Nachlazení

360 27 4
                                    

Pršelo. Nebo jinak. Lilo jako z konve, venku už byla tma a Samo už si začínal dělat starost, kde Matyáš vězí. Přece jen, šel do večerky, která byla jen kousek od jejich domu. Samo už mu chtěl volat, když v tom se ve dveřích, doprovázena zahřměním, objevila jakási vysoká postava, ze které kapalo vody víc jak z nějakého vodníka. Ano, přesně tak, byl to Matyáš, zmrzlý a zmoklý na kost. Hned ve dveřích ze sebe shodil většinu oblečení a otřepal se jako pes.

„Kurvafix,” zanadával.

Samo neváhal a doběhl pro osušku, kterou po Matyášovi následně hodil. „Ja som ti povedal nech si zoberieš dáždnik, ale ty nie, veď je to predsa blízko,“ mudrcoval když mu začal sušit vlasy.

„Hmm,” zabručel Matyáš, pevně Sama objal a políbil ho na krku. „Měl jsi pravdu.“

„To ja mám stále,“ usmál se Samo a pohladil Matyáše po holých zádech. „Choď si niečo obliecť než sa prechladneš.” Sotva tohle dořekl, uslyšel kýchnutí.

„Pozdě.”

∆∆∆∆

„Sami, já umřu,“ zanaříkal Matyáš s ucpaným nosem. Ležel v posteli pod vrstvou dek a peřin a měl pocit že za chvíli opravdu skape.

„Ale nezomrieš,” odpověděl mu Samo klidně a podal mu hrnek teplého čaje. „Napij sa, budeš sa cítiť lepšie.”

Matyáš si od Sama hrnek vzal (kupodivu ho sám udržel) a trochu se napil. Jenomže si spálil jazyk a začal prskat všude kolem.
„Vždyť je to vařící!” vyjekl a schoval se pod jednu z peřin.

Samo si povzdechl.
„A čo si čakal? Nebudem ti predsa dávať studený čaj.”

Matyáš neodpověděl a dál se skrýval ve svém nynějším úkrytu. Bylo mu tam fajn, až na to, že tam skoro nemohl dýchat.

Samo ze sebe vydal další povzdech. Potom vyšplhal k Matyášovi na postel, opřel se zády o zeď a pro pohodlí si dal ještě pod hlavu polštář.
„Matty vyliez. Prosím, nebudem ti dávať ďalší horúci čaj alebo niečo podobné.”

Matyáš vykoukl hlavou z pod peřiny a lehce se mračil.

Samo se na něj roztomile usmál a poplácal na volné místo mezi jeho nohami. „No poď, teraz je moje kolo. Dlho som nebol veľká lyžička.”
Nemusel Matyáše víc přemlouvat. Matty vzal svojí peřinu a zády si lehl na místo, na které Samo ukazoval. Hlavu měl na jeho hrudníku a spokojeně bručel.

Samo se znovu usmál, podrbal ho ve vlasech a dal mu pusu na čelo. „A teraz choď spať. Bude to to najlepšie čo teraz môžeš urobiť.”

Večerní konverzace Sama a Matyáše (Moonattem oneshots)Where stories live. Discover now