Love is blind, but not deaf ~ Larry ✓

14.

"No, že si všiml," zamručel Niall a cítil jsem, jak se svalil na postel, dokonce si u toho i nahlas povzdechl. Já jenom polkl. Nechci mu lhát, ale pravdu mu říct ještě taky nemůžu.

Blue644: Jo, znám ho. Moc se spolu nebavíme. Jo, je to trochu divný, asi se snaží zapadnout, ale tenhle pouliční styl mu moc nesedí.

H.Styles_: Já nevím, minule jsem ho zachránil od masakru, ale tak vypadal tak... nevím... že mu to je jedno? Možná kvůli tomu, že má pořád ty brýle. Nevím, co si o něm mám myslet. Sice se vláčí s Horanem, ale nechci ho házet do stejného pytle.

Blue644: Jo, to bylo od tebe hezké, když si mu pomohl. A je pěkné i to, že ho nechceš odsuzovat. Jsi dobrý člověk Harry <3

H.Styles_: Jenom díky tobě, Blue. Chci, aby jsi se za mě nemusel stydět, to znamená, že nesmím být hajzl <3 Jinak, když za mnou přijdeš, půjdeme teda na koláč, nebo skončíme na pizzu?

Blue644: Nestydím se za tebe, změnil ses k lepšímu <3 Hmmm, dobrá otázka. Asi to nechám na tobě. Povedeš mě. Budu tě slepě následovat.

Kdyby jen věděl, jak krutá je to pravda...

H.Styles_: Kvůli tobě jsem se změnil. A když teda slepě, tak můžeme jít i na koláč i na pizzu, hah. Ale ne, půjdeme na pizzu! Znám tu nejlepší pizzerii ve městě a hlavně je to tam opravdu hezké. Snad se ti tam bude líbit.

Blue644: Dobře, kapitáne! Půjdeme na pizzu. A když budu s tebou, tak se mi tam určitě líbit bude <3

H.Styles_: No to je vlastně nakonec jedno, věnuj se kamarádovi, aby se nenudil. My pokecáme večer.

Blue644: Dobře zlato, tak večer <3

Odložil jsem mobil stranou a sedl si blíž k Niallovi. Rukama jsem nahmatal notebook a vzal si ho na kolena.
"Tak, co si pustíme teď?" zeptal jsem se, na tváři mi panoval úsměv.
"Louisi," prolomil ticho Niall.
"Ano?"
"Jsi si vůbec vědom, cos mu to poslal za zprávu?" Náhle jsem zapřemýšlel a málem jsem omdlel.
"Sakra!" vyjekl jsem. Zlato... Napsal jsem mu zlato!
"N-nuž co, stejně bych mu to asi jednou poslal nebo řekl," řekl jsem nakonec.

H.Styles_: Zlato? Hmm, já radši stříbro, ale jak řekneš. Tak večer :D

On mi opravdu napsal zlato? Je vipný. Nečekal jsem, že to půjde až tak rychle, ale tak výjimka potvrdzuje pravidlo. Sám jsem si raději sešel dolů do kuchyně pro jídlo a následně zasedl za klavír. Měl jsem chuť hrát.

Blue644: Jo no, to mi vyklouzlo, ale nelituji a ani to nechci vzít zpátky. Stejně by to jeden z nás pak někdy napsal nebo řekl, ne? Proč radši stříbro?

Pak už jsem mu nic neposlal. Oba jsme plánovali se k mobilu vrátit až večer.
Za tu dobu jsme si s Niallem pustili ještě dva filmy, ramantický a komedii. Pak jsme si povídali vtipné historky z dětství, bylo to vážně prima.

Musel jsem přemýšlet, co mu odepsat... nebo jestli vůbec. Zvažoval jsem obě možnosti, ale raději jsem zůstal potichu a začal skládat. Hrál jsem pro radost, jenom tak, ani nevím sám jak se mi podařilo poskládat píseň. Venku už byla tma, když jsem vstal od klavíru. Pořád jsem koukal na těch pár řádků.

Ani jsem nevěděl jak, bylo už dost hodin. Mamka nám přišla popřát dobrou noc, chystala se už do postele. Uznali jsme tedy za vhodné, že bychom šli spát i my.
Niall si ustlal na zemi, kde měl matraci, peřinu a polštář. Já se vrhl na odeslání zprávy Harrymu.

Blue644: Spíš? Nevzbudil jsem tě? Copak si za tu dobu dělal? A proč radši stříbro? Pořád si mi neodpověděl...

H.Styles_: Já, no... Přemýšlel jsem. Potřeboval jsem chvilku na rozmyšlenou. Já jenom, jsi si jistý tím, co říkáš?