Love is blind, but not deaf ~ Larry ✓

13.

Blue644: Zaujal si mě už dávno, přiznávám. Moc si mě zaujal. Sbíral jsem hodně odvahy na to, abych ti vůbec napsal.

H.Styles_: Už jenom nabrat odvahu, aby jsme se někdy sešli. Můžeme jít na kávu... nebo dortík?

Blue644: Jednou snad naberu i takovou odvahu. Ale rád půjdu.

H.Styles_: Vezmu tě do mé oblíbené kavárny, okay? Dáme si horkou čokoládu a dortík.

Blue644: To zní úžasně! Takhle tu odvahu naberu rychle (smích).

H.Styles_: Tak snad jo, rád bych tě poznal i v normálním životě.

Blue644: Jednou ano. A nebude to asi ani tak dlouho.

H.Styles_: Opravdu?? <3

H.Styles: A kdy??

Blue644: Ano. Přemýšlel jsem a asi to jen zbytečně prodlužuju. Nebude to sice zítra, ani pozítří. Ale rozhodně to nebude až příští rok. Bude to dřív. Možná měsíc, nevím.

H.Styles_: Opravdu??? Bože, já se těším!

Blue644: To jsem opravdu rád.

H.Styles_: Juuu! A kde se potkáme?

Blue644: To ještě přesně nevím. Možná v parku? Je tam hezky. Nebo jednou za tebou přijdu ve škole a prostě řeknu: "Ahoj, jsem Blue".

H.Styles_: Budu čekat, Blue, budu jenom čekat.

Blue644: Co myslíš, kde bychom se měli potkat?

H.Styles_: Škola bude supr. A pak půjdeme na kávu.

Blue644: Zní to skvěle. Jsem pro. Když naberu odvahu na tohle, přijdu za tebou po poslední hodině, někdy...

H.Styles_: Beru, Blue, budu čekat.

Blue644: Děkuju, že jsi tak trpělivý a chápavý.

H.Styles_: Tak víš, jěště asi s nikým jsem si nepsal tak dlouho jak s tebou. Bude to asi proto.

Blue644: Já si takhle nepsal ještě s nikým.

H.Styles_: Jsem tvůj první?

Blue644: První kamarád na psaní? Ano.

H.Styles_: Jsi zábavný, Blue, bavíš mě.

Blue644: Teď nevím... Co je ti směšné?

H.Styles_: Zeptej se potom kamaráda, já jenom tak vtipkuju.

Blue644: Sakra, ten tu bude každou chvíli!

Blue644: Na co se ho mám zeptat?

H. Styles_: Jenom mu ukaž naše zprávy, možná on pochopí.

Blue644: Harryyyyy. Ale já to chci vědět od tebe!

H.Styles_: Tak to máš smůlu, Blue.

Blue644: Ale notaaaaaaaaaak.

H.Styles_: Smůla, zeptej se jeho.

Blu644: Jsi zlý!

Rychle jsem odepsal a už se raději odebral dolů čekat na Nialla. Měl by tady být každou chvíli.

H.Styles_: Já vím, Blue, já vím!

Netrvalo dlouho a domem se ozval zvonek. Ani jsem pořádně neotevřel dveře, už se mi do objetí vrhnul ten blázen.
"Ahoj Nialle," zasmál jsem se a objal ho taky.
"Louisi, nemohl jsem se dočkat!" vypískl.
"Pojď dál," nabídl jsem mu a on hned vešel.
"Máte to tady hezké." Určitě se usmíval a všechno si tady prohlížel.
"Pojď, ukážu ti pokoj."