Zajatkyně Mafie - H.S. *fanfikce

Špatné předtuchy

Tři měsíce. Už tady jsme tři kouzelné měsíce. S Jess máme dokonalý a překrásný dům jen a jen pro sebe. Vedle bydlí kluci. Hned první den v letadle jsme se skamarádili a co se týče mě, tak já hlavně s Michaellem. Calum a Ash nejsou špatní kluci, ale s Michaelem si rozumím nejlíp.

No je fakt, že už mě trochu ty dlouhé dny na pláži a opalování nudí, ale pořád je tady dost věcí, co zkusit nebo kam zajít. Jenže i tak jsou ty dny bez Harryho moc dlouhé. Denně si pošleme několik zpráv nebo si večer voláme. Je fakt, že teď na mě nemá ani moc času, kvůli celé téhle věci. Trochu mě to mrzí, ale chápu, že je to taky hlavně moje vinna. Jenže taky když ho jen slyším přes telefon, tak jen z hlasu poznám, jak je unavený a vyřízený. A to je pro mě to ubíjející, co mě drtí k zemi. 

"Bello!! Už zase jsi mimo realitu?" vedle mě vyskočí Calum. Zrovna jsem seděla na jednom spadlém kmenu u pláže. 

"Bohužel jsem v realitě ponořená dost hluboko" pousměju se nad krásným výhledem a podívám se na něj.

"No tak to abych tě dovedl domů. Někdo tě chce vidět" stoupne si přede mě a natáhne ruku aby mě zvedl."Honem! Schválně kdo tam bude dřív!" vyběhne a já se zpožděním za ním.

"To není fér!" křičím na něj až se někteří  lidi otáčejí. Zastavím se až u našeho domu kde stojí velké černé auto. "Dáma první" otevře mi dveře dokořán až se mi naskytne pohled z očí do očí unavenému zničenému Harrymu. Kruhy pod očima, rty vysušené a popraskané. Oči červené a vlasy neupravené a rozcuchané. Na sobě měl kraťasy a černé tílko.Bez jediného slova jsem mu vběhla do připravené náruče. Jeho sevření nebylo tak pevné, ale spíše jen osláblé. Jeho hlava se schovala do jamky u mého krku kde mi dával polibky.

"Tak moc jsi mi chyběla. Tak strašně moc " hlas měl zesláblý, jako kdyby týden nepil.

"Taky jsi mi chyběl, ale smrdíš " odtáhla jsem se od něj. Vážně strašně moc smrděl potem.

"Promiň. Půjdu se radši osprchovat" odrbal se ve vlasech.

"Běž do mého pokoje. Hned za tebou příjdu" první polibek na jeho rty za tři měsíce byl i přes to všechno, ten nejlepší na světě. Pomalu se rozešel po dřevěných schodech nahoru do patra.

"Isabell!" škubla jsem sebou. Za mnou stál Niall. Objali jsme se, ale on se potom tvářil vážně.

"Víš s Harrym to není dobrý Bell. Od doby co jste odjely, spal asi deset hodin a to je za tři měsíce fakt málo. Psychicky to nedává. Pořád si myslí, že je lepší tě držet dál i když to není pravda. Sám už Zaynovi řekl, že bez tebe spát nemůže. Na všechny začíná být čím dál víc hnusný. Je den ode dne víc nervově v háji. Musíš ho nějak zklidnit nebo se aspoň pokusit. Všichni z něj mají teď takový strach, že se radši ani v jeho blízkosti nehýbou"

"Zkusím to, ale nevím Niall. Jen jak jsem ho viděla tak ... prostě strašně se za krátkou dobu změnil. Vypadá strašně" kývl na souhlas a radši už odešel. A mně zbylo jen jediné. Jít za ním nahoru.

V pokoji už Harry nebyl. Byla slyšet jen voda. Zaklepala jsem na dveře a vešla do koupelny. Ležel ve vaně se zavřenýma očima.

"Víš že nemusíš klepat" i přes to všechno se na mě pořád dokázal usmát.

"Vím, ale jen ze slušnosti " sedla jsem si na kraj vany. Položil si hlavu tak aby se opíral o mé stehno. Rukou jsem mu začala projíždět vlasy.

"Hmmm, tohle mi chybělo. Ještě pořád nevím jestli to je sen, což pochybuju, protože bych neusnul, takže je to realita" Vzala jsem sprchovou hadici co byla zavěšená na stěně a s odstupem mu namočila vlasy.

"Je to realita Harry. A krásná realita" začala jsem mu mýt vlasy. Zatím co on si to užíval a potom se začal umývat. Zanedlouho jsme byli v posteli. Harrymu jsem vlasy ještě v koupelně vyfénovala. Na to že byly teprve čtyři odpoledne tak jsme už leželi v posteli. Harry jen v trenkách a já normálně oblečená. Harry si mě držel u sebe, zatím co já si hrála s jeho vlasy. Sledoval mě jako oko v hlavě. Jenže po chvíli na něj přišla únava a usnul. Byl rozkošný tak jako vždy když spal. Nevinný a normální. Sledovala jsem ho minuty, potom už i hodinu až nakonec bylo kolen půl sedmé a já už dostala hlad. Pomalu jsem se dostala z jeho rukou a odešla s tichostí do kuchyně. Jess s Nialem jsou asi na pláži, protože v celém domě je ticho. Dokud jsem nevytáhla z ledničky ledový čaj.

Domem se rozezněl Harryho hlas, který křičel moje jméno. Málem jsem se přizabila když jsem vybíhala schody nahoru. Otevřela jsem dveře a viděla Harryho sedícího na posteli, jak se dívá po místnosti. Hned si stoupl a šel ke mně. Skončila jsem namáčklá v jeho hrudi.

"Promiň tohle se mi děje často, když si uvědomím, že vedle mě nejsi" víc se ke mě natiskne.

"To je v pořádku Harry. Víš nebylo by lepší kdybych odjela s tebou zpět do Anglie? Spolu to všechno zvládneme Harry. Bude to lehčí pro nás oba"

"Ne. Nedovolím aby se ti něco stalo. Zůstaneš tady a konec. Prosím, jednou mě poslechni. Jen jednou"

"Dobře. Půjdeš zase spát nebo půjdeš se mnou dolů a uděláme si něco dobrého na jídlo?" v tu chvíli mu začalo kručelo v břiše.

"Takže jídlo" oba jsme se zasmáli a šli do kuchyně.

"Už vypadáš líp" dala jsem mu pusu na špičku nosu.

"A já někdy nevypadal dobře?"chytil mě za boky a opřel o kuchyňskou linku.

"Před třemi hodinami" plácl mě přes zadek. "Ta tvoje prořízlá pusinka mi chyběla lásko. Tak moc tě miluju a slibuju, že to všechno vyřeším" 

"Vím že to vyřešíš i když bysme to měli řešit spolu. Mám strach, že se něco stane Harry a nelíbí se mi když jsme od sebe" 

"Neboj nic se nestane"uklidňoval mě. Ale pořád jsem se necítila dobře.