Please, don't let me go

27 - Překvapení

Počasí si s námi pěkně zahrává, teploty rostou přes třicet stupňů skoro každý den. Trenéři se snaží vymyslet různé aktivity ve stínu, v neděli se rozhodnou pro trénink na koupališti. Každá musíme uplavat několik bazénu v daném čase, potom máme volno. Blbneme na tobogánu a vodních klouzačkách, dokonce přemluvíme i trenéry. Další skvěle strávený den s týmem.

V pondělí se sejdeme všichni na snídani, kde probíhá každodenní měření hodnot. Jsem na řadě jako skoro poslední, většina se šla chystat na další tvrdý trénink.

„Eliško, obávám se, že dnes máš asi volno," říká nejistě Egil.

„Cože? Proč?"

„Máš špatné hodnoty, s kombinací tohoto počasí by to nemuselo dopadnout dobře. Dneska zůstáváš na pokoji a dávej na sebe opravdu pozor. Takhle špatné výsledky jsem dlouho neviděl. Budu to muset ohlásit Ondrovi."

„Je to hodně vážný?"

„To ještě nevíme, může to být pouhá reakce na ty vedra. Uvidíme zítra, snaž se být co nejvíce v klidu."

„Dobře, budu v pokoji."

„Souhlasím, později se zastavím tě zkontrolovat."

Do půl hodiny jsem na našem patře sama. Podaří se mi na chvilku usnout, ale do půl hodiny jsem opět vzhůru. Nechci volat mamce, aby si nedělala zbytečné starosti. Tak volám dalšímu důležitému člověku v mém životě.

„Ahoj zlato, nemáš náhodou soustředění."

„Ahoj, mám ale dnes je bez mé účasti. Naměřili mi špatné hodnoty, mám den volno."

„Co se stalo? Je to vážné?"

„Prý to nebude tak hrozné, uvidíme večer."

„Nejraději bych skočil na první letadlo a byl hned u tebe."

„Já vím, taky mi chybíš, mám dobré zprávy. Na konci července letíme do Norska na ten Blinkfestival."

„To jsou skvělé zprávy lásko, naplánuji to tak, abychom byli celé dny jen spolu. Už se na tebe moc těším."

„Já na tebe taky, ani nevíš jak moc."

Mluvíme spolu skoro dvě hodiny, vypadá to, že ho už přešel vztek z minulého týdne. Aspoň tohle se vrátilo do starých kolejí... Konečně máme stanovené datum, kdy se zase uvidíme. Myslím, že ve vztahu na dálku je to důležité. Mít se na co těšit a doslova odpočítávat dny.

Kolem oběda mě přijde zkontrolovat Egil, hodnoty se pomalu vracejí zpátky do normálu. Chvíli si povídáme v norštině, chválí mě. Pomalu se do toho začínám dostávat, v klidu zvládnu klasický rozhovor. Týden v Norsku na konci července se mi to bude hodit.

Ve středu nás na trénink přijede navštívit pár lidí z našeho mediálního týmu. Starají se o sociální sítě a nově k nim teď taky přibyde kanál na YouTube. Je to příjemné zpestření celého dne. Dopoledne máme na programu osm okruhů na kolečkových lyží, které jsou prokládány střelbou. Je to jeden z těch těžších dnů tady v Novém Městě. Odpoledne je na programu posilovna, kde se opět skvěle bavíme. Samozřejmě hlavně posilujeme, ale sranda musí být. Jinak by nás to po velice krátké době přestalo bavit. Hecujeme se sami mezi sebou i s trenéry. Další den je úspěšně za námi, čtyři ještě zbývají.

Je sobota večer a právě probíhá velká porada ke konci našeho soustředění v Novém Městě. Nejméně hodinu všichni sedíme ve společenské místnosti a posloucháme trenéry. Za několik málo minut to díky bohu celé končí, po zbytek večera máme volno.