Bez dechu

179 19 9
                                    

Samo sebou znaveně hodil na postel a zhluboka oddychoval. Sotva popadl dech.
„Neviem prečo si- bol taký skeptický. Bolo to úžasné,” vydal se sebe sípavě.

„No tak to teda nebylo- ani náhodou,” odpověděl mu Matyáš skoro z posledních sil když si lehl vedle něj.
„Dejchat nebudu ještě týden. Jsi mi dlužnej vzduch hajzle.”

Sama tohle rozesmálo.
„Tak si mal dýchať idiot. Pravidelne zhluboka oddychovať ako ja.”

„Stejně by mi to nepomohlo. Však se na sebe podívej. Máš jazyk až na zemi.”

„Lebo som vyšiel zo cviku. Si zvyknem, keď to zajtra zopakujeme. A ty tiež.”

„Na to zapomeň!” zahulákal Matyáš a popadl nejbližší polštář co měl, aby s ním mohl Sama praštit. Ten se vyhnul, ale díky svému úhybu stranou skončil na podlaze.

Matyáš se mu začal smát, ale zapomněl že je bez dechu, takže toho hned začal litovat.
„Ne já tě fakt vykuchám.”

„To by na teba bolo moc náročné keď na teba tak pozerám.”

„Drž hubu, prostě počítej s tím že s tebou už nikdy běhat nepůjdu!”

∆∆∆∆

Shortie :D

Ale nič ma nenapadalo xD

Btw, pokud jste viděli squid game a chtěli byste si o tom něco přečíst, tak mám na svém profilu nový příběh.
Udělalo by mi radost kdybyste se tam stavili, pokud jste tak už neučinili ^^

Večerní konverzace Sama a Matyáše (Moonattem oneshots)Kde žijí příběhy. Začni objevovat