Totálně

286 30 32
                                    

Domino s Vitou se podle jejich plánu vydali k Samovi a Mattymu do ložnice, aby mohli prošmejdit, co všechno tam skladují. Něco jako takoví ti vlezlí soutěžící Prostřena co kontrolují, jestli nemá hostitel prach na poličce nebo mrtvolu pod postelí. A když už jsme u toho prachu a mrtvol, mám takový pocit že pod postelí autorova bratra někdo umřel, protože tam je prachu víc, jak písku na poušti. No nic!

„Tak to je jinačí binec,” okomentoval pocity z ložnice Vitaa když vešel do dveří.

Domino měl ruce v bok a rozhlížel se kolem.
„Ale postel mají ustlanou hezky. Každej má holt svoje priority no.”

Vitaa nad tou poslední větou vyprskl smíchy. „Ty seš fakt dement.”

„No co!” řekl Domino s úsměvem, přešel k nočnímu stolku a ukázal na šuplík. „O co, že vím, co tam je. O co!”

„Tuším, co si myslíš. No tak otvírej, schválně jestli máš pravdu.”

Dominik šuplík poslušně otevřel a vyndal jakési klíčky. „Vole, to jsou Samovy klíče od auta. To jsem tady teda nečekal.”

Vitaa se najednou zamračil a k Dominikovi přešel. „A co tu dělaj když kluci jeli autem?”

„To je pravda vlastně. Tak třeba jeli Mattyho autem.”

„To ne. Vždyť s ním teď nějak nemůže jezdit. Tam má nějakou vadu nebo co.” (Mattyho a Samův plán má taky vadu :D)

„Hm,” zamručel Dominik. „Že by jeli vlakem?”

„Těžko,” zavrhl Vitaa. „Tady něco nehraje. Tady sakra něco nehraje,” řekl zamýšleně a chodil po pokoji do kolečka. Pak ho to přestalo bavit a sedl si vedle Domina na postel.

„To teda ne. Myslíš že by nám lhali?”
Dominik se Vitovi podíval do očí a ani nemrkal.

Vitaa by lhal kdyby řekl, že to s ním nic nedělá. „No- možný to je. Navíc se zrovna k nám chovají... zvláštně? Nebo jak to říc-”

„To proto že nás sHiPuJoU,” přerušil ho Dominik a pousmál se. „Idioti.”

„Totální idioti. Kdyby neřešili takový somariny. To shipování je sračka ... že jo?”

Dominik přikývl. „Totální sračka.........nebo možná-”

„Co?” Vitaa úplně nevěděl, co má dělat, ale rozhodně nechtěl vycouvat z nynější situace. Chtěl vědět, co se stane.

„M-můžu něco zkusit?” zeptal se Dominik nervózně.

Vitaa ho nechal. „Posluž si,” řekl pomalu a neustále se mu díval do očí.

Dominik chvíli váhal, ale pak se k Vitovi přiblížil jako by ho chtěl políbit.
Má to udělat? Přece jenom, je to jeden z jeho nejlepších přátel. Co když tím všechno pokazí a bude to mezi nimi tak divné, že se přestanou bavit? Tohle Dominik přece nechtěl.

Jeho přemýšlení mu překazil Vitaa, který nemohl snést tu mezeru mezi nimi, a tak jí přerušil. Dominův tok myšlenek se přerušil a on se nechal vést svým srdcem, a tím skvělým pocitem, který v sobě právě měl.
Moc dlouho jim to ale nevydrželo, protože se zezdola ozvala obrovská rána. Jako by se tříštlo sklo nebo něco takového.

Sklo se opravdu tříštilo. Bylo to okno v koupelně, a rozbil ho Matyáš. Ani se neptejte jak to dokázal, prostě jde o Mattyho no.

Vitaa se odrthl a podíval se směrem ke dveřím. Pak švihnul pohledem po Dominikovi. „Dořešíme to pak Okay?” řekl ještě a vydal se dolů.

Dominik zůstal sedět na posteli jako opařený a pravým ukazováčkem se dotkl svých rtů.
„Totálně....”

Večerní konverzace Sama a Matyáše (Moonattem oneshots)Where stories live. Discover now