Please, don't let me go

20 - Thajsko

Vzbudím se kolem osmé hodiny, ještě se mi nechce vstávat. Dojdu si na záchod vracím se zpět do postele. Znovu mě probudí, až klapání klávesnice. Otevřu oči a vidím mého přítele s počítačem na klíně.

„Dobré ráno."

„Dobré já tě vzbudil?"

„Už jsem byla vzhůru před tím, co to hledáš?"

„Naši dovolenou musíme se rozhodnout. Thajsko, Srí Lanka nebo Bali?"

„Tak daleko chceš letět?"

„Když dovolená tak pořádná."

Půlku dopoledne ležíme v posteli a vybíráme naši první dovolenou. Nakonec padne volba na thajský ostrov Koh Samui. Vypadá to krásně, dá se podnikat spoustu věcí a hlavně nás to úplně nezrujnuje. Jasně jsem si prosadila, zaplatit svoji část.

Do oběda stihneme připravit obě místnosti na nové změny. Všechen nábytek dáme doprostřed místnosti a přikryjeme ho igelitem.

„Co budeme dělat s tou malou věcí?" Ptá se Johannes a ukazuje na malířskou štětku.

„Tím začnu já a pojedu kolem zásuvek, vypínače a tak. Ty budeš malovat velké plochy."

„Ty si to už někdy dělala co?"

„Naši si vždycky malovali sami tak jsem něco pochytila."

Jde nám to skvěle za dvě hodiny je v ložnici první vrstva barvy. Vypadá to vážně skvěle. K obědu si objednáme pizzu a společně se najíme na zemi. Je to i docela romantické, sedíme uprostřed toho všeho bordelu a společně se smějeme.

„Tak tohle je romantika jako prase," směje se Johannes, když večer ležíme v posteli. No spíš na matraci na zemi.

„Náhodou má to svoje kouzlo, zítra večer to bude hotové."

„Děkuji ti, že mi takhle pomáháš. Normálně bych si na to někoho zavolal a přišel tak o všechnu tu zábavu."

„Myslíš tu zábavu, jak jsi po mě hodil štětku od barvy."

„Jo byla to sranda, taky si mi to pěkně oplatila."

„To máš pravdu."

„Teď asi budu znít, jako hlupák. Ale ukázala jsi mi úplně jiný život. S tebou zažívám něco nepopsatelného. Zlepšíš mi den jen, když tě ráno můžu vidět."

Otočím se k němu a dám mu sladkou pusu. Lehnu si na jeho hrudník a slyším tlukot jeho srdce. Cítím se v bezpečí a šťastná.

„Když mi bylo osmnáct, zbláznila jsem se do Norska. Chtěla jsem projet každý kout a všechno vidět. Začala jsem sledovat jednu českou blogerku, která si vzala Nora a snila o mém Norovi. Všichni si klepali na čelo, tak jsem si to později nechala pro sebe a tajně snila. Teď už snít nemusím, protože jsem toho Nora našla."

„Nikdy nedovolím, aby si odešla z mého života."

„To doufám."

Ráno mě probudí rámus z kuchyně, místo vedle mě je prázdné. Zachumlám se do deky a pozoruji rozespalé Oslo.

„Dobré ráno princezno," ozve se za mými zády.

„Dobré, co to tu tak voní?"

„Snídaně do postele, za včerejší práci."

Společně si dáme míchaní vajíčka se zeleninou. Během dopoledne a části odpoledne doděláme všechny malířské práce. K pozdnímu obědu vytvořím těstoviny, co dům dal. Musíme jet nakoupit nějaké jídlo.