The size isn't important (CZ)

Génius

Od té chvíle jsem znervózněla, hlavně kvůli tomu, co jsem si včera přiznala. Věděla jsem, že všechno, co se stane, co mi řekne a co mi udělá, pro mě bude znamenat více než kdy dříve a bude to ve mě zanechávat jisté následky. Bylo to děsivé, ale já tomu nemohla vůbec nijak zabránit. Mohla bych snad zabránit svým citům? Ne.

,,Nechceš mě ztratit?" Odhodlala jsem se ho na to zeptat a vytáhla jsem jedno obočí.

,,Nechci. Důvod? Sedíš vedle mě, jsi chytrá, dáváš mi opisovat úkoly a já si můžu být jistý, že to je stoprocentně dobře, jsi hodná a zároveň roztomile otrávená, můžu se s tebou o čemkoliv bavit, protože mě většinu času neposloucháš a v tvý společnosti se cítím normálně." Dokončil svůj proslov a usmál se.

,,A tím si jako myslíš, že by se ti v tvé společnosti chtěla každá holka chtěla otírat o rozkrok a dávit tě svým jazykem?"

,,Jo a jsem si tím zcela jistý." Mrnul na mě. ,,Dívej." Poručil mi a zvedl se ze židle.

Oči všech číšnic se na něj obrátily. Jedna si prohrábla vlasy, druhá si rozepnula zip u krku, třetí vyšpulila všechny ženské tvary. ,,Jsme snad v bordelu nebo co jako." Zamumlala jsem si pod nos.

Jediné, co dělal Kevin bylo, že měl na tváři svůdný pohled a jeden koutek pozvednutý. Došel až k pultu, kde se shromáždily všechny tři. Něco jim řekl a ony se zachichotaly. No bože. Protočila jsem očima, tak jak jsem to vždycky dělala.
Podaly mu kousek papíru a on tam něco napsal - pravděpodobně jeho číslo a při odchodu se na ně usmál. Byl to ten falešný a neupřímný úsměv, ale jim se z toho podlomily kolena.

,,Tak co říkáš?" Zeptal se.

,,Neříkala jsem ti to už jednou náhodou?"

,,Že jsem ohromně sexy? Ne neříkala."

,,Tak to ti ani nikdy neřeknu. You're a fucking heartbreaker. Už si vzpomínáš?"

,,A jo, tvoje excelentní angličtina. Ale nechápu tam to, že jsem lamač srdcí, kde jsi tohle vzala?"

,,Po celé škole se najdou tucty holek, které se do tebe zamilují nebo tě chtějí a ty většinu z nich využiješ jenom k sexu. Kolika holkám zlomíš srdce? Tucty."

,,Ale každá holka ví jaký jsem, Rosie. Ta co jenom přijde a otře se mi o rozkrok, nemůže čekat nic jinýho než jednu noc. Vždyť je to logický, že to takhle funguje. Kdyby se mnou chtěla chodit nebo co já vím, musela by se se mnou nejdřív začít bavit a vytvořit si nějaký ten kamarádský vztah. Jenom vy holky dokážete být tak hloupé a nepřemýšlet nad tímhle. Můžu snad já za to, že ke mně někdo z vás přijde a dělá všechno pro jednu noc? A ty mě už hážeš do jednoho pytle plných zmrdů." Obrátil očima. ,,Typická holka jsi."

Chvíli jsem přemýšlela nad tím, co řekl a usoudila jsem, že má pravdu. Něco na tom bylo.

,,Ale jak má normální holka vědět, že když s tebou začne kamarádíčkovat, tak ty ji jenom nevyužiješ a neodkopneš?"

,,Ty jsi úplný příklad, Rosie. Neodkopl bych tě ani kdybych chtěl a abych tě využil...Takový nejsem, bože."

Byl geniální, opravdu byl.

,,Hm." Zamumlala jsem tiše.

,,Tímhle přiznáváš, že mám pravdu a jsem ve skutečnosti moc hodný chlapec." Usmál se.

Jo, přiznávám. Ten názor, který jsem na něj měla na samém začátku mi naprosto změnil. Definitivně. Možná to byl tupý, debilní, idiotský děvkař, ale měl city. A to mě překvapuje ze všeho nejvíc.

,,Teď mi řekni něco o sobě." Pobídl mě.

Byla jsem tak zaskočená, naší minulou konverzací, že jsem nepřemýšlela nad tím, že mu opravdu řeknu kus své minulosti. Ten závažnější kus mé minulosti, který nikdo kromě rodiny nevěděl.

,,Dřív jsem byla v nemocnici kvůli bulímii." Vyletělo mi z pusy dříve, než jsem ty slova mohla zastavit. Ruku jsem přiložila k puse, jako kdybych doufala, že jsem to neřekla, že mě neslyšel.

Pozdě.

Chňa chňa, je tady něco z Rosieiny minulosti. Jenom jsem se chtěla zeptat jestli někdo z vás hraje Crossy Road a případně jaký máte rekord? (Jenom já můžu do autorských keců psát tohle:D:D)

My high score: 324, zkuste mě překonat, heh ♡

-Kiki