Večerní konverzace Sama a Matyáše (Moonattem oneshots)

WiFina

Domino usedl ke kuchyňskému stolu a vytáhl z kapsy svůj telefon. Chtěl se googlu zeptat jestli se dá kanál vypáčit vidličkou, jenomže se mu na obrazovce objevil ten nepříjemný nápis:

Nejste připojeni k internetu

Až teď mu došlo že nemá heslo od Matyášovy WiFi, takže se od stolu zase hezky zvedl a doběhl k Matyášovi do pokoje.
„Mattyy?” zeptal se opatrně při otevírání dveří do jeho studia, něco jako dítě které potřebuje kapesné od mamky.

„No co je?” zabručel Matyáš jako odpověď a dál se věnoval své obrazovce počítače.

„Co je Wifina?”

„Cože?”

„No heslo od vaší WiFi. Potřebuju se připojit.”

„A proč?” Matyáš pozvedl obočí a přimhouřil oči.

„No nevím, prostě jí potřebuju,” pokrčil Dominik rameny.

„A na co?”

„Vole jseš snad moje máma abys mě takhle vyzvídal? Prostě je asi fajn mít wifinu!”

Matyáš se zvedl ze židle a rezignovaně pozvedl ruce.
„Dobře, dobře, dobře. Dej mi telefon.”

Dominik se na něj nedůvěřivě podíval, svůj telefon pořádně sevřel v dlaních a udělal krok zpět.
„Co? Proč?”

„Všechna zařízení musí být prošetřena než se na naši WiFi připojí. Rozkaz zeshora.” Matyáš se ušklíbl a dlaní se opřel o svůj stůl.

Dominik oproti němu protočil panenkami.
„V tom má prsty Samo co?”

„Měl bych nemístnou poznámku, ale nechci tě pohoršit. No nic- cože jsi to chtěl? Jo, heslo. Naval mobil, nebo nic nebude.”

„To si na to radši přijdu sám,” zabručel si pod vousy Dominik a klikl na nastavení.
„Proč máte tak retardovanej název sakra?”

Prestantemihadzatkamenedookendofrasa

Matyáš se uchechtl.
„To je na dlouho, kamaráde, to je na dlouho.

„Tohle bude taky na dlouho. Proč mi to prostě neřekneš?!”

„Fajn,” vydechl Matyáš. „Když nechceš abych provedl inspekci, je tu ještě jedna cesta.”

„Mluv!” vyštěkl Dominik hlasitě. Už tu WiFi už vážně potřeboval, jak by se bez ní dozvědět jak vypáčit kanál, že.

„Otestuju si tvojí inteligenci. Všichni připojení na naší WiFi musí mít IQ přes sto.”

„V tom případě nechápu proč jí vy dva používáte.”

„Hubu drž. Jsi připraven na otázku?”

„Joo,” zahučel Dominik otráveně.

Matyáš Dominikovi zamával před očima a spustil:

„Co jsou dvě věci, který nemůžeš jíst k snídani?”

„Mmmmm, čokoládu a maliny,” odpověděl Dominik téměř bezmyšlenkovitě.

„Špatně! Je to oběd a večeře. Hah.”

„Tsss to jsem věděl. Dáš mi teď to heslo?”

„Ne.”

„Ugh! Okay, co tohle. Já ti dám hádanku, a když jí neuhodneš, dostanu WiFi.”

„Fajn,” přimhouřil oči Matyáš a zkřížil ruce.
„Per to do mě.”

„Co je vrchol bezdomovectví?”

„Dejzre wa ta fak, co to je za otázku? Nemám páru.”

„Když si koupíš vlastní most. Hah! Prohráls. A víš co to znamená? Naval heslo zmrde.”

„Fajn!” vykřikl Matyáš.
„Dojdu pro něj.”

Dominik si zlounsky promnul ruce. Když mu Matyáš podal papírek s heslem, div ho neroztrhl jak byl natěšený, dobrá nálada ho však brzy přešla, když nahlas přečetl, co se tam píše.

„Never gonna give you u- já tě zabiju Matyáši!”

∆∆∆∆

You just got rickrolled :D