsem se a pohladil jeho ruku, která mi stiskla stehno. Důvěřoval jsem mu.
"Jen tak se mě nezbavíš," ušklíbl jsem se. Měl jsem opravdu velkou radost. Už abychom tam byli.

"Budeš moje koala," broukl jsem a palcem mu hladil nohu, očkem sledujíc navigaci, ať se nestratíme.
"A já se tě zbavit opravdu nechci broučku. To by mě ani nenapadlo," špitl jsem a konečně uviděl značku aquaparku.

Byl jsem opravdu rád, že jsme to oba cítili stejně a nechtěli se jeden od druhého odtrhnout. Jinak bych se asi utopil, to bylo jisté.
Zaposlouchal jsem se do zvuku motoru, který pomalu slábl, z čehož jsem usoudil, že se blížíme k cíli, až jsme nakonec opravdu zastavili.
"Už jsme tady?" zeptal jsem se s rukou na páse. Nerad bych otevřel dveře a vystoupil, kdyby jsme jenom stáli v nějaké koloně.

"Ano, červenko, počkej chviličku," řekl jsem rychle, abych mohl vzít jeho baťoh a šel jsem mu otevřít dveře.
"Můj pane," ušklíbl jsem se a otevřel mu dveře, aby mohl bezpečně vystoupit.
"Tady máš baťoh," připomněl jsem mu, když vylezl ven a já zamkl auto. Pomohl jsem mu si ho navléct a chytil ho za ruku.

Párkrát jsem se za tu dobu, co se s Harrym známé, přistihl, že mi ani tak moc nevadí, že se o mě tak stará. Někdy jsem dokonce sám hledal důvod, jak bych ho zaujal a on mi pak pomohl. Já vím, na začátku mi to hrozně vadilo, protože se vždycky všichni ke mě chovali jako k malému dítěti, ale při něm si to nějak začínám užívat.
Společně jsme se ruku v ruce vydali kupředu. Harry mě vedl přes parkoviště (jak jsem ze zvuků kolem pochopil) až k pokladně, kde zaplatil - i přes moje protesty - za nás za oba.

Byl jsem fascinován tím, jak si všímá všechno kolem sebe. Musel jsem dávat pozor i za něj, aby ho náhodou něco nepřejelo. Vešli sme dovnitř, zaplatil jsem nám na dnešek vstup, dal Louimu na zápěstí jeho čip na skříňku a následně mu s ním v šatně pomohl. Taky jsem mu pomohl najít kabínku jenom pro něj, aby se mohl v klidu převlíct.

Bylo trochu obtížné orientovat se v novém prostoru, ale někdy byl tenhle pocit bezmocnosti a dezorientace prostě nutný. I když jsem to naprosto nenáviděl.
Harry mě vedl celou dobu a celou dobu na mě dával pozor. Byl tak hodný!
"Harry? Jsi ještě tady?" špitl jsem z kabinky, kde jsem se zrovna převlékl do plavek.

"Jsem broučku, neboj," špitl jsem zpoza dveří kabinky, kde jsem se převlékal já.
"Už jsi převlečený?" zeptal jsem se a když zazněla kladná odpověď, pomohl jsem mu otevřít. Štěstí bylo, že tady měli kabínky pro deti, které se dali otevřít i zvenčí. Loui tam stál s ručníkem na hrudi a s výrazem tváře, který připomínal kotě.
"Tak pojď a dávej pozor, aby si neuklouzl."

Úlevou jsem si vydechl, když se ozval a pak jen kladně odpověděl na jeho otázku. Zaslechl jsem pak, jak mi otevírá dveře a já si jen víc natiskl ručník na svou hruď.
Ruku v ruce jsme pak šli dlouhou chodbou, kde jsme i párkrát zahnuli. Sám bych se tady asi nevyznal, ani kdybych viděl...
A pak jsme prošli jedněmi dveřmi a byli jsme venku. Jemný vánek se mi hrál s vlásky a všude se ozývaly hlasy a smích. Nešlo se neusmát, zatímco mě Harry opět někam vedl.

Pomaloučku jsem Louiho vedl chodbami a dával pozor, aby neuklouzl. Položil jsem naši tašku s jídlem a ručníky na dvě lehátka kousek od bazénu.
"Pojď, Lou," broukl jsem opatrně a vedl jej do bazénu, ve kterém byly různé trysky a mnoho jiného. Takový relax na začátek... no hlavně jsem musel vymyslet něco, aby se Loui ve vodě tak nebál.

Pořád s úsměvem jsem šel vedle Harryho, skoro jako poslušný pejsek. Ale jinak bych se tu asi ztratil, co si budeme... Najednou jsem se ale ocitl ve vodě a malinko zmateně a dezorientovaně jsem vrtěl hlavou, jako kdybych mohl očima prozkoumat okolí. I když to vůbec nešlo.
"Voda je teplá," konstatoval jsem zmateně no s úsměvem, když jsem byl již po pás ve vodě.

"Do studené bych tě nevzal," zasmál jsem se a za obě ruky ho pomaloučku vedl k sedadlám ve vodě. Musel jsem na něj pomaloučku, viděl jsem jak polekaně reaguje na vodu jako takovou, takže sednout si a jenom relaxovat mohl být dobrý nápad.
"Jsem při tobě, tady si sedni."

Harry pomalu vzal mou ručku a navedl ji k... Sedadlu? Ve vodě?! Trochu překvapeně jsem si sedl a Harry se usadil hned vedle mě. Kolem nás vířila voda z divných otvorů.
"Co to je?" řekl jsem, když jsem ten proud zkoumal. Musel jsem působit dost k smíchu, když jsem se ptal na něco, co je určitě běžné a směšné a měl bych to znát.

Pořád mě fascinovalo, jak všechno zkoumá rukama a snažil se pochopit, jak to kolem něj asi vypadá.
"To jsou trysky, broučku. Opři se o to, je to skvělé na záda," doporučil jsem mu a opatrně mu ukázal jak se má opřít, aby ho to masírovalo.

Harry mě trošku posunul a poupravil, aby mi ty trysky vířily vodu na zadá. Maličko jsem vytřeštil oči a široce se usmál.
"Je to vážně příjemné," řekl jsem pořád s úsměvem a stiskl Harryho ruku v té své. "Velice příjemné. Relaxující."

"Jsem rád, že jsi spokojený," broukl jsem a sám se posadil tak, aby mě masíroval proud. Když jsem běhal očima po bazénu, překvapeně jsem se zastavil na malé skupince kluků, která nás pozorovala. Jenom jsem pod vodou chytl Louiho za ruku a pohladil jej. Možná jsem chctěl víc uklinit sebe než jeho, no raději jsem se už nekoukal jejich směrem.

S úsměvem jsem tam seděl, držel Harryho za ruku a užíval si ten klid a pohodu.
"Nechápu, jak jsem mohl bez tohohle někdy být. Je to skvělé!" usmál jsem se široce a druhou volnou rukou jsem nahmatal trisku. Trochu to šimralo na dlani.
"Dá se to koupit i domů?" zajímal jsem se. Asi jsem musel vypadat jako blázen, ale mě se to líbilo. "Ehm, Harry? A naučíš mě i trochu plavat?"

"Jako dá se to koupit i domů, říka se tomu vířivka," vysvětlil jsem mu hned a pozoroval, jak to zkoumá prsty.
"Jasně, pojďme na to. Ale půjdeme kousek dál od sedadel," špitl jsem mu do ouška a jemně jej odtáhl do části bazénu, kde se může plavat a tam jsem Loiho opatrně položil na vodu.
"Tak a teď opatrně hýbej rukama a pohneš se."

"Páni, je to opravdu zajímavé," zasmál jsem se ještě, než jsem se s Harryho pomocí přemístil o kousek dál. Harry mi moc pomáhal a držel mě, abych se náhodou nepotopil.
"Jde to těžce," zafučel jsem po chvíli, kdy mě už jen místy přidržoval a já nohama i rukama zabíral sám.
"Dělám to dobře? Mám pocit, jako bych se vůbec nehnul z místa," řekl jsem smutně a na chvíli se všemi pohyby přestal. Bylo frustrující nevidět, zda se v té vodě hýbu nebo ne.

"Neboj, hýbeš se," zasmál jsem se a opatrně mu pomohl od kraje, aby mohl plavat. No když nespokojeně zafučel, sebral jsem ho k sobě a objal ho. Nechtěl jsem, aby náhodou dostal křeč. To by se řešilo opravdu špatně.
"Výborně, broučku," pípl jsem a políbil ho na čelo. Moje šikovná červenka.

Na chvíli jsem znejistěl, když jsem byl dál od kraje. Bál jsem se, že mě každou chvíli Harry pustí a já se potopím. Věřil jsem mu, ale v ten moment se mi zdálo, že i jeho ruce se ode mě vzdalují...
"Děkuji," pípl jsem. Zahřálo mě u srdíčka, že jsem jej potěšil.
"Je to supr, ale asi mi na chvíli stačilo," zasmál jsem se. Nechtěl jsem nahlas říct, že jsem z toho utahaný, no bylo to náročné. Byl jsem opravdu rád, že mi asistoval, jinak bych to nezvládl.
"Máme něco k pití?" zajímal jsem se.

"Počkej chvilku tady, skočím ti pro vodu. Jenom mi dej chviličku," pípl jsem a dovedl ho k okraji, aby se mohl chytit a já mohl vyběhnout k našim lehátkům, kde jsme měli i tašku s pitím. Zkontroloval jsem jěště telefon a pak letěl zas za Louim, no když jsem k němu přišel, byli při něm dva kluci, kteří mu něco říkali.