„Samo?" Zeptal se jedné klidné noci Matyáš, když ležel v posteli na zádech a koukal do stropu. Samo, který vedle něj ležel na boku a zády k němu, se zrovna snažil usnout. Marně. „Samko spíš?"
„Nie, rozmýšľam nad tým ako ťa zabijem," odpověděl mu celkem naštvaně Samo a povzdechl si. „Prečo?"
„Mám takovou otázku."
„Teraz?"
„Jo. Myslíš, že když půjdu na zahradu, vezmu si lopatu a začnu kopat, že se dokopu k bedrocku?"
Samo chvíli mlčel, nevěřil totiž, že slyšel to co slyšel. Otočil se na druhý bok aby na Matyáše viděl a řekl: „Preč- ako ťa- robíš si zo mňa srandu Matyáš? Choď spať!"
„Ale já to potřebuju vědět. Je to důležitý."
„Uh, dobre. Nedokopal, lebo by si skôr umrel, si totiž idiot. A teraz ma nechaj sa vyspať," řekl Samo, otočil se zpátky a dal si polštář přes hlavu.
Matyáš se lehce zamračil a vstal. „Uvidíme."
„Kam si myslíš že ideš?"
„Jdu se dokopat k bedrocku," poskočil si Matyáš a oblékl si svou oblíbenou mikinu.
Samo si sednul a hodil po Matyášovi první věc co mu přišla do ruky. Byl to polštář a slušně s ním svého retardovaného přítele sejmul. Tak, že neudržel rovnováhu, spadl a shodil vázu. Udělal příšerný rámus a za chvíli se k nim přiřítil Dominik.
„Co to tady děláte?" zajímal se.
Matyáš se pracně zvedl opírajíc se o všelijaký nábytek kolem. „Chci se dokopat k bedrocku."
Dominik se zasmál. „To už jsem zkoušel."
„No a jak to dopadlo?"
„Vím, že jsem skončil v nemocnici, jinak si z toho nic moc nepamatuju."
∆∆∆∆
Vrátím je, protože nostalgie. A potřebuju něco zkusit ^^
ČTEŠ
Večerní konverzace Sama a Matyáše (Moonattem oneshots)
FanfictionKrátké jednodílovky na odreagování a zahnání nudy :DD Díky tomuto příběhu se autor rozepsal, ale styl psaní- au au <33 Už to bude tři roky co jsem ho začala...možná je