"My Cherry"
Příběh začíná, když čerstvě šestnáctiletá Sakura nastupuje na vyšší střední školu. Doteď byla stále považována za dítě. S novou životní etapou však pomalu ale jistě vstupuje do světa dospělých a zjišťuje, že ne vše je vždy tak jednoduch...
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
8. Kapitola - Stojíš mi za to
V pondělí jsem se do školy plahočila neskutečně pomalou chůzí. Ačkoliv na mě už u brány čekala Hinata, které jsem celý zbytek víkendu nebrala telefony, stejně jako Ino a Tenten, vůbec mi to na odvaze nepřidalo.
,,Ahoj Sak," pozdravila mě Hinata a okamžitě věděla, že je něco špatně. ,,Saky co se..." chtěla hned vědět, ale já ji přerušila zakroucením hlavy.
,,Po škole, u mě." řekla jsem jen a Hinata smířlivě přikývla. Pak jsme se společně vydali do školy. Cestou přes školní pozemky jsem mohla děkovat bohu, že můj bratr se svým týmem opět postávali u vchodu do školy, což znamenalo, že tady mě žádné nástrahy nečekají. Karin ani nikdo jiný by si tu nic nedovolil, ne před zraky mého bratra nebo někoho, kdo by mu onu událost mohl vylíčit.
Ovšem to se o mé třídě říci nedalo. Všichni byli ovládáni Karin, a já to pocítila hned při vstupu dovnitř, když jsem se snažila nepozorovaně projít až na své místo v zadní lavici u okna. Což se mi samozřejmě nepovedlo.
,,A hele, kohopak to tu máme." stoupl si přede mně jeden z mých spolužáků, tuším se jmenuje Kioshi. Zhruba o půl hlavy vyšší, na krátko střižený hnědovlasý chlapec s náušnicí v jednom uchu a pohrdavým úšklebkem.
,,Nevěřím, že máš ještě odvahu se tu vůbec ukázat, vysoký čelo." odfrkl si nade mnou a stále mi stál v cestě. Já klopila pohled k zemi a snažila se jeho posměšky nevnímat.
,,Hej, mluvím s tebou!" zvýšil po chvíli naštvaně hlas a donutil mě rukou, abych k němu vzhlédla. ,,Dívej se mi do očí, když na tebe mluvím." svrásčil čelo a znovu se pohrdavě ušklíbl, přičemž zesílil stisk na mé čelisti. Hinata vedle mě se bojovně napřímila.
,,Nech ji být, vždyť ti nic..." byla přerušena.
,,Nepleť se do toho Hyuuga!" odstrčila ji Tara, ona špinavá blondýnka co na tělocviku tak hrubě strčila. Hinata se hned potom zase stáhla zpátky, už tak jí dalo dost práce vylézt ze své ulity, aby mě bránila. Neměla jsem jí to za zlé.
Díky bohu zazvonilo na hodinu a tak se všichni začali odebírat na svá místa. Když jsem se i já chtěla konečně rozejít, podrazila mi Tara nohy a já tvrdě dopadla na zem s bolestnou grimasou ve tváři, a smíchem znějícím ze všech stran. Hinata ke mně hned přispěchala a pomáhala mi na nohy. Další modřina do sbírky.
Po dvouhodinovce biologie s Kakashim, která se pro mě stala takovým krátkým obdobím odpočinku, následoval opět tělocvik. Chlapci se přesunuli do druhé budovy a já se připojila ke zbytku dívek, které už převlečené spěchaly za svými partnery do tělocvičny. Tělocvik se pro spoustu z nich stal momentálně jedním z nejoblíbenějších předmětů, ale zřejmě jen na krátkou dobu.
