Love is blind, but not deaf ~ Larry ✓

6.

H.Styles_: Jsi asi první... Všichni vidí jenom to pozlátko nahoře, ale nikdo to, že jsem od šesti víc seděl za klavírem a houslemi, než byl venku s kamarády a hrál si. A je zlé chtít za to aspoň trochu chvály? A pochopení hudby? Chci hrát pro lidi, proto se snažím. Vím, nejsem bezchybný, ale kdo je?

Ten kluk na mě měl opravdu divný vliv! A to jsem ho ani neznal.

Niall po automatickém přečtení zprávy přestal hrát. Slyšel jsem kroky a pak jsem sebou trhl, když jsem cítil, jak se zády opřel o mé nohy, které mi vedly dolů ze židle jak jsem tam tak seděl. Ale byl zticha, nic neříkal.

Blue644: Vždy se všichni dívají pouze na zevnějšek a dovnitř ne. Vždy tě jen kritizují, protože jsi pro buď něco víc nebo míň. Jak já bych chtěl být takový, jací jsou ostatní. Nebylo by mi pak špatně ze sebe sama.

Tohle mě mrzelo. Jak se může takhle inteligentní a milý kluk cítit takhle?

H.Styles_: Blue notak, určitě jsi úžasný kluk, už jen kvůli tomu, že mě chápeš. Jsi opravdu asi první, co mě chápe a ikdyž mně znáš ze školy. nemyslíš si, že jsem jenom nafrněný idiot a za to ti děkuji.

Na tu zprávu jsem se usmíval. Chtěl jsem mu to říct, byla to maličkost za to, že mi vytvářel úsměv na tváři.

Niall mě objal kolem ramen. Z očí už mi tekly slzy.
"Louisi, notak, nebreč," snažil se mě utišit.
"Nialle, já tak moc chci být normální," šeptl jsem.

Blue644: To bych si o tobě nedokázal myslet Harry. Nevím proč, ale vidím v tobě víc, než jen frajírka. Chtěl bych zapadnout do tohohle světa, nevyčuhovat z davu.

H.Styles_: Určitě nevyčuhuješ. Každého, kdo vyčuhuje znám, znáš například Alexis? Chodí do třeťáku a má snád ty nejdelší vlasy na světě, je to zajímavé. A jestli vyčuhuješ, určitě taky takovým speciálním způsobem. Hlavu nahoru, mysli na hudbu. Hudba je cesta.

Psal jsem mu upřímně, aspoň jemu a aspoň jsem si myslel, že on píše upřímně mně. Jestli ne, zjistím to později.

Blue644: Promiň, tu neznám. Moc lidí tady neznám. Má je opravdu tak dlouhé? To si neumím ani představit. A zatím tady nevyčuhuju, ale až se moje tajemství provalí, každý mě tu bude znát a bojím se nejhoršího. Ale děkuji za povzbuzení. Miluju hudbu, ta vždy dokáže uklidnit.

H.Styles_: Tak vidíš, ale co ty víš co je lepší... když tě skoro nikdo nezná, ikdyž máš tajemství, nebo když máš tajemství, ale všichni tě nenávidí, protože tě všichni vidí jenom jako toho umělého nafrněného týpka? Myslím si, že to bude nastejno.

Chtěl jsem už jít domů, ale myšlenka na to, že si s ním přestanu psát mě ubíjela. A tak jsem jen tak seděl na koberci a koukal.

Blue644: Nejhorší je, když tě všichni nenávidí, smějí se ti a pokřikují na tebe jen proto, že jsi jiný, přitom ty za to nemůžeš. Tehdy si jen rád, když se vrátíš ze školy domů v pořádku, i když si někdy přeješ umřít.

"Louisi," šeptl Niall a přitáhl si mě do objetí.
"Slib mi, že nikomu neřekneš, že jsem slepý. Já už nechci zažít šikanu," fňukl jsem do jeho trika.

Tohle mě zabolelo. Co se mohlo stát tomu klukovi, aby se cítil takhle? Ten pocit mi byl až příliš blízký, jěště ze základky. Tehdy to se mnou vypadalo bledě a přemýšlel jsem podobně.

H.Styles_: Blue, prosím, nemluv takhle. Jestli tě rozesmutnili mé zprávy, mrzí mě to. Co myslet na něco jiného, na něco hezčího? Například... jaké je tvé nejoblíbenejší zvíře?