"My Cherry"
Příběh začíná, když čerstvě šestnáctiletá Sakura nastupuje na vyšší střední školu. Doteď byla stále považována za dítě. S novou životní etapou však pomalu ale jistě vstupuje do světa dospělých a zjišťuje, že ne vše je vždy tak jednoduch...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
1. První školní den
Zvuk vyzvánějícího telefonu se rozezněl po celé místnosti jako rána z nebes. Nenáviděla jsem brzké ranní vstávání, o to víc do školy, jsem spíše ten typ člověka, který rád vyspává. Ovšem dnes mi tento fakt vadil o něco méně než obvykle, když se mi hlavou mihla myšlenka na můj dnešní první den v nové škole.
Vyskočila jsem z postele a natěšená pelášila do své koupelny, pokusit se ze sebe udělat člověka. Studenou vodou jsem z obličeje spláchla poslední známky únavy a jala se kouzlit s malovátky. V tomto směru jsem nebyla nikterak zdatná, a tak jsem sáhla jen po řasence a zvýraznila si oči, které jsem dále doplnila taktéž zvýrazněním rtů pomocí lesku na rty. Své dlouhé růžové vlasy jsem si svázala do ledabylého culíku a nechala pár neposedných pramínků volně splývat podél obličeje.
Oh ano čtete správně, mé vlasy mají růžovou barvu, ale musím vás upozornit, že to není žádná chemie, je to má přírodní barva. Vlastně ani netuším, kde jsem ji vzala, nikdo z mých rodičů ani prarodičů takové vlasy neměl, nejspíš to bude asi nějaká anomálie. Odtud pak také vzniklo mé jméno, Sakura. Celým jménem Sakura Haruno. Je mi 16 let a společně s mými rodiči a bratrem Narutem žijeme ve městě nedaleko Tokia, hlavního města Japonska. Abych uvedla věci na pravou míru, Naruto je můj o 3 roky starší bratr, ale oba máme jiného otce, a tedy i jiná příjmení. Proto si nejsme moc podobní a nikdo si nás spolu většinou nespojuje, na první pohled by o nás nikdo neřekl, že jsme sourozenci. Nicméně i přesto je náš vztah velice dobrý, Naruto je typický starostlivý starší bratr, který by na mě nedal nikdy dopustit a neustále mě ochraňuje, svou malou sestřičku. Jenže tenhle rok začínám svou další životní etapu. Nastupuji na vyšší střední školu, a to na stejnou školu jako můj bratr. Dnes je můj první den v nové škole a já se neskutečně těším.
Hodila jsem na sebe již z předešlého dne připravené oblečení v podobě bílých šatů s hnědým úzkým páskem a u postele ještě rychle čapla malý batůžek, pak už jsem letěla po schodech dolů do kuchyně, kde už byl zbytek mé rodiny. Rodiče v klidu popíjeli kávu u stolu a Naruto se ležérně opíral o bar a ukusoval z topinky. ,,Dobré ráno." popřála jsem všem s úsměvem a nalila si sklenici pomerančového džusu. Pozdrav mi všichni oplatili, přičemž mi neunikly jejich potutelné úsměvy. Moc dobře věděli, jak se na dnešek těším. ,,Fakt nechceš hodit autem? Stejně budu vyzvedávat Sasukeho." optal se ještě pro jistotu Naruto, i když jsem mu jeho nabídku už několikrát odmítla. ,,Ne děkuju, jsem domluvená s Hinatou, že půjdeme spolu pěšky." odmítla jsem ho znovu a on jen pokrčil rameny a znovu si ukousl z topinky. Víte, asi bych ještě měla doplnit pár zásadních informací. Krom toho, že Naruto chodí na stejnou školu - do třeťáku, tak také patří do takzvané elity školy. Jak jistě víte tak většina středních škol je rozdělena do jistých sociálních skupin, nebudu je tu vyjmenovávat, každý určitě máte představu. Elita jsou studenti, kteří mají na škole největší slovo, všichni je obdivují a chtějí se s nimi přátelit. Samozřejmě jedním z hlavních faktorů, abys mohl být v této skupině, je vzhled. A ten můj bratr opravdu má, už od malička miloval sport, což mu zaručilo perfektní postavu, nemluvě o jeho typických blonďatých vlasech a modrých očích. Prostě magnet na holky. To je taky důvodem proč s ním nechci jet hned první den do školy. Okamžitě by mě zaškatulkovali a byla bych ta mladší ségra jednoho z nejoblíbenějších kluků na škole. Jenže já si chci udělat vlastní jméno a být tam sama za sebe. Toť můj plán, teď už jenom aby vše proběhlo bez problémů.
