Postřelený

5.3K 167 4
                                    

Harry pov

"Říkal jsem, že ty zbraně tady už chci mít. Času jste měli už dost!" končil jsem hovor. Oni si ze mě snad dělají prdel. Už tady mám mít dva měsíce nové zbraně, ale ti čuráci to zase posrali. Pokud to vážně neudělám sám tak se nic nestane. Jako vždycky.

"Za deset minut v garáži. Jedeme do přístavu! Ze mě si prdel dělat nebudou!" zařval jsem na kluky a bral schody po dvou, abych se co nejrychleji dostal nahoru do patra.

Třískl jsem dveřmi od pokoje bez uvědomění že Bella ještě spí. No teď už vlastně nespí. "Promiň, nechtěl jsem tě vzbudit. Spinkej dál jen si vezmu věci a vypadnu" chtěl jsem se převléct v šatně. Už jsem měl dole triko, když se mi její jemné ruce ocitly na pažích. Během chvilky jsem měl ve svém zorném poli její rozespalý obličej.

"Co se děje Harry?" začínalo se mi líbit jak se ke mně chová. Je ke mě ohleduplná a chápavá. Ani od vlastní matky jsem neměl takovou něhu jako od ní.

"Nic, jen si musíme něco vyřídit s lidmi, co nám převážely zbraně. Nedělej si starosti zlato. Ale musím rychle, ještě nemám naplnené ani zásobníky" chytila mě za ramena aby mě mohla políbit. Možná chvilku času na tohle mám. Pomalu se odtahovala,  zatím co já ji stihl dát ještě malou pusu na rty. Jen se na mě usmívala a odešla. Neřešil jsem už nic a rychle se jen oblékl do černého oblečení.

Rychlím krokem jsem přešel do pokoje, kde ke mě hned šla Bella. "Dávej na sebe pozor" políbila mě a do ruky mi vtlačila mou zbraň a zásobníky, které byly plné nábojů.

"Díky baby. Vrátíme se snad co nejdřív. Bavte se s holkama dobře" poslední polibek na cestu a mohl jsem jít za svými povinnostmi.

..............................................

Isabell pov 

"Byl to super den holky, ale my už půjdeme" Daniell s Eleanor se s námi začali loučit, když se hlavní dveře rychle otevřeli a dovnitř vběhl Liam s Niallem. To nejhorší na světě, co jsem mohla vidět teď byl Harry, kterého nesli. Krvavý flek kousek pod srdcem se zvětšoval.

"Isabell, postřelili ho. Musíš mu pomoct"Zayn mě chytil chrlil na mě všechny možné okolnosti, co se staly.

"Ne, ne, ne! Musí do nemocnice! Já to sama nezvládnu a nemám tu na to věci!" kluci ho položili na ostrůvek uprostřed kuchyně.

"Do nemocnice nemůže. Máš tady Jess, zvládnete to. Nějaké náčiní tady máme ještě po starém doktorovi, co u nás pracoval. Louisi dones to!" za chvíli tady byl Louis s taškou plnou lékařských pomůcek.

"Fajn, fajn. Běžte všichni pryč! Jess ty tady zůstaň" šla jsem k Harrymu. Pořád byl při vědomí, což bylo dobře.

"Harry, musíš do nemocnice. Tam ti pomůžou" stiskla jsem mu ruku.

"Ne, musíš to ze mě vyndat ty. Ty to zvládneš lásko, miluju tě" stisk mi oplatil.

"Páni" vydechla Jess. Ona byla první kdo to slyšel, že mi Harry něco takového řekl.

"Dobře. Jen vydrž. Jess, píchni mu morfium" rychle jsem si umyla ruce a nasadila rukavice. Triko co měl teď vyhrnuté nahoru jsem mu rozstříhala. I když bylo černé, krev na něm šla vidět lehce.

"Rána naštěstí minula o dost srdce. Jess, potřebuju pinzetu a tamponky. Silně to krvácí. Musíme odsát krev, jinak neuvidím vůbec, kde ta kulka je" 

"Tady máš tamponky, ale nemají tady nic čím by šla zacelit ta rána zevnitř" 

"Počkat! Kdysi na té přednášce. Jak nám povídali o starých ošetřovacích metodách. Přeci říkal, že kdysi se musely rány vypalovat aby prestali tak krvácet" Jess z šuplíku vytáhla zapalovač.

"Vážně nic nebudu cítit? " jeho oslabený hlásek se potichu ozval.

"Už by si to cítit neměl. Maximálně malé  štípnutí" jen kývl a radši zavřel oči.

"Jess, nemůžeš to udělat ty? " byla jsem vyděšená z toho, že bych mu něco udělala. Většinou jsem všechno dělala sama, ale teď jsem z toho byla nervozní.

"Isabell, poslouchej. Věř si, zvládneš to " do ruky mi dala zapalovač a pinzetu.

"Fajn. Pinzetou roztáhnout ránu. Tamponkem nechat krev nasát" přesně podle toho, co jsem říkala jsem to dělala. Tamponek jsem dala bokem a rychle pinzetu zaryla do rány.

Byla docela hluboko, ale nakonec se mi jí podařilo chytit a opatrně vytáhnout. Všimla jsem si Harryho, jak se mračí. Kdo ví jak dlouho tu taky to morfium bylo.

"Je venku. Už to jen lehce vypálit a zašít" Jess byla v asistování jednička. Byla rychlá a přesná a to se hodilo vždycky. Nahřála zapalovačem kus plíšků a rychle mu ho vložila dovnitř rány. Harry s sebou škubl a já no chytila

"Ještě vydrž Harry" dala jsme mu malou pusu. Jess vytáhla plíšek a já otřela zbytek krve. " Vypadá to, že to už moc nekrvácí. Okolí rány se ti tím zacelilo"

Krev už nikde netekla, což byla nejlepší zpráva a my mu to mohly zašít. Po zašití jsme vše opláchly a uklidily.  Ránu jsem mu nastříkala desinfekcí a obvázala mu hrudník obvazem. "Kluci! Odneste Harryho do pokoje prosím!" všichni se nahrnuli do kuchyně a ptali se, jak mu je a jak to dopadlo. A teprve když mi řekli, že jsme tady už dvě hodiny mi došlo, že mě to přišlo ani ne jako patnáct minut.

Kluci pomalu odnesli Harryho do pokoje. Holky mi řekli, že to tam uklidí že mám jít za ním. Nic jsem nenamítala a šla za ním. Ležel na posteli s otevřenýma očima.

" Jak ti je?" sedla jsem si k němu a hladila ho nad čerstvě zašitou ránou.

"Nebylo to zrovna příjemný, ale zažil jsem už horší. A k tomu oni dopadli hůř" snažil se usmát, ale byl vyčerpaný.

"Potřebuješ si odpočinout. Už je stejně noc" pomohla jsem mu sundat kalhoty. Natřepala jsem mu polštář a přikryla ho. Sama jsem se převlékla do jedné z nových košilek na spaní, co jsem si kupovala s holkama a šla si lehnout k němu.

"Zrovna dneska si vezmeš tohle na spaní? Když se nemůžu hýbat" zafuněl frustrovaně.

"Přestaň myslet na sex Harry. Kdyby tě něco bolelo tak mě klidně probuď jo? A nechci slyšet nic takového, že si mě nechtěl budit"  jen kývl a já zhasla světla.

"Lásko?" uslyšela jsem ho a následně jak se zavrtěl.

"Copak?" 

"Nemůžu usnout když tě nemám u sebe" zakňoural jako malý kluk.

"Vždyť jsme těsně u sebe Harry"

"Ale já potřebuju cítit víc tvé tělo"

"Já si na tebe lehnout nemůžu. Nechci aby tě to bolelo. Ale můžeš si položit hlavu na moji hruď, jestli chceš" myslela jsem, že mu pomůžu, ale hned jsem cítila na sobě jeho hlavu a potom i ruce. Začala jsem mu jezdit ve vlasech. Dokud jsem nebyla jistá, že usnul.



Zajatkyně Mafie - H.S. *fanfikceKde žijí příběhy. Začni objevovat