The size isn't important (CZ)

Párty

(Pro orientaci, je Sobota ráno...) 

„Uvidíme se večer doma, dobře? Uděláme si ještě malinkou rodinnou oslavu." Oznámila mi plány mamka, abych to věděla pouze já. Mlčky jsem přikývla a nic jsem nepoznamenala. Byla jsem vynervovaná z příštích hodin. Nikdy jsem nedělala obrovskou párty, a celkově jsem byla asi jenom na třech večírcích. Ani jsem nevěřila, že přijde jenom deset děcek a tři teenageři. Neměla jsem z toho dobrý pocit, protože to bylo poprvé, kdy jsem dělala něco takového velkého za máminými zády. Babička sice neměla doma takové ty starodávné nábytky a vzácnosti, ale stejně byla obrovská šance, že to celé vyjde na povrch. A toho jsem se obávala nejvíce. 

„Doufám, že se to obejde bez nějakého zranění." poznamenala se smíchem. „No nic, já půjdu, opatrujte se." řekl i ke mně i k Charlie. 

„Jasně mami. Pa." Pozdravily jsme ji obě a pozorovaly jsme, jak za sebou zavírala dveře. Babička byla na pětihodinovém utkání binga a tak jsem zůstala s Charlie sama doma. Plán byl, že bude mít Charlie dvě hodiny oslavu a uprostřed té oslavy přijdou ti Kevinovy přátelé a začne to. 

„Ah, jsou tady." Rozeběhla se Charlie ke dveřím, když se rozezněl zvonek. Slyšela jsem tlumené hlasy, které přicházely s předsíně. Překvapilo mě, že to byly i klučičí hlasy, nečekala jsem, že Charlie pozve i nějaké kluky. A právě tím jsem pochopila, proč mě přemluvila, abych se zavřela v nějakém pokoji a nevycházela, abych ji neztrapnila. 

Musela jsem pouze počkat na Kevina, který přišel jenom něco málo po Charliených kamarádů. Slíbil mi, že mi pomůže s přípravou na ten večírek, protože já si nedokázala nijak pomoct. Nevěděla jsem, jak zařídit zábavu, ani alkohol, ani moc přátel jsem neměla, takže způsob komunikování mi pořád ležel v hlavě. On byl ten dokonalý, komunikativní, zábavný, svůdný a populární chlapec. 

„Pojď do babiččiny ložnice. Nebudeme je tam otravovat. Charlie je dost vyspělá, aby mi kdyžtak něco řekla, kdyby se něco stalo." Pochválila jsem svou sestru a vedla jsem Kevina do pokoje. 

„A co budeme tu hodinu dělat?" Zeptal se. Nad odpovědí jsem ani nemusela přemýšlet, on sám to téma začal. Bylo mi jasné, že se to bez jednoho zmínění neobejde. „Kurva, za hodinu ji už uvidím, do prdele! Víš jak se na ní těším? Políbil bych ji, jenom jak slyším její hlas vycházející z telefonu." Usmál se jako, kdyby se právě měla odehrát nejlepší chvilka jeho života, a možná, že také ano. 

A tak strávil každou sekundu hodiny básněním o ní, takže o zabití času bylo postaráno. Layla tohle, Layla tamto. Jestli mi kvůli ní přestane šrotovat hlava, tak asi opravdu skončím na psychiatrii. Toužila jsem po tom vědět, jestli je opravdu tak dokonalá, jako Kevin pořád básní. 

-

„Já toho idiota uškrtím." Zaklela jsem, když jsem ze schodů pohlédla na dav lidí po celém domě mé babičky. Lidé se tady mačkali na sebe, tancovali, měli v rukou kelímky s alkoholem. V pokojích už se též uspokojovali páry a tahla malá oslavička se absolutně zvrtla v gigantickou párty všech dob. Jak tohle asi zatraceně vysvětlím mámě nebo babičce? Charlie byla vedle mě a měla pusu otevřenou v úžasu a pravděpodobně se cítila jako velká holka na pořádné pařbě. 

Proč jsem vždycky tak blbá a neposlechnu rozum? Věděla jsem přece, že to neskončí dobře. Moje vina, sakra. Musela jsem si dát panáka, abych se aspoň trochu uvolnila. Došla jsem do kuchyně a nalila jsem si jednu skleničku, kterou jsem vypila na ex. Zapálilo mě v krku, ale uvolnila jsem se, když mě ten pocit přešel. Charlie se na mě dívala, jako kdyby nemohla uvěřit tomu, že jsem fakt pila. Taková vzorová sestra.